Hamid Šahinović pseudonymem Ekrem (1879 Hum, Foča – 29. prosince 1936 Ilidža) byl bosenskohercegovský spisovatel, dramatik a právník bosňáckého původu.

Životopis Přesné datum jeho narození není známo, nicméně při zápisu do prvního semestru na Vídeňské univerzitě v roce 1902 uvedl, že má 22 let, z čehož plyne, že se narodil nejspíše v roce 1879.

Základní školu navštěvoval ve Foči. V Sarajevu absolvoval gymnázium (maturoval 1902). Na Vídeňské univerzitě dokončil studium práv (1902–1908), samotný titul doktora práv ale získal na Univerzitě v Záhřebu (1917). Nejprve působil jako koncipient v advokátní kanceláři Akifa Biseroviće, advokáta se sídlem v Travniku, nato přešel do státních služeb. Coby vojenský soudce působil v Srbsku, za první světové války okupovaném rakousko-uherským vojskem. V červenci 1919 byl rozhodnutím Zemské vlády v Bosně a Hercegovině kooptován do sarajevského zastupitelstva. Ve stejné době získal také místo u okresního soudu v Sarajevu. V roce 1929 požádal o penzionování, načež si otevřel advokátní kancelář v Kosovské Mitrovici, kterou následně přemístil do Skopje a nakonec do Sarajeva (1934).

V roce 1908 se oženil s dívkou z dobře situované muslimské rodiny Sarićů. V tomto svazku se narodil syn Munir (1910–1945), později spisovatel vystupující pod jménem Munir Ekremov. Ve stejné době se začal politicky angažovat, a to v řadách Muslimské pokrokové strany (Muslimanska napredna stranka) a její nástupkyně v podobě Muslimské nezávislé strany (Muslimanska samostalna stranka), jež podporovaly rakousko-uherskou okupaci Bosny a Hercegoviny a modernizaci života zdejších muslimů. V letech 1908–1909 byl hlavním redaktorem tiskového orgánu strany, listu Muslimanska svijest (Muslimské uvědomění).

Celoživotně se považoval za Chorvata muslimské víry. Po skončení rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny a ustavení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918) zastával prochorvatské autonomistické postoje. Ačkoli se roku 1919 podílel na ustavení Jugoslávské muslimské organizace, nakonec se od ní pro její jugoslávské směřování odvrátil a společně s dalšími prochorvatsky smýšlejícími muslimy založil Muslimskou národní stranu, v jejímž čele stál Safvet Bašagić. V parlamentních volbách roku 1920 ale toto politické uskupení zcela propadlo. Stejně neúspěšný byl i tiskový orgán strany Obrana (1920).

V umělecké sféře se prosadil jako oblíbený dramatik. Uveřejňoval též prozaické črty a vyprávění. Jeho práce vycházely v časopisech Behar (Květ) a Novi behar (Nový květ). Mezi lety 1910 a 1911 (od 15. října 1910 do 15. února 1911) byl majitelem a šéfredaktorem literárního časopisu Behar (Květ), který za jeho vedení pro nezájem publika zanikl. Od roku 1935 pak byl hlavním a odpovědným redaktorem listu Muslimanska svijest (Muslimské uvědomění), který mezi bosenskohercegovskými muslimy propagoval chorvatskou nacionální myšlenku. Toto periodikum pak roku 1941, kdy vnikl fašistický Nezávislý stát Chorvatsko, změnilo název na Hrvatska svijest (Chorvatské uvědomění). Tehdy jeho redakci vedl Šahinovićův syn Munir, horlivý podporovatel ustašovců, který sám zahynul při obsazování Záhřebu partyzány v roce 1945.

Hamid Šahinović zemřel 29. prosince 1936 ve svém letním domě v Ilidži, oblíbených lázních poblíž Sarajeva. Pohřben byl ještě téhož dne na sarajevském hřbitově Grličića brdo.

Dílo Đavo pod čegrom. Šala u jednom činu (v čsp. Behar, roč. II., 1901–1902, č. 22, s. 343–348). Orden. Šala u jednom činu (Řád, v čsp. Behar, roč. IV., 1903–1904, č. 3, s. 132–135, č. 10, s. 148–152, č. 11, s. 164–166). Punica. Šala u jednom činu (Tchyně, v čsp. Behar, roč. V., 1904–1905, č. 8, s. 118–123, č. 9, s. 134–136, s. 10, s. 147–149). Na uranku. Dramski spjev u dvije slike (Časně zrána, v čsp. Behar, roč. V., 1904–1905, č. 13, s. 195–197). Na planini. Dramski spjev u dvije slike (Na horách, v čsp. Behar, roč. V., 1904–1905, č. 24, s. 371–373). Anđelija. Dramski spjev u tri čina (Anđelija, v čsp. Behar, roč. VI., 1905–1906, č. 1, s. 5–7, č. 2, s. 20–22, č. 3, s. 35–40, č. 4, s. 51–53, č. 5, s. 67–70, knižně: Sarajevo 1905). Beskućnik (Bezdomovec, v čsp. Bosansko-hercegovački glasnik, roč. I., 1906, č. 13, s. 1–3, č. 14, s. 1–2, č. 15, s. 1–2, č. 16, s. 1–4, č. 17, s. 1–2, č. 18, s. 1–2, č. 19, s. 1–2, č. 20, s. 1–2, č. 21, s. 1–4, č. 22, s. 1–3, č. 23, s. 1–2, č. 24, s. 1–2, č. 25, s. 1–2, č. 26, s. 1–2, č. 27, s. 1–3, č. 28, s. 2–3, č. 29, s. 1–2, č. 30, s. 3–4, č. 31, s. 1–2, č. 32, s. 2–3, č. 33, s. 1–2). Zmaj od Bosne. Dramski spjev u pet činova (Drak z Bosny, v čsp. Behar, roč. VIII., 1907–1908, č. 1, s. 3–10, č. 2, s. 22–26, č. 3, s. 37–41, č. 4, s. 53–56, č. 5, s. 67–69, č. 6, s. 84–85, č. 7, s. 100–102, č. 8, s. 115–118, č. 9, s. 131–133, č. 10, s. 146–148). Hifzibeg (Hifzibeg, Sarajevo 1905), dramatizace života Hifzi-bega Đumišiće (kolem 1840–1875). Dva načelnika (Dva starostové, Sarajevo 1905). Pred gradske izbore. Šala u jednome činu (Před obecními volbami, v čsp. Behar, roč. XI., 1910–1911, č. 3, s. 36–43). Frdekteri (Pašáci, v čsp. Novi behar, roč. VII, č. 17–18, knižně: Sarajevo 1934).

Reference

Kategorie:Bosenští spisovatelé Kategorie:Bosenští básníci Kategorie:Dramatici Kategorie:Právníci Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození v 19. století Kategorie:Narození v Bosně a Hercegovině Kategorie:Úmrtí v Sarajevu Kategorie:Úmrtí 29. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Muži