Zdeněk Řezníček (16. února 1904, Třebíč – 17. dubna 1975, Praha) byl český básník a překladatel. Používal i pseudonymy Zdeněk Řezníček-Sid nebo Zd. Sid.
Biografie Zdeněk Řezníček se narodil v Třebíči v úřednické rodině, jeho otcem byl poštovní úředník, měl další tři sourozence. V roce 1915 nastoupil na Gymnázium Třebíč, kdy v roce 1918 pak přešel na dvouletou městskou obchodní školu, kterou dokončil v roce 1920. V roce 1926 pak nastoupil na Obchodní akademii Dr. Albína Bráfa, kde v roce 1929 odmaturoval. Od 20. let 20. století působil jako politický pracovník v komunistickém hnutí a spoluzakládal KSČ v Třebíči, spolupracoval s Bohumírem Šmeralem, Gustavem Klimentem a Ottou Rydlem. Působil také jako třebíčský novinář, kdy spoluzaložil místní noviny Jiskra (budoucí Horácké noviny). Mezi lety 1929 a 1938 působil na místě úředníka ve znojemské nemocnici a také jako jeden z autorů časopisu Proč a proto, ve Znojmě se také stal otcem dvou dcer a oženil se. Od roku 1930 překládal knihy pro nakladatelství Stará Říše. Po roce 1938 se přestěhoval do Kroměříže, kde působil opět jako úředník v nemocnici a od roku 1945 jako ředitel nemocnice. V roce 1964 odešel do důchodu a roku 1974 se přestěhoval do Prahy, kde v roce 1975 zemřel na rakovinu plic.
Dílo Byl členem skupiny Devětsil. Spolupracoval s Bedřichem Václavkem, kdy z jeho popudu překládal primárně ruské autory, pracoval tak pro časopisy Index a Blok. Po roce 1930 konvertoval ke katolické víře a začal pracovat s Josefem Florianem. Od roku 1948 již nebyl literárně činný.
Zpočátku pracoval primárně ve znojemských novinách, jako byly Dělnické listy, Bič a Karabáč, působil také v třebíčských novinách Jiskra, časopisech Index, Blok, Pásmo, Rovnost, Akord, Jitro, Poezie, Řád, Vyšehrad a do mnoha dalších. Později (1939–1947) se stal vydavatelem edice Magnificat, která se věnovala duchovní literatuře, v této edici vydával i své básně. Jeho básně také vycházely v samizdatových sbornících.
Jeho dílo je ovlivněno tvorbou Jana Zahradníčka a Bohuslava Reynka.
Poezie Samoty, 1939 Vysočina, Vysočina, Kroměříž 1939, Frontispic Jiří Reynek, Tisk Karel Kryl v Kroměříži, 58 s. Spočinutí, Kroměříž 1941, Dřevoryt Michael Florian, Tisk Karel Kryl v Kroměříži, 52 s. Sníh, 1941 Soumraky prozářené (Básnický triptych – Poezie z let 1942–1945), Kroměříž 1945, Linoryty František Matoušek, Tisk Karel Kryl v Kroměříži. 46 s. Glosy z lahve, 1945 Ztlumený hlas, 1948
Překlady Vasilij Vasiljevič Rozanov, Osamocení, 1937 Max Picard, Útěk před Bohem, 1938 Quido Gezelle, Verše, 1942 Adalbert Stifter, Polní květiny, 1943
Ostatní Administrativní příručka pro ošetřovatelský personál, 1947 100 let českého národního života v Kroměříži, katalog výstavy, Kroměříž 1948, Ústřední výstavní výbor, výtvarná spolupráce František Vrobel, 172 s.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští básníci 20. století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Narození v Třebíči Kategorie:Umělci z Třebíče Kategorie:Úmrtí 17. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži