Boris Chersonskij (; * 28. listopadu 1950 Černovice) je ukrajinský básník, spisovatel, překladatel, publicista, lékař a pedagog. Žije v Oděse. Stal se autorem řady prozaických děl a básnických sbírek.
Život Rodina Chersonských žila v Оděse od poloviny 19. století. Praděd Borise Chersonského Áron Chersonskij byl veterinárním lékařem. Jeho syn Robert (Reven) (1896–1954), děd Borise, studoval medicínu v Německu, pracoval jako lékař a primář neurologického oddělení nemocnice. Robert Aronovič Chersonskij psal básně pod pseudonymem "RaPo" a v roce 1918 vydal dvě knihy satirických básní. Je veteránem druhé světové války. Po válce Robert Chersonskij založil v Oděse psychoneurologické oddělení psychiatrické léčebny. Otec Borise Chersonského Hryhorij taktéž byl účastníkem Druhé světové války. V roce 1949 vydal básnickou sbírku "Studenti", v roce 2004 – "Návrat".
Rodina matky pochází z Besarábie a žila po válce v Černovicích, kde se Boris Chersonskyj narodil. náhled|Boris Chersonskij v Knihovně Václava Havla v Praze 28.11.2018 náhled|Boris Chersonskij s manželkou a s překladatelkou své knihy Džamilou Stehlíkovou v Knihovně Václava Havla v Praze 28.11.2018 Boris Hryhorjevič Chersonskij se narodil 28. listopadu 1950 v Černovicích. Dětství a dospívání strávil v Luhanské oblasti ve východní Ukrajině. Studoval lékařství v Ivano-Frankivsku a v Oděse. V roce 1974 začal pracovat jako lékař-psychiatr a klinický psycholog, zabýval se psychoanalýzou. V roce 1983 obhájil kandidátskou disertaci v oboru Klinická psychologie. V letech 1999-2015 byl vedoucím katedry klinické psychologie Oděské univerzity. Je autorem šesti monografií o psychologii a psychiatrii, včetně "Psychodiagnostiky myšlení" (2003). Od roku 2011 je prezidentem svazu psychologů a psychoterapeutů Ukrajiny. Od roku 2017 je rektorem Kyjevského institutu moderní psychologie a psychoterapie.
Boris Chersonskij navštívil Prahu 28. 11. 2018 a v Knihovně Václava Havla uvedl české vydání svého Rodinného románu.Reportáž Radia Svoboda z 20.11.2018
Dílo Boris Chersonskij začal publikovat svou poezii koncem 60. let v samizdatu. V 70. a 80. letech byl součástí oděské samizdatové scény. Po rozpadu Sovětského svazu od 90. let minulého století vydává svá díla na Ukrajině, Rusku, Německu, Rakousku, Nizozemsku, USA a jiných zemích.
Rodinný archiv (1997) Za nejvýznamnější dílo Borise Chersonského je považován román ve verších Rodinný archiv (1997). Chersonskij vychází z autentické historie svého slovansko-židovského rodu. Děj románu se odehrává v průběhu celého dvacátého století, převážně na území střední a východní Evropy. Najdeme zde nejen Oděsu, Lvov či Karlovy Vary, ale i Kolymu, Jeruzalém či Brooklyn. Autor s odstupem střízlivého pozorovatele a pečlivého dokumentaristy popisuje příběhy čtyř generací příslušníků vlastní – kdysi velmi rozvětvené – rodiny na pozadí dramatických dějinných zvratů a katastrof dvacátého století: od první světové války přes bolševickou revoluci, léta Stalinova teroru, druhou světovou válku a holocaust, až po období poválečné totality. Čtenář si skládá celkový obraz doby pomocí biografických údajů a popisek fotografovaných osob, jejich zevnějšku a atributů, i ze zdánlivě nepodstatných detailů prostředí. Z těchto útržků postupně proniká pod povrch dění, do tragických osudů rodiny, do zmizelého světa východoevropského židovství, ale i ortodoxního křesťanství jako étosu pod povrchem sovětské reality. A tak příběh jedné rodiny se tak stává eposem jednoho národa, který v minulém století byl prakticky vymazán z mapy střední a východní Evropy. První český překlad "Rodinného archivu" vydala Džamila Stehlíková roku 2018.
Básnické sbírky Osmý podíl (1993) Za plotem (1996) Post Printum (1998) Tam a tehdy (2000) Stavební parcela (2008) Mramorový list (2009) Spirituály (2009) Dokud se nesetmělo (2010) Otevřený deník (2015) Tao te ťing. Básně a překlady (2016)
Ocenění Cena časopisu Novyj mir (Новый мир) Cena festivalu poezie Kyjevká lávra (Київські лаври) Stipendium fondu Josifa Brodského Zvláštní cena „Literaris“ (Rakousko) za překlad knihy "Rodinná archiv" do němčiny (Wiesel Verlag, 2010) Laureát 4. a 5. básnické soutěže Maximiliana Vološina (2006, 2007) Cena H.C. Artmann (Rakousko, Salzburg) za básně věnované ukrajinskému Majdanu v překladu do němčiny (2014)
Odkazy
Související články Seznam ukrajinských spisovatelů
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ukrajinští spisovatelé Kategorie:Ukrajinští básníci Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Židovští psychoanalytici Kategorie:Překladatelé z hebrejštiny Kategorie:Narození v roce 1950 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 28. listopadu Kategorie:Žijící lidé