Jair Messias Bolsonaro (* 21. března 1955 Glicério, São Paulo) je brazilský pravicový politik, bývalý vojenský důstojník a mezi lednem 2019 a prosincem 2022 třicátý osmý prezidentem Brazílie.

V listopadu 2024 byl obviněn brazilskou federální policií z několika trestných činů souvisejících s plánovaným převratem. V únoru 2025 byl obžalován a Nejvyšší soud rozhodl, že musí stanout před soudem. Dne 4. srpna 2025 byl umístěn do domácího vězení za používání mobilního telefonu a přístup na sociální sítě prostřednictvím svého syna Eduarda, čímž porušil pravidla před zahájením procesu. Jeho proces začal 2. září. Dne 11. září byl Nejvyšším federálním soudem shledán vinným a odsouzen k 27 letům a 3 měsícům vězení. Dne 22. listopadu 2025 byl Bolsonaro zatčen federální policií poté, co se pokusil odstranit svůj elektronický náramek. O dva dny později Nejvyšší federální soud jednomyslně rozhodl, že Bolsonaro zůstane ve vazbě.

Původ a soukromý život Bolsonaro je po obou rodičích italského původu. Byl třikrát ženatý a má celkem pět dětí.

Politická kariéra

Poslanec parlamentu Od roku 1991 byl poslancem brazilské poslanecké sněmovny, předtím byl radním v Riu de Janeiru. Během třicetileté politické kariéry vystřídal devět politických stran,Uma nova história na política brasileira Estado de Minas, 30. listopadu 2019. od ledna 2018 je členem národně-konzervativní a pravicové Sociálně-liberální strany.

Prezidentské volby 2018 Bolsonaro byl kandidátem své strany v prezidentských volbách v roce 2018, které se konaly v říjnu 2018. V průběhu volební kampaně jej 6. září 2018 napadl útočník s nožem. Bolsonaro útok přežil se značnou ztrátou krve a poraněním jater, střeva a plic. Jeho stav byl krátce po útoku označen za stabilizovaný, ovšem zprvu se nepočítalo s jeho účastí ve zbytku předvolební kampaně.

Ještě před prvním kolem voleb však byl Bolsonaro z nemocnice propuštěn a vystoupil v jedné soukromé televizní stanici přesně ve stejnou dobu, kdy jiní kandidáti debatovali na stanici TV Globo. Podle průzkumů měl v posledních dnech před prvním kolem voleb podporu 35 % voličů a byl považován za favorita i pro druhé kolo. Proti němu se konaly masové demonstrace pod heslem #ele não (on ne).BRÜHWILLER, Tjerk: Der Unaussprechliche ist überall (Nevyslovitelný je všude). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. října 2018 (německy).

náhled|vlevo|Jair Bolsonaro při volební kampani 6. září 2018 v okamžiku atentátuPrvní kolo voleb dne 7. října 2018 přineslo pozoruhodné Bolsonarovo vítězství, když získal 46,7 % hlasů. Oprávněných voličů bylo 146,7 milionu, přitom je v Brazílii zavedena volební povinnost.Präsidentschaftswahl in Brasilien. Rechtspopulist Bolsonaro gewinnt erste Runde deutlich (Prezidentské volby v Brazílii. Pravicový populista Bolsonaro zřetelně vyhrál první kolo.) Der_Spiegel, , 8. října 2018 (německy). Do druhého kola voleb, které se konaly 28. října 2018, nastoupil Bolsonaro v roli favorita proti kandidátovi levicové Strany dělníků (PT) Fernandovi Haddadovi, který v prvním kole získal 28,4 % hlasů. V druhém kole voleb zvítězil Bolsonaro s 55 % hlasů a 1. ledna 2019 se stal brazilským prezidentem.

Prezidentství Bolsonaro ve své vládě angažoval řadu bývalých důstojníků, a to i na postu viceprezidenta, jejž zastal Hamilton Mourão. Některá ministerstva zrušil, resp. sloučil pod „superministerstva“ – takto například ze čtyř ministerstev vzniklo superministerstvo hospodářství, do jehož čela usedl neoliberální ekonom Paulo Guedes.

První Bolsonarovy zahraniční cesty směřovaly do USA, Izraele a Chile, jejichž tehdejší vedoucí představitele (Donald Trump, Benjamin Netanjahu a Sebastián Piñera) považuje za své politické spojence.Neste mês, Bolsonaro irá aos Estados Unidos, ao Chile e a Israel AgênciaBrasil, 1. března 2019. Je podporovatelem smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým Mercosurem.

V době pandemie covidu-19, která Brazílii velmi zasáhla, tento virus velice zlehčoval a později jím byl také nakažen. Od ruského prezidenta Vladimira Putina si v listopadu 2020 naopak vysloužil pochvalu za zvládání pandemie.Bolsonaro lisonjeado com elogios de Putin à sua "masculinidade" Diário de notícias, 18. listopadu 2020.

Za první dva roky Bolsonarovy vlády vzrostlo odlesňování v Amazonii o 82 % oproti předchozímu volebnímu období.Desmatamento de Bolsonaro tem alta de 82% sobre Temer/Dilma Terra, 8. ledna 2021.

Prezidentské volby 2022 V roce 2022 Bolsonaro usiloval o znovuzvolení prezidentem. Dne 2. října 2022 postoupil v prezidentské volbě do druhého kola, kde byl jeho protivníkem bývalý prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Lula v 1. kole získal 48,4 % hlasů, Bolsonaro 43,2 % hlasů. Ve druhém kole, které se konalo 30. října 2022, Bolsonara těsně porazil da Silva poměrem 50,9% : 49,1%.

Dění po volbách

Jair Bolsonaro po volbách odmítl uznat porážku a podobně jako při útoku na Kapitol Spojených států amerických v lednu 2021 se jeho příznivci v lednu 2023 pokusili svrhnout nově zvoleném prezidenta Silvu tím, že násilně vnikli do několika vládních budov v hlavním městě Brasílii. Podle vyjádření představitelů brazilské armády měl navíc Bolsonaro před volbami připravený plán na zneplatnění voleb v případě své porážky.

V červenci 2025 vydal brazilský soud příkaz k domovním prohlídkám a Bolsonarovi nařídil nosit elektronický náramek v souvislosti s obviněními z pokusu o státní převrat. Dále mu byly zakázány kontakty s představiteli zahraničních států, protože se Bolsonaro opakovaně snažil, aby se do soudního líčení s ním vložil americký prezident Donald Trump. V srpnu 2025 byl Bolsonaro odeslán do domácího vězení poté, co porušil nařízení stanovená soudem vydaná o měsíc dříve. V září 2025 rozhodl brazilský Nejvyšší soud, že Bolsonaro se pokusil o státní převrat. Poté jej odsoudil k trestu odnětí svobody v délce trvání 27 let. Bolsonaro se proti verdiktu odvolal. Krátce poté byl kvůli maření soudního procesu obviněn Bolsonarův syn Eduardo Bolsonaro, který byl v červnu 2026 odsouzen ke čtyřletému trestu odnětí svobody.

V prosinci 2025 Jair Bolsonaro uvedl, že se rozhodl podpořit kandidaturu svého nejstaršího syna Flávia Bolsonara v prezidentských volbách v roce 2026.

Názory Bolsonaro je vnímán jako krajně pravicový politik.Who is Jair Bolsonaro, Brazil’s new far-right president? al-Džazíra, 1. ledna 2019. Je často označován za nacionalistu a populistu. Svými postoji si u médií získal přezdívku „brazilský Trump“, také pro svou politiku podporující posílení brazilsko-amerických vztahů.

Během své politické kariéry se několikrát pochvalně vyjádřil o vojenské diktatuře, vládnoucí v Brazílii mezi lety 1964 a 1985 a podporované Spojenými státy. Tuto dobu popsal jako „dvacet let pořádku a pokroku“, v prosinci 2008 prohlásil, že „chybou diktatury bylo, že prováděla mučení, ale nezabíjela“. Kromě tuzemské junty také obhajoval vládu Alberta Fujimoriho v Peru a Augusto Pinocheta v Chile. Pozornost vzbudily také jeho homofobní výroky. Přesto se považuje za sympatizanta západní demokracie. Navštívil Spojené státy americké, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Je odpůrcem mezinárodní politiky Číny, o které tvrdí, že si chce „koupit“ Brazílii. Neuznává existenci Palestinského státu a podporuje přesun brazilské ambasády do Jeruzaléma.

Bolsonaro má nepříznivé vztahy se socialistickým režimem ve Venezuele. Oznámil, že by podporoval otevření americké vojenské základny v Brazílii jako protiváhu proti údajnému ruskému vlivu ve Venezuele.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Prezidenti Brazílie Kategorie:Brazilští politici Kategorie:Brazilští zločinci Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Nacionalisté Kategorie:Kritici multikulturalismu Kategorie:Kritici feminismu Kategorie:Osobnosti hnutí pro-life Kategorie:Krajní pravice v Brazílii Kategorie:Nositelé Ig Nobelovy ceny Kategorie:Konspirační teoretici covidu-19 Kategorie:Římští katolíci Kategorie:Narození 21. března Kategorie:Narození v roce 1955 Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Pravicoví populisté