Vítězslav Juřina, křtěný Viktor (23. prosince 1899 HrušovMatriční záznam o narození a křtu farnost Hrušov – 26. července 1985 Ostrava) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent. V letech 1919–1922 studoval na hudebním pedagogiu a varhanické škole na Mariánských Horách a současně odborné skladební disciplíny u ostravského hudebního pedagoga Rudolfa Wünsche.
Prosadil se v oblasti symfonické hudby, komorní hudby, dechové hudby, písňové tvorby a skladeb pro pěvecké sbory.
Životopis Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske.
Po návratu do rodného Hrušova se věnoval hudebně pedagogické činnosti. V roce 1932 v Brně složil státní zkoušky ze hry na klavír a dirigování orchestru a poté v letech 1932–1947 pracoval jako kapelník Ostravské hornické hudby. V letech 1933 založil soukromou hudební školu v Hrušově, na této škole působil jako hudební pedagog a ředitel i po jejím zestátnění v roce 1946. Po skončení 2.světové války svoji soukromou hudební školu v Hrušově musel nechat převést pod MěNV Ostrava a spravoval ji jako ředitel v letech 1946-1957.
V letech 1949-1952 byl uměleckým vedoucím hudebního dorostu a žactva v moravskoslezské Sokolské župě Jana Čapka. V roce 1957 byl vzhledem ke svým odborným kvalitám ustanoven ředitelem hudební školy v Ostravě-Porubě, ačkoliv nikdy nebyl členem KSČ, a spravoval ji až do svého penzionování v roce 1959.
Dílo V Makarske zaujal Vítězslava Juřinu místní folklor, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní – Od Balkánu k Uralu, pro mužský, smíšený sbor, a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále vytvořil také barkarola serenádu Živila Makarska.Youtube
V době činnosti v Ostravské hornické hudbě vznikly z obdivu k tvrdé hornické práci oceňované a i v pozdější době často hrané skladby Hornické mládí, Otevřte brány a pochod Veselí havíři. Na světové výstavě v Paříži v roce 1937 zazněla jeho skladba inspirovaná hornickými písněmi z Ostravska – Z kraje černých démantů.
Láska k turistice, Alpám a horám vůbec se odráží především ve skladbách Alpinia, Vivat Alpinismus, Horalská veselice, případně Alpská lidová slavnost.
Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestrConcertino pro klavír a smyčcový orchestr a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské. Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot.Noty v pražské rozhlase
Další díla Klavírní a instruktivní skladbičky pro ZUŠ Skladby pro dechový orchestr Skladby pro smyčcový orchestr Skladby pro symfonický orchestr
Nejpopulárnější skladby Z jeho skladeb pro dechový orchestr byla nejpopulárnější píseň Hornické mládí na text Ericha Sojky nebo pochod Otevřte brány.
Odkazy
Reference
Literatura Čs. hudební slovník osob a institucí I–II, 1963–1965, St. hud. vydavatelství. Praha, sv. I. str. 619-620 Slovník International Who is who in Music, vyd. Cambridge, England, 1975, str.456 Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, 1984, St. hud. vydavatelství. Profil Ostrava, str. 193,223 Soukromý archív Vítězslava Juřiny
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Narození 23. prosince Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1985 Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Úmrtí v Ostravě