Pomořské neboli Meránské vévodství (latinsky Ducatus Meraniae, německy Herzogtum Meranien, slovinsky Vojvodina Meranija), zkráceně Meránie ( Meranum, Meranien), doslova „země podél moře“, proto česky Pomořsko, bylo středověké vévodství Svaté říše římské. Vzhledem k tomu, že meranští vévodové dosáhli uznání jako říšských knížat těšících se říšské bezprostřednosti v době, kdy tyto výsady byly teprve uváděny v život, svědčí o tom, že náleželi k prominentní vysoké šlechtě v Říši.
Historie Meránie vznikla jako důsledek mocenské politiky Štaufů ve 12. století. Rozkládala se na samém západním okraji středověkého Uherského království, podél pobřeží Jaderského moře, v nejsevernější části doasahovala zřejmě až k Rijece a Kvarnerskému zálivu, nezahrnovala však Istrii.
náhled|upright=0.7|vlevo|Rodina Bertolda IV. Jako součást Bavor přešlo území po předání vévody Jindřicha Lva pod přímou správu císaře. Císař Fridrich Barbarossa území postoupil Bertoldovi IV. z Andechsu, vévodovi chorvatskému a dalmatskému (z roku 1182, od roku 1194 oficiálně držiteli titulu vévody meranského a markraběte istrijského).
Bertoldův vnuk Ota II. však v tehdy probíhajícím konfliktu mezi císařem a papežským stolcem postavil na stranu papeže Řehoře IX. proti císaři, za což byl roku 1247 vyhnán. V exilu se uchýlil na hrad Niesten poblíž Weismainu v Bamberském biskupství, kde brzy na to roku 1248 umírá bez dědice a území zaberou zpět bavorští vévodové, které pak rozdělí mezi několik nástupců. Titulu „vévody meranského“ se přestalo užívat.
Vévodové Pomořska Konrád I. Pomořský (ze Scheyern-Dachau, kolem roku 1153 až 1159) Konrád II. Pomořský (ze Scheyern-Dachau, asi 1159–1182) Bertold IV. z Andechsu (1180/82–1204) Ota VII. z Andechsu (1204–1234) Ota VIII. z Andechsu (1234–1248)
Reference
Kategorie:Vévodství Svaté říše římské Kategorie:Dějiny Dalmácie Kategorie:Středověké státy a předstátní útvary Kategorie:Vzniklo 1152 Kategorie:Zaniklo 1248