Orlovice jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1328.
Povrch Orlovická vrchovina Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 119 km², střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´. Na jihu, západě a severu ji obepíná Bučovická pahorkatina, z východu je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střední části Litenčické pahorkatiny. V rámci Orlovické vrchoviny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:
Lhotská vrchovina, Zdislavská vrchovina a Medlovská vrchovina.
Podloží Orlovické vrchoviny tvoří převážně vápnité jíly s polohami písků a štěrků (nítkovické štěrky a štěrky zborovského typu) kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). V západní části oblasti se vyskytují rovněž neogenní bazální a okrajová klastika a vrstevnaté vápnité jíly s polohami písků a štěrků (baden).
Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni, je středně zalesněná s převahou dubových pařezin s příměsí lípy a habru.
Obyvatelstvo Struktura V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 322 obyvatel. Z nich bylo 163 mužů a 159 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,6 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011 v obci žilo 310 lidí. Nejvíce z nich bylo ve věku od 0 do 14 let (15,8%), senioři nad 70 let úhrnem 11,9 %. Z celkem 261 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 39,1 % střední včetně vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 5,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že v obci žilo 133 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 75,9 % patřilo mezi zaměstnance, 3,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 53,5 % občanů nebylo ekonomicky aktivních (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.Úhrnem 105 obyvatel obce (což je 33, 9%), se hlásilo k české národnosti. Dále 100 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováků. Celých 136 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Místní části 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Orlovice 410 463 477 493 519 545 627 598 579 560 533 490 408 330 307 310318 Počet domů část Orlovice 62 77 82 87 92 99 114 116 132 156 151 148 129 153 160 167170
Obecní správa Struktura obce Rozdělení obce na části:
Stráně Padělky Vrchní Pole Hofendy Zahrady Na Boudě Ochusky Na Lukášku Lysá Hora Malé žejdliky
Názvy pocházejí z lidových pojmenování a jsou historicky zaznamenány v císařských mapách a mapa evidence nemovitostí.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.
Spolky obce Tělovýchovná Jednota Sokol Jednota byla založena 14. července 1912. A roku 1947 byl schválen návrh na vybudování tělovýchovného areálu. Roku 2007 byl rozšířen o moderní umělé sportoviště.
Sbor Dobrovolných Hasičů Sbor založen 7. února 1890 plní v obci funkci kulturní i ochranou.
Zakladatelé:
František Kroupa Čeněk Pospíšil František Vítek Josef Reška Jan Sedláček František Kyselák (Tehdejší farář) Karel Hanáček (Tehdejší starosta)
V roce 1893 byla postavena zbrojnice a následně roku 1989 rozšířena o garáž.Kronika sboru.
Farnost První písemná zmínka o obci pochází z roku 1328. Kostel nechal na místě původního předhradí hradu Orlov v roce 1785 vybudovat slavkovský měšťan Franc Zhořel. Na témže místě stávala památná kaple řádu špitálu sv. Jana Jeruzalemského (Rytířského řádu johanitů, Maltézského řádu), kteří na hradě Orlov sídlili v letech 1173 až 1490.
Duchovní správci Administrátorem excurrendo je od července 2014 R. D. Mgr. Jaroslav Špargl.
Aktivity ve farnosti Farnost se pravidelně zapojuje do akce Tříkrálová sbírka. V roce 2018 se při ní ve Orlovicích vybralo 10 503 korun.
Hrad Historie Vesnice Orlovice byla příslušenstvím Ivanovického panství, kde měli johanité své původní sídlo. Tatarský vpád v roce 1241 však ukázal, že opevněný dvorec v Ivanovicích nedostačuje a tak bylo rozhodnuto vystavět pevný hrad, který by se stal i reprezentativním sídlem komtura. Výstavba hradu probíhala ve druhé polovině 13. století a hrad byl obyvatelný někdy na přelomu 13. a 14. století.
Prvním známým komturem na hradě byl Pertold de Salza, který se uvádí v letech 1328–1332. V letech 1360–1362 byl komturem Radslav Řemdih z Malešova a roku 1892 Hereš, který byl řádovým místodržícím pro Moravu. Za husitských válek utrpěl řád johanitů značné ztráty a hrad se dostal do rukou Zikmunda Lucemburského. Ten ho roku 1423 předal svému zeťovi Alberchtovi. Roku 1425 dostal hrad do zástavy Hašek z Valdštejna, který přešel od husitů na katolickou stranu. Na Moravu však padla další husitská výprava, při níž byl hrad dobyt a zpustošen. Roku 1445 Johanite svůj hrad získali zpět, když ho vyplatili. O rok později však johanité hrad zastavili brněnskému měšťanovi Michalovi Kunigsfelderovi, který se po hradě psal. Na panství se střídali různí zástavní držitelé, což trvalo až do roku 1490, kdy velkopřevor johanitu Jan ze Švamberka nechal hrad s panstvím zapsat do zemských desek varadínskému biskupovi Janu Filipcovi Když roku 1492 získal panství Jan z Kunovic, hrad se uvádí jako pustý. vlevo|náhled|Orlovice spodek vykopané věže ve třicátých letech 20. století. Hrad byl značně rozlehlý a měj dvojdílnou dispozici. Po rozebrání hradu pro stavební účely dostala zřícenina v lidovém podání název Orlov, který se nesprávně užívá i v současné době.
Stavební podoba Z někdejšího gotického hradu se dodnes dochovaly jen pozůstatky valů a příkopů. Na jeho bývalém předhradí stojí dosud slohově neurčitý orlovický kostel sv. Václava, postavený v roce 1785 na zbytcích hradní kaple.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Václava Hrad Orlovice, zřícenina nad vsí v lese Fara Kříž u kostela Kříž mezi obcemi Orlovice a Moravské Málkovice Kříž u č. 90 Kříž v trati „Nad štumperem“ Kříž v trati „Ochůzky“
Osobnosti Metoděj Zaoral (1894–1943) – československý legionář, důstojník a protinacistický odbojář František Antonín Šípek (1921–1981), český básník
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Související články Římskokatolická farnost Orlovice
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Vyškov Kategorie:Obce v okrese Vyškov Kategorie:Ivanovická brána Kategorie:Sídla v Litenčické pahorkatině