Sisian () je město v provincii Sjunik na jihovýchodě Arménie. Leží v hornaté krajině na řece Vorotan 217 kilometrů jihovýchodně od Jerevanu a 115 jižně od Kapanu, hlavního města provincie. Žije zde obyvatel.
Historie Období starověku a středověku Území, na kterém se nachází současné město Sisian, bývalo součástí kantonu Tsghukk gavar v provincii Sjunik, která tvořila historické Arménské království. První záznamy o této provincii jako významném centru paganismu v království Urartu pocházejí z 8. století př. n. l. vpravo|náhled|Kostel svatého Jiří ze 7. století v Sisianu V roce 1103 čelilo území vpádu a rabování ze strany Seldžucké říše. Po pádu Syuniku v roce 1170 následovala další invaze vojsk Seldžucké říše, ale i Karakojunluské říše a Akkojunluské říše.
V okolí se nalézají cenné prehistorické památky:
- Zorats Karer severně od města nedaleko hlavní silnice na Goris. Jedná se o megalitický soubor několika set kamenů, které sloužily k určování doby významných ročních událostí. Památka je ca 3500 let stará. (údaje z průvodních tabulí u naleziště)
- Ughtasar leží ca 10 km severně od Sisianu pod vrcholem posvátné hory Tsugh (3.584 mnm). V místě je malé jezírko a mimořádně cenné naleziště petroglyfů starých přes 7000 let. Jednalo se o obřadní místo. Uhtasar je dostupný s použitím terénního vozidla a pouze ca od konce června (ještě v květnu je cesta zasypaná sněhem). Zdroj: český průvodce Arménie a Gruzie (historie); vlastní zkušenost (dostupnost)
Perská nadvláda Od začátku 16. století upadl Sisian pod nadvládu perské dynastie Safíovců. Peršané a turkické národy, které ovládaly východní Arménii, nazývali město Gharakilisa neboli Černý kostel.
Na počátku 18. století bylo město součástí ozbrojeného odporu vůči Peršanům a Osmanům pod velením Davida Beka. Povstání začalo v roce 1722 a na jeho konci v roce 1728 se podařilo osvobodit celou provincii Sjunik.
Ruská nadvláda Na začátku 19. století se velká část jižní Arménie stala součástí Ruského impéria. Stalo se tak na základě Gulistanské dohody mezi Ruskem a zástupci perské dynastie Kadžárovců, podepsané 24. října 1813 po rusko-perské válce v letech 1804–1813.
Moderní historie Po první světové válce se město stalo součástí nezávislé Arménské republiky. Přímým důsledkem sovětizace Arménie bylo přistoupení země do Zakavkazské federace, aby se posléze stala členem SSSR.
V roce 1930 se Sisian stal centrem nově vzniklého Sisijanského rajónu, avšak až do roku 1935 nesly město i rajón název Gharakilisa, v letech 1935–40 pak Sisavan.
V souvislosti s výstavbou Vorotanské kaskády v roce 1960 začalo město nabývat na významu. V Sisianu a blízkém okolí vznikalo velké množství průmyslových podniků a ekonomická situace oblasti se zlepšovala. V roce 1986 bylo v blízkosti města u dálnice, spojující sever a jih země, vybudováno malé letiště.
Geografie vpravo|náhled|Hora Ughtasar v Sisianských horách Sisian leží v jihovýchodní části Arménie v hornaté oblasti historické provincie Sjunik v nadmořské výšce 1600 m n. m.. Od západu ho obklopují Zangezurské hory, od jihu pak hory Bargušatské. Do severního okraje města zasahují hory Sisianské s vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 3500 m n. m. v jeho těsné blízkosti. Městem protéká řeka Vorotan, do které se na jeho jižním okraji vlévá stejnojmenná řeka Sisian. Severně od města ve vzdálenosti 6 km prochází dálnice, která spojuje Arménii s republikou Arcach a Íránem. Nedaleko od této silnice, asi 2 km severně od města se nachází volně přístupná megalitická observatoř z doby ca 3000 let př. n. l. Předpokládá se, že sloužila k určování času a významných každoročních událostí.
Vzhledem k poloze města v relativně velké nadmořské výšce jsou pro jeho podnebí charakteristické dlouhé a chladné zimy a krátká léta. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou −3,8 °C, nejteplejším pak červenec s průměrnou teplotou 20,2 °C. Roční srážkový úhrn činí 532 mm.
Ekonomika a infrastruktura vlevo|náhled|Celkový pohled na město Vybudováním Vorotanské kaskády v roce 1960 bylo velkým impulsem pro ekonomický rozvoj města. Sovětská vláda podporovala zakládání nových průmyslových podniků. Převažujícími odvětvími průmyslu jsou textilní závody, produkce stavebních materiálů a výroba lékařských přístrojů.
V době, kdy byla Arménie součástí Sovětského svazu, bylo v oblasti výrazným způsobem podporováno i zemědělství. Byly zakládány podniky pro výrobu a zpracování zejména drůbežího a vepřového masa.
V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a částečné přetrhání dosavadních vazeb a závislost na dovozu energie a nerostných surovin se projevila zhoršením ekonomické situace země. Mnoho do té doby prosperujících podniků v Sisianu a okolí muselo ukončit svůj provoz.
Po roce 2010 se však ekonomika státu začala zotavovat, a to se projevilo i v Sisianu. Došlo k obnovení zejména podniků na výrobu stavebních materiálů, rozvíjí se i potravinářský průmysl. Významným podnikem je těžební závod Sisian Shik a závod na výrobu stavebních materiálů Bazalt-M.
Sport Mezi nejpopulárnější sporty ve městě patří fotbal, volejbal, futsal, box, řecko-římský zápas a šachy. Díky podpoře volejbalisty Manvela Amirchanjana byla v roce 1961 otevřena sportovní škola pro mladé talenty. Její kapacita činí asi 500 dětí. V roce 2017 prošla celkovou rekonstrukcí a modernizací. Dále v Sisianu existují specializované sportovní školy se zaměřením na fotbal a šachy.
V roce 2017 byl otevřen nový fotbalový stadion s umělým trávníkem a kapacitou pro 500 sedících diváků.
Partnerská města Nea Smyrni, Řecko Sluck, Bělorusko Montélimar, Francie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky města
Kategorie:Města ve Sjuniku