Salomonové z Friedbergu (něm. Salomon von Friedberg, lat. Salomon de Friedberg) je rod, jehož kořeny sahají do Frýdku 16. století.
náhled|Erb Václava Mořice Salomona z Friedbergu|alt=
Etymologie V době kdy členové rodu pobývali ve Frýdku, používali příjmení Šalomon, nebo Šalomun (psáno Ssalomon, Ssalomun)Zemský archiv Opava, fond Archiv města Frýdek, Gruntovní knihy s inv. č. 114, 115, 116, 117, 118 a Gruntovní kniha sirotčí inv. č. 150
https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:33S7-9G2G-8Y8?owc=QD2K-S7J%3A209342101%2C209017002%3Fcc%3D1918632&wc=QD2K-SNP%3A209342101%2C209017002%2C210808201&cc=1918632. Není vyloučeno, že šlo o odkaz na významného předka rodu, který mohl toto jméno používat jako křestní (s podobnými případy se setkáváme poměrně často). Pokud by tomu tak bylo, naznačuje křestní jméno Salomon, oblíbené v 16. století zejména u evangelíků, že rodina byla původně nekatolická.
V 17. století začal Václav Mořic Salomon, a po něm i další členové, užívat predikát "von Friedberg", česky "z Friedbergu/Frýdberka".Archiv hlavního města Prahy- Sbírka papírových listin - IV. oddělení a V. oddělení. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/VysledekBean.action;jsessionid=89D42A28BA52784EDDA4BD95E39CE4BD?findIxRelated=&ixType=1&dscope=0&ixId=185036&ixEntity=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%2886809%29%29Moravský zemský archiv Brno, matrika Buchlovice Z 1660-1731 http://actapublica.eu/puvodci/lokality/626/ Moravský zemský archiv Brno, matrika Pustiměř NOZ 1677-1723 http://actapublica.eu/puvodci/lokality/724/ Frýdek leží na kopci a majetní občané, kterými Salomonové byli, vlastnili nemovitosti uvnitř opevnění, kolem náměstí. Když Salomonové z Frýdku odešli a začali žít jinde, začali také používat přídomek podle svého původního bydliště. Vzhledem k sílícímu antisemitismu začali být někteří členové rodu ve druhé polovině 19. století neprávem napadáni, že jsou židovského původu. Žádosti o odložení příjmení Salomon ale nebyly panovníkem povoleny. Teprve po zániku Rakousko-Uherska a zrušení šlechtictví ve většině nástupnických států, si někteří členové rodu jméno změnili a začali se psát jen "Friedberg" a to s výjimkou příslušníků druhé linie žijících dnes v Kanadě.
Nobilitace Na přelomu 16. a 17. století byli Salomonové ve Frýdku propuštěni z poddanství. V 17. století byl nejvýraznější osobností Václav Mořic Salomon, který získal, v letech 1648-1650, erb, predikát "z Friedbergu" a byl titulován jako urozený vladyka. Jako nobilitovaný byl v písemnostech označován i jeho syn. Politicky však zůstal Václav Mořic členem měšťanského stavu, protože to pro něho bylo finančně výhodnější. V případě nobilitace není jasné, jakým způsobem jí Václav Mořic získal, jestli šlo o panovnické udělení, nebo udělení palatinem. A s jistotou se to patrně nedozvíme nikdy.
Předkem současných Salomonů je starší bratr Václava Mořice- Matyáš Václav, který stejně jako jeho bratr používal přídomek "z Friedbergu" a erb. Znak se však zásadně lišil od bratrova, protože se ve štítě nacházela jen figura a v klenotu pak bylo paví (ptačí?) pero. Šlechtický titul ale neměl.
Roku 1742 došlo v rodině k tragédii. Během bitvy u Chotusic, v rámci prusko-rakouských válek zemřel Matyášův potomek, Jan Antonín mladší.Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský- nevydaná autobiografie "Paměti z mého žití" http://www.badatelna.eu/fond/5191/inventar/ Studii autobiografie uveřejnil r. 2008 doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. pod názvem "Emanuel Salomon z Friedbergu - Mírohorský a jeho Paměti z mého žití". https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/35070/Jir%C3%A1nekT_Emanuel%20Salomon_2008.pdf?sequence=1&isAllowed=y Rod se tak ocitl na pokraji vymření, protože po sobě zanechal pouze dvě děti, dceru a syna, z toho syn- Josef Anton Karl, měl pouhé dva roky. To zapříčinilo, že rodina ztratila veškeré ponětí o svém původu.
Podle vlastního svědectví Emanuela Salomon von Friedberg se však dozvídáme, že roku 1840 rodina používala erb Václava Mořice, predikát a považovala se za prosté šlechtice. Roku 1862 byl však Emanuel vyzván, aby své šlechtictví doložil. V té době šlo vzhledem k absenci rodových dokumentů a neuspořádanosti archivů o značný problém, a proto císař František Josef I. 8. prosince 1862 Emanuelu Salomonovi šlechtický titul potvrdil z nejvyšší milosti a to přesto, že nemohl předložit nobilitační listinu a že se ve vídeňském šlechtickém archivu zmínka o nobilitaci rodiny nenacházela. 21. března 1863 mu byla vydána ministerská potvrzovací listina. Roku 1884 byl Emanuel Salomon povýšen do stavu svobodných pánů, ale baronská větev vymřela již jeho osobou.
Roku 1885 bylo šlechtictví potvrzeno také Emanuelovým příbuzným usazeným v Haliči.
Rodový erb Vyobrazení erbu Matyáše Václava je známo pouze z pěti exemplářů otisků pečetních prstenů.Zemský archiv Opava- pobočka Olomouc, fond Lenní dvůr Kroměříž, NAD 1416, inv. č. 8861 http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=68F68181CB8B11E38805F04DA2340092
Erb Václava Mořice se dochoval i barevné variantě z roku 1656, která je dnes (v kopii) uložena ve šlechtickém archivu ve Vídni. Na jeho pečetích najdeme drobné odchylky – např. lev není kráčející, ale ve skoku. Oficiálně byla podoba erbu stanovena až listinou c. k. státního ministerstva roku 1863: vlevo|náhled|Baronský erb Salomonů z Friedbergu (1884) "Čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém zlatém poli černá, do středu hledící orlice s červeným jazykem. Druhé pole je červené se stříbrným dvojocasým kráčejícím lvem. Ve třetím modrém poli stříbrná, černě spárovaná zeď, za kterou vyniká vpřed hledící muž ve stříbrné, zlatě lemované zbroji s přílbou s otevřeným hledím. V pravé ruce nad hlavou drží plamenný meč se zlatým jílcem a záštitou, v levé, která je opřena v bok, zelenou palmovou ratolest. Nalevo od něj naráží do zdi hořící granát. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí oděnec ze štítu mezi šesti praporci (3:3) na stříbrných ratištích se stříbrným hrotem. Vpravo: přední stříbrno-modře pruhovaný se stříbrnými literami F III, druhý červeno-stříbrně routovaný, zadní zlato-modře pruhovaný. Vlevo: přední černo-zlatě pruhovaný se stříbrnými literami F III, druhý modro-zlatě pruhovaný, zadní stříbrno-červeně routovaný."
Baronský erb se od původního lišil jen korunou svobodných pánů na štítě a heslem POTIUS ESSE QUAM VIDERI.Z materiálů v Österreichisches Staatsarchiv Vídeň zpracoval PhDr. Jan Županič, Ph.D http://www.novanobilitas.eu/rod/salomon-z-friedbergu
Historie rodu V 16. století žila ve Frýdku rodina Šalomonů a způsob historických zápisů naznačuje, že příjmení vzniklo právě zde a v této době.Zemský archiv Opava, fond Archiv města Frýdek, inv. č. 150, sken 156:
https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:33S7-9G2G-2DJ?mode=g&i=155&cc=1918632&cat=2041023 Nejstarší písemný záznam pochází z 7. června 1541 a týká se Bartoše Šalomona, v té době obecního staršího, o kterém však není více známo.Zemský archiv Opava, fond Archiv města Frýdek, inv. č. 114, sken 20:
https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:33S7-9G2G-SDW?mode=g&cc=1918632 Dalším byl Jan Šalomon, zemědělec, který zemřel mezi lety 1580-1663. Martin Šalomon, také zemědělec a otec pěti dětí, zemřel zřejmě při velkém požáru roku 1592. A především Václav Šalomon starší, který zvyšoval rodinný majetek obchodováním s nemovitostmi, zemřel mezi lety 1607-1614.
Víc informací máme o Václavu Šalomonovi mladším, narozen před rokem 1588. Byl radním Frýdku v letech 1615, 1616 a 1627 , ale protože to byla funkce čestná, jeho hlavní živností bylo ševcovství, ve kterém dosáhl pozice nejvyšší- stal se nejstarším mistrem a roku 1625 byl zvolen cechmistrem.Digitální archiv ZA v Opavě, Název pomůcky: Cech ševcovský Frýdek 1628-1864, č. pomůcky 473/2, č. listu NAD 679, inv.č. 1
http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=85D15A066DDD11E1B6270003FF3BDF6F Jako jeho otec, i Václav mladší zvyšoval své majetkové poměry nákupem a prodejem nemovitostí, ale život ve Frýdku v té době byl sérií katastrof- požáry, morové epidemie, vojenská situace, to všechno byly komplikace a když roku 1628 nebo 1629 Václav mladší zemřel, jeho vdova se během pár let dostala do finančních problémů. Snad to bylo důvodem, že jejich synové opustili Frýdek a začali své kariéry jinde.
Václav Mořic, narozen 1625, byl kariérně úspěšnější. Bojoval proti Švédům a stal se radním Starého Města pražského. Ale nositelem linie byl starší syn, Matyáš Václav, narozen cca 1618. Ten působil jako vysoký úředník Hanuše Zikmunda svobodného pána Petřvaldského z Petřvaldu, nejprve na hradě Buchlov a později v Horní Moštěnici, a na Přerovsku vůbec. Zemřel roku 1681 ve Frýdku, kam se ve stáří vrátil dožít.Zemský archiv Opava, Římskokatolická fara Frýdek matrika NOZ 1654-1699, inv.č. 2858
http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be88d77e-f13c-102f-8255-0050568c0263
Poslední stopy Salomonových z Frýdku mizí s rokem 1685.Zemský archiv Opava, fond Archiv města Frýdek, inv. č. 119, sken 794:
https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:33SQ-GG2L-9HCZ?mode=g&i=793&cc=1918632&cat=2041023 Potomci Matyáše Václava, Rudolf Jan (zemřel 1701-1723)Záznamy k osobě v matričních knihách:
Státní okresní archiv Praha, matrika Zvoleněves 01 a Kosova Hora 01,
Státní oblastní archiv Zámrsk, farnost Světllá nad Sázavou, matrika NOZ 1659-1693 a farnost Krásná Hora, matrika NOZ 1676-1725, Jan Antonín starší (narozen 1682, zemřel po 1734)Záznamy k osobě v matričních knihách:
Státní okresní archiv Praha, matrika Nebovidy 02 a Bykáň 04 a Jan Antonín mladší (zemřel 1742)Státní oblastní archiv Zámrsk, farnost Habry, matrika NOZ 1719-1758
http://195.113.185.42:8083/000-00572.zip, pracovali jako úředníci ve šlechtických službách (např. rytíř Jan Ondřej Kotvic z Kotvic a na Hostouni, Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier z Rougemontu, hrabě Ferdinand Rudolf z Valdštejna, hrabě Kornel, hrabě Karel Jáchym Breda, hrabě Pöetting-Persing). To mělo své výhody, Salomonové díky tomu požívali značné úcty, pramenící z postavení, a žili na, většinou nově opravených, sídlech svých pánů. Na druhou stranu to ale byl život stěhovavý a dohledat tedy jejich pohyb je komplikované.
Dalším významným členem rodu byl Josef Anton Karl (žil 1740- 1825).Záznamy k osobě v matričních knihách:
Archiv hlavního města Prahy, farnost Kostel sv. Štěpána, matrika O 1771-1784
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fara Cítoliby, sign. 21/5, matrika NOZ 1771 - 1783
Státní oblastní archiv Praha, matrika farnosti Neveklov 06, NOZ 1772-1802
Štátny archiv Bratislava, fara Stupava: sign. 2161 matrika N 1743-1829, sign. 2165 matrika O 1742-1849, sign. 2167 matrika Z 1747-1868 Literární archiv Památníku národního písemnictví, Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský- nevydaná autobiografie "Paměti z mého žití" http://www.badatelna.eu/fond/5191/inventar/
Studii autobiografie uveřejnil r. 2008 doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. pod názvem "Emanuel Salomon z Friedbergu - Mírohorský a jeho Paměti z mého žití". https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/35070/Jir%C3%A1nekT_Emanuel%20Salomon_2008.pdf?sequence=1&isAllowed=y Svou kariéru začal, podobně jako jeho předci, jako panský úředník, působil na cítolibském panství, majetku Ernesta Karla hraběte Pachty z Rájova. Ale jako první opustil hranice Čech. Nejprve se dostal, roku 1790, jako výběrčí na panství hrabat Pálffyů z Erdődu, ve slovenské Stupavě. Ale mezi lety 1799-1808 přestěhoval svou rodinu do Haliče, do města Krakov. Zde se rod rozdělil na tři hlavní linie.
Zakladatelem první linie byl Ernest Johann (žil 1774-1854), místostarosta ve Lvově. Jeho potomci rozšířili rod přes Belgii do Francie, také do Polska nebo Rakouska. Z této linie pochází např. generálmajor Edmund šlechtic Salomon de Friedberg, polní podmaršál Ernst šlechtic Salomon de Friedberg nebo malířka Sibylle Woletz.