Povodeň svaté Lucie ( Sint-Luciavloed) byla přírodní katastrofa, při níž v noci ze 13. na 14. prosinec 1287 (na den svaté Lucie) zasáhl bouřlivý příliv oblasti na pobřeží Severního moře, především Frísko, Groningen a Východní Frísko. Informace o této povodni jsou omezené a prolínají se s legendami.

Souvislosti Únorová bouře v Anglii 1287 Silná bouře zasáhla jihovýchodní Anglii v únoru 1287. Zničila město Winchelsea v oblasti Romney Marsh, ačkoli bylo později znovu vybudováno na výše položeném místě. Zničena byla i nedaleká obec Broomhill. Tato „velká bouře“ měla zásadní dopad na takzvané Cinque Ports (sdružení pěti přístavů). Tok řeky Rother se přesunul z New Romney do Rye, čímž se z Rye stal významný přístav. V Hastingsu se zřítil útes a část hradu Hastings spadla na město a zablokovala přístav, což vedlo k prudkému poklesu významu Hastingsu jako obchodního centra. Město si však nadále udržovalo svou roli střediska rybolovu.

Přímé důsledky Počet mrtvých se odhaduje na padesát až osmdesát tisíc, zničeno bylo třicet vesnic ve Východním Frísku a Hickling v anglickém hrabství Norfolk (jihovýchodní Anglie byla vážně poškozena záplavami už v únoru téhož roku).

Tato povodeň přispěla k erozi rozsáhlých oblastí slanisek v oblasti Waddenského moře a způsobila značné škody na ostrově Griend, který byl zaplaven. Navíc byly poškozeny písečné duny, které oddělovaly sladkovodní jezero Flevo od moře. Tak vznikl záliv Zuiderzee a Západní Frísko se oddělilo od zbytku Fríska.

Následky byly ničivé i v Anglii. Těžce zasaženo bylo východní pobřeží, a to v úseku sahajícím od hrabství Lincolnshire, Norfolk a Suffolk až po Kent. Zaplaveny byly i části Norfolku – například vesnice Hickling, kde utonulo 180 lidí a voda v místním kostele vystoupala téměř půl metru nad úroveň hlavního oltáře. Uvádí se, že v důsledku bouře zanikl přístav Dunwich v Suffolku. Záplavy postihly také město Whitstable v Kentu.

Přesný počet obětí této povodňové katastrofy není znám, avšak odhad uvedený v kronice kláštera Bloemhof ve Wittewierumu stanovil počet mrtvých na 30 000 v oblasti mezi městem Stavoren a řekou Lauwers a na 20 000 v úseku mezi řekami Lauwers a Emží. Pokud byly dopady záplav v sousedních oblastech stejně ničivé, mohl se celkový počet obětí pohybovat v rozmezí 50 000 až 80 000. Vzhledem k tehdejší celkové populaci čítající zhruba půl milionu obyvatel by to znamenalo, že povodeň byla největší bouřlivou přílivovou vlnou, jaká kdy byla v této části pobřeží Severního moře zaznamenána. V té době se však spolehlivé odhady prováděly jen zřídka a uváděné údaje měly často spíše symbolický význam.

Dlouhodobé důsledky Geografická izolace Západního Fríska od ostatních fríských území usnadnila jeho připojení k Holandskému hrabství, k němuž došlo v roce 1297. Mnoho lidí žijících na pobřeží se v důsledku katastrofy odstěhovalo do lépe chráněné oblasti geestů, když byl v průběhu 11., 12. a 13. století byl opuštěn neznámý počet vesnic, které se nacházely v oblasti následně vznilkého jezera IJsselmeer a Waddenského moře.

Jazyky V důsledku začlenění Západního Fríska do Holandského hrabství přestala fríština v Západním Frísku sloužit jako úřední jazyk, avšak zanechala po sobě stopy a její míšení s dolnofrančtinou dalo vzniknout západofrískému nářečí. Vznik zálivu Zuiderzee rovněž vytvořil bariéru bránící šíření dolnofrančtiny z Holandského hrabství (do roku 1300). Díky této překážce (a následným událostem ve fríských dějinách) zůstalo Frísko (Střední Frísko) izolované, což umožnilo přežití jazyka západně od řeky Lauwers (tzv. západofríštiny).

Dohady Dollart Podle záznamů ze 16. století byly touto povodní (v těchto pramenech chybn2 datovanou do roku 1277) těžce zasaženy také Groningen a Východní Frísko. Pod vodou údajně zmizelo více než třicet osad a vesnic. Tato událost měla dát vzniknout zálivu Dollart. Různé studie však prokázaly, že tento údaj není správný. Mohlo dojít nanejvýš k prvotnímu protržení hrází a podle historické geografky Elisabeth Gottschalkové mohlo dojít k záměně letopočtu s rokem 1287. Němečtí historici vznik Dollartu spíše připisují povodni svatého Marcela z roku 1362. K roku 2013 převládal názor, že k němu došlo v posledních desetiletích 14. století nebo na počátku 15. století, ačkoli dobové prameny z té doby chybí. V důsledku rozsáhlé ztráty půdy a skutečnosti, že se rašeliniště ukázala být v poměrně nebezpečné poloze, obyvatelé oblasti Dollart opustili nízko položená území a usadili se na vyvýšených místech.

Reference

Externí odkazy Digitale etelages

Kategorie:Povodně v Nizozemsku Kategorie:Povodně ve Spojeném království Kategorie:Katastrofy roku 1287 Kategorie:Povodně v Severním moři Kategorie:Frísko