Friedrich Heinrich Karl de la Motte, baron Fouqué (12. února 1777, Brandenburg an der Havel – 23. ledna 1843, Berlín) byl německý romantický spisovatel, dramatik a básník.Ottův slovník naučný IX., Argo a Paseka, Praha a Polička 1998, S. 434-435.Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, S. 234. náhled|Friedrich de la Motte Fouqué kolem roku 1820 náhled|Hrob Friedricha de la Motte Fouqué v Berlíně (Alter Garnisonfriedhof) náhled|Ilustrace k románu Kouzelný prsten (kolem roku 1815) náhled|Undine, obraz anglického malíře Johna Williama Waterhouse náhled|Undine, anglické vydání z roku 1909 s ilustracemi od Arthura Rackhama náhled|Reklama na němý americký film Undine z roku 1916

Život Pocházel ze starého francouzského rodu. Jeho praděd musel jako hugenot z Francie emigrovat, jeho děd byl pruským generálem a jeho otec rovněž pruským důstojníkem. V sedmnácti letech vstoupil také do armády a roku 1794 se zúčastnil tažení do Porýní v regimentu výmarského vévody. Ve Výmaru se osobně seznámil s představiteli německé klasiky Goethem, Schillerem a Herderem.

Roku 1798 se oženil s Marianne von Schuabert, ale manželství se roku 1802 rozpadlo. Roku 1803 se vzdal vojenské služby a oženil se se spisovatelkou Caroline von Rochow (1773–1831). Žil s ní na jejím zámku v Nennhausenu, odkud udržoval styky s berlínskými romantiky (Tieck, Chamisso, Kleist, Eichendorff, Fichte). Velký vliv na jeho literární začátky měl především August Wilhelm Schlegel. Za napoleonských válek vstoupil roku 1813 opět do armády a opustil ji roku 1815 v hodnosti majora.Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 208-210.

Po smrti své manželky se roku 1832 oženil s Albertinou Todeovou a z finančních důvodů žil v Halle. Teprve roku 1841, poté, co mu pruský král Bedřich Vilém IV. poskytl rentu, se mohl usídlit v Berlíně, kde roku 1843 zemřel.

Dílo Jeho literární dílo je velmi rozsáhlé (kolem sedmdesáti titulů). Představuje však naivní lidovou větev německého romantismu a větší jeho část patří spíše do triviální literatury. Navázal v něm na tehdy velmi oblíbené knížky lidového čtení a nechal se příliš ovlivnit dobovými módními středověkými náměty. Přesto byl po dlouhou dobu uznávaným autorem, protože ve svých spisech vyjádřil hrdinné ideály rytířství, jejichž cílem bylo vyvolat pocit německé tradice a národního charakteru u jeho současníků. Dnes jsou z jeho prací vydávány především jeho umělé pohádky z počátků jeho tvorby Mužíček šibeníček (1810, Das Galgenmännlein) a Undine (1811, Rusalka).

Obdivovatelem jeho díla byl spisovatel Arno Schmidt, který přispěl k obnovení zájmu o Fouquého biografií Fouqué und einige seiner Zeitgenossen (Fouqué a někteří jeho současníci, 1958).

Výběrová bibliografie Dramatische Spiele (1804, Dramatické hry), pod pseudonymem Pellegrin. Romanzen vom Thale Ronceval (1805, Romance z údolí Ronceval), pod pseudonymem Pellegrin, báseň na motivy Písně o Rolandovi. Historie vom edlen Ritter Galmy und einer schönen Herzogin aus Bretagne (1806, Příběh ušlechtilého rytíře Galmyho a krásné vévodkyně z Bretaně), divadelní hra, dva díly, pod pseudonymem Pellegrin. Allwin (1808), román, pod pseudonymem Pellegrin. Der Held des Nordens (1808–1810, Hrdina severu), dramatická trilogie založená na germánských mýtech o Nibelunzích, jednotlivé díly: Sigurd der Schlangentödter (1808), Sigurds Rache (1809) a Aslauga (1810). Das Galgenmännlein (1810, Mužíček Šibeníček), humorně laděná pohádka o mladíkovi, který prohýří své jmění a za poslední peníze si koupil Mužíčka Šibeníčka, ďábla ve skleničce, aby mu pomohl. Má pak plno starostí, jak se ho zbavit, aby se zachránil před peklem. Undine (1811, česky též jako Rusalka), autorovo nejslavnější dílo, pohádková novela, která zpracovává lidovou báji o tragické lásce krásné vodní víly k člověku a jejíž obsah se stal předlohou mnoha uměleckých děl, například opery E. T. A. Hoffmanna z roku 1816, ke které napsal libreto sám Fouqué. Vaterländische Schauspiele (1811, Vlastenecké hry). Taschenbuch der Sagen und Legenden (1812–1817, Knížka bájí a legend), dva díly. Společně s Amalií von Helwig. Neue vaterländische Schauspiele (1813, Nové vlastenecké hry). Der Zauberring (1813, Kouzelný prsten), román, tři díly, ve kterém jeho hrdina, rytíř Otto, putuje Evropu za kouzelným prstenem a neustále přitom prožívá množství válečných a milostných dobrodružství. Corona: Ein Rittergedicht in Drei Buchern (1814, Corona: Rytířská báseň ve třech knihách). Die Fahrten Thiodolfs des Isländers (1815, Výpravy Islanďana Thojdolfa), román. Gedichte (1816–1827, Básně), pět dílů. Karls des Großen Geburt und Jugendjahre (1816, Narození a mladá léta Karla Velikého), epická báseň. Sängerliebe (1816, Láska pěvců), román. Die Pilgerfahrt (1816, Pouť), tragédie. Welleda und Ganna (1818), román o germánské kněžce Veledě. Der Verfolgte (1821), román. Wilde Liebe (1822), román. Reise-Erinnerungen von Friedrich de la Motte Fouqué und Caroline de la Motte Fouqué (1823, Cestovní vzpomínky), dva díly, cestopis z návštěvy Prahy, autorkou je hlavně Fouquéova žena Caroline. Ernst Friedrich Wilhelm Philipp von Rüchel, Königlich Preußischer General der Infanterie. Eine militairische Biographie, (1826), dva díly, životopis pruského generála. Der Sängerkrieg auf der Wartburg (1828, Válka pěvců na Wartburgu), divadelní hra. Der Jarl der Orkney-Inseln (1829, Jarl z Orknejských ostrovů), tragédie. Fata Morgana (1836), román. Lebensgeschichte des Baron Friedrich de la Motte Fouqué (1840, Životní příběh barona Friedricha de la Motte Fouqué), autobiografie. Abfall und Buße oder die Seelenspiegel (1844, Poklesek a pokání aneb Zrcadlo duše), posmrtně vydaný román. Joseph und seine Geige. Kaiser Karl V. Angriff auf Algie (1845, Josef a jeho housle, Tažení císaře Karla V. na Alžír), dvě posmrtně vydané novely.

Adaptace a ohlasy v umění

Hudba Undine (1814), opera, opera E.T.A. Hoffmanna, libreto Friedrich de la Motte Fouqué. Undine (1830), opera Christiana Friedricha Johanan Girschnera, libreto Friedrich de la Motte Fouqué. Ondine (1843), balet, hudba Cesare Pugni. Undine (1845), opera Alberta Lortzinga:, libreto skladatel. Ундина (1847, Undina), opera Alexeje Fjodoroviče Lvova, libreto Vladimir Alexandrovič Sollogub. Ундина (1869, Undina), opera Petra Iljiče Čajkovského, libreto Vladimir Alexandrovič Sollogub (jde o to samé libreto jako pro operu A. F. Lvova). Sonata Undine (1882), sonáta Carla Reineckeho. Rusalka (1901), opera Antonína Dvořáka, libreto Jaroslav Kvapil. Ondine (1911–1913), preludium pro klavír od Claude Debussyho. Undine (1958), balet, hudba Hans Werner Henze.

Literatura Den lille Havfrue (1837, Malá mořská víla), pohádka dánského spisovatele Hanse Chrustiana Andersena. Ундина (1837, Undina), překlad ve verších od ruského básníka Vasilije Andrejeviče Žukovského. Ondine (1842), poema od francouzského básníka Aloysiuse Bertranda. Ondine (1939), hra francouzského spisovatele Jeana Giraudouxe. Haunted Waters (1994), adaptace pro mládež od americké spisovatelky Mary Pope Osbornové.

Výtvarné umění Undine and Huldbrand (1819–1822), obraz švýcarsko-anglického malíře Henriho Fusleiho. Undine (1830), obraz německého malíře Moritze Retsche. A Scene from Undine (1843), obraz irského malíře Daniela Macliseho. Undine (1846), obraz anglického malíře Williama Turnera. Nymphe des Rheins (1855), socha od německého sochaře Ludwiga Schwanthalera. Undine (1872), obraz anglického malíře Johna Williama Waterhouseho. Dans les vagues, ou Ondine (1889), obraz francouzského malíře Paula Gauguina. Ondine (1897), obraz francouzského malíře Henriho Fantina-Latoura. Undine (1909), ilustrace k anglickému vydání od Arthura Rackhama.

Film Neptune's Daughter (1912, Neptunova dcera), americký němý film podle Undine, režie Theodore Wharton. Undine (1912), americký němý film, režie Lucius Henderson. Undine (1916), americký němý film, režie Henry Otto. Nixenzauber (1918), německy němý film, režie Hans Neumann. Undine (1955), německý televizní film, režie Ludwig Berger. Undine 74 (1974), německý film, režie Rolf Thiele. Rusalka (1963), české filmové zpracování opery Antonína Dvořáka, režie Václav Kašlík. Undine (1965), německý televizní film, režie Peter Beauvais. Undine (1969), německý televizní film, režie Herbert Junkers. Rusalka (1977), české filmové zpracování opery Antonína Dvořáka, režie Petr Weigl. Undine (1992), německý film, režie Eckhart Schmidt.

Česká vydání Undina, Theodor Mourek, Praha 1872, přeložil Jakub Malý. Hrdina, Theodor Mourek, Praha 1872, přeložil Jakub Malý. Undina, Bohdan Melichar, Hradec Králové 1910, přeložil Jan de la Motte. Modrá květina, Československá grafická Unie, Praha 1935, přeložil Alfons Breska, jde o antologii básní německých romantiků, ve které jsou také Fouquého verše. Mužíček Šibeníček; Rusalka, Odeon, Praha 1977, přeložila Anna Siebenscheinová.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 7, Duncker & Humblot, Leipzig 1878, S. 198–201. Deutsche Biographie – Friedrich de la Motte Fouqué Friedrich de la Motte Fouqué Leben und Werk – Projekt Gutenberg Friedrich Heinrich Karl de la Motte, Baron Fouqué – Encyclopaedia Britannica Baron Friedrich de La Motte Fouqué – The Internet Speculative Fiction Database

Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Němečtí básníci Kategorie:Němečtí dramatici Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1777 Kategorie:Úmrtí v roce 1843 Kategorie:Muži Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Básníci tvořící německy Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Úmrtí 23. ledna Kategorie:Narození v Brandenburgu an der Havel Kategorie:Úmrtí v Berlíně