Lisowicia („pocházející z Lisowic“) byl rod obřího terapsida ze skupiny Dicynodontia. Žil v období pozdního svrchního triasu (pozdní nor až raný rét; asi před 205 miliony let) na území dnešního jižního Polska (okolí města Lisowice v Horním Slezsku). Původně byl objev tohoto obřího synapsida oznámen roku 2008, tehdy však ještě nedostal vlastní vědecké jméno.Dzik, Jerzy; Sulej, Tomasz; Niedźwiedzki, Grzegorz (2008). A Dicynodont-Theropod Association in the Latest Triassic of Poland. Acta Palaeontologica Polonica. 53 (4): 733–738. doi: 10.4202/app.2008.0415
Popis vlevo|náhled|Lisowicia bojani – přibližná rekonstrukce vzezření Lisowicia je v současnosti nejmladším známým prokazatelným dicynodontem vůbec, navíc je zdaleka největším známým zástupcem celé této skupiny. Představuje také největšího známého nedinosauřího obratlovce, žijícího v období svrchního triasu. Délka těla těchto obřích synapsidů byla autory popisné studie odhadnuta asi na 4,5 metru, výška v nejvyšším bodě hřbetu zhruba na 2,6 metru a hmotnost až na 9 tun.Tomasz Sulej & Grzegorz Niedźwiedzki (2018). An elephant-sized Late Triassic synapsid with erect limbs. Science: eaal4853. doi: 10.1126/science.aal4853 Jednalo se tedy o zvíře velikosti mohutného dospělého slona afrického. Před objevem tohoto druhu se paleontologové domnívali, že dicynodonti dorůstali maximálně velikosti současného nosorožce (hmotnosti zhruba do 3 tun).Sulej, T. (2024). Osteology and relationships of the Late Triassic giant dicynodont Lisowicia. Zoological Journal of the Linnean Society. 202 (1): zlae085. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlae085
Fosilní kosti tohoto druhu vykazují stálý růst, který nebyl v žádném bodě vývoje rapidně přerušen nebo ukončen. Je proto zřejmé, že stejné evoluční trendy, které favorizovaly velké až obří druhy dinosaurů na konci triasového období, byly „ve hře“ také u těchto pozdně triasových synapsidů. Končetiny lisowicie byly pro účel lepší podpory velkého a těžkého těla plně vzpřímené pod tělem.Gretchen Vogel (2018). Giant mammal cousin rivaled early dinosaurs. Science 362 (6417): 879. doi: 10.1126/science.362.6417.879 V červnu 2019 byla publikována studie o objemovém 3D modelu tohoto tvora, podle které byla ve skutečnosti lisowicia poněkud menší (průměrná hmotnost dosahovala „jen“ asi 5,88 tuny, oproti maximální udávané hmotnosti 9,33 tuny v původní popisné studii).Marco Romano & Fabio Manucci (2019). Resizing Lisowicia bojani: volumetric body mass estimate and 3D reconstruction of the giant Late Triassic dicynodont. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1631819Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218. náhled|vlevo|Fosilní kost lisowicie.
Paleoekologie Predátorem tohoto velkého savcovitého plaza mohl být například až 6 metrů dlouhý dravý archosaur druhu Smok wawelski, formálně popsaný roku 2012 ze stejné paleontologické lokality.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Článek na webu Phys.org Článek na webu Gizmodo Článek na webu Science News
Kategorie:Organismy žijící v triasu Kategorie:Dicynodonti Kategorie:Vyhynulí plazi