Leopold Winter (1705/1706–1775) byl německý františkán působící v české františkánské provincii. Pocházel z HostinnéhoJako Arnaviensis jej uvádí HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. „Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940]“, část „Series Patrum et Fratrum nostrorum +,qui in nostra crypta et extra sepulti sunt“. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová. a jistě přímo v rodném městě se seznámil prostřednictvím místního kláštera s františkány. Ve svých 18 let složil v lednu 1724 řeholní sliby.49 let a 11 měsíců strávených v řeholi u něj uvádí HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters…“ (cit.), část „Series Patrum et Fratrum nostrorum + ...“. Přinejmenším od 40. let 18. století pobýval především v konventu v Moravské Třebové. V letech 1743–1744 zde působil jako kazatel.HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters...“ (cit.), část „Series Capitulorum Provincialium et intermediorum ac Ministrorum Provinciae Bohemiae et Officialium huius Conventus“. Následující čtyři léta možná pobýval v jiném klášteře, v letech 1748–1749 je ale opět doložen v Třebové, tentokrát jako magistr noviců (novicmistr). Obliba, povaha i znalost místního prostředí pak jistě vedla řeholníky shromážděné na provinční kapitule v Praze v září 1750 k Winterovu jmenování kvardiánem třebovského kláštera.HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters…“ (cit.), část „Series Capitulorum Provincialium…“ Po několikaleté přestávce byl místním představeným opět v letech 1755 až 1757. Jako kvardián ale Leopold Winter na místní novice nezapomněl a například mezi dalšími získanými prostředky pro konvent roku 1751 zařídil u knížete Josefa Václava z Lichtenštejna pravidelný roční příspěvek (almužnu) pro noviciát.HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters…“ (cit.), část „Fundationen, Messenstiftungen“
Provinční kapitula českých františkánů shromážděná roku 1759 v Olomouci zvolila Wintera definitorem – členem definitoria, tj. čtyřčlenného sboru bratří podílejících se na vedení provincie.Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 179 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. Členem definitoria by byl jen do roku 1762, tehdy byl ale na následující kapitule jmenován definitorem habituálním (doživotním). Přitom stále pobýval v Moravské Třebové.Srov. HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters...“ (cit.), část „Kreuzwege“, kde se uvádí Winterem prováděné svěcení křížových cest v okolí Třebové v této době. V blíže neznámém období a klášteře byl rovněž zpovědníkem řeholních sester františkánek nebo klarisek.Nekrologium české františkánské provincie, elektronický přepis. Roku 1762 byl Leopold Winter opět oficiálně ustanoven do funkce magistra noviců v třebovském klášteře. Jak se noviciát rozrůstal, působili v něm od roku 1763 novicmistři dva – jeden pro řeholní laiky a druhý pro kleriky. Winter vedl nejprve kleriky (1763) a po tříleté přestávce pak laické bratry (1766–1771).HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters...“ (cit.), část „Series Capitulorum Provincialium...“.
V tomto období, konkrétně roku 1767 si Winter zapsal německý výklad Řehole sv. Františka Kurtze Auslegung oder Erklärung über die Regel des heiligen Seraphirischen Vaters Francisci.Pokračování názvu: … beschrieben von R. P. F. Leopoldo Winter … Moravo Trebovia ad S. Josephum Anno 1767. Po zrušení noviciátu nezůstal svazek bez dalšího využívání, ale byl převezen do Kadaně, kde po krátké přestávce z josefínských dob byli opět potenciální bratři na počátku 19. století formováni. Dochováno v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, původní signatura Kadaň O 3. Srov.
Winterova zřejmě kvalitní příprava bratří na řeholní sliby neušla pozornosti kléru v okolí Třebové. Když svitavský rodák František Mikuláš Hancke, farář v dnešní Kamenné Horce (německy Hermersdorf) daroval v 50. a 60. letech 18. století knihy do třebovské františkánské bibliotéky, neopomenul ani jmenovitě na kazatele a novicmistra Wintera a část svazků věnoval přímo jemu.BAJGER, „Česká františkánská knižní kultura“ (cit.), s. 400-401 (kapitola „Moravská Třebová“). Podle pamětní knihy kláštera – Národní archiv, fond Františkáni, kniha 52, část „Benefactores“. Viz též
Františkán Leopold Winter, dle třebovské klášterní kroniky „velmi vzorový a pokojný muž“, zemřel po necelých padesáti letech strávených v řeholním řádu 18. prosince 1775 v Moravské Třebové.HLAWATSCH et al. „Chronik des Klosters...“ (cit.), část „Series Patrum et Fratrum nostrorum +,qui in nostra crypta et extra sepulti sunt“. Jako příčinu smrti kronika uvádí: „morbo semiphtysis accedente gangrena prostratus“. Viz též Nekrologium české františkánské provincie. Pohřben byl, zřejmě jako jeden z posledních františkánů, v kryptě místního klášterního kostela svatého Josefa.
Reference
Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Duchovní z Moravské Třebové Kategorie:Narození v 18. století Kategorie:Narození v Hostinném Kategorie:Úmrtí v roce 1775 Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v Moravské Třebové Kategorie:Pohřbení v Moravské Třebové Kategorie:Muži