Římskokatolická farnost Křešín je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze.
O farnosti Historie V roce 1350 je v Křešíně doložená plebánie jako část Řečického vikariátu (Červená Řečice), k níž měli podací právo vladykové z Křešína a Sudislavic, z Chýstovic a ze Skočidolovic. V letech 1360–1388 jimi byli bratři Veselý a Křeš z Křešína, synové Adama z Křešína. Z té doby jsou jménem známi plebáni Dětřich († 1360), Přibyslav ze Zelče, který roku 1374 směnil své místo s Janem, farářem ve Stráži, ten pak roku 1380 s Haškem, farářem v Přibyslavicích († 1388), po jehož smrti byl instalován Aldík, syn patrona Veselého z Křešic. V roce 1409 bylo u oltáře svaté Barbory zřízeno místo oltářníka společným nadáním pánů Sezimy ze Štědrovic, Václava řečeného Mayas ze Sudislavic, Křeše z Křešína a Soběna z Jenišovic. Krátce nato vypukly husitské bouře a patroni i osadníci se přiklonili k Janu Husovi a do rekatolizace zde sloužili utrakvističtí faráři.
Mezitím se na počátku 16. století stal Křešín součástí kamberského panství, které v roce 1534 držely Johanka a Regina z Otradovic. Po smrti Johančina chotě Jana Lukaveckého z Lukavce a následném dělení majetku byl Křešín v roce 1578 prvně zmíněný jako část lukaveckého statku. Po dalším dělení majetku se stal Křešín v roce 1609 samostatným panstvím, na jehož nově zbudované tvrzi se usadil Smil Lukavecký z Lukavce. V roce 1620 Křešín vyplenilo císařské vojsko, přičemž usmrtilo ředitele školy Bedřicha Damborského, který nechtěl prozradit, kde se majitel panství a farář skrývají. O tři roky později byl Smilův majetek konfiskován pro jeho účast při stavovském povstání. Týž rok, dne 14. července 1623, koupil Křešín Wolf Jiří z Pöttingu, který opět sloučil statky křešínský a lukavecký.
V roce 1622 opustil Křešín Smil Lukavecký společně s farářem Martinem Marešem, posledním utrakvistickým, a Křešín připadl jako filiálka farnosti Lukavec. V roce 1785 získal Křešín opět duchovního správce, když byla při kostele zřízená lokálie, povýšená v roce 1856 na farnost. V roce 1875 byl rozebrán starý a zchátralý gotický kostel a na jeho místě postaven nový v novogotických formách, zasvěcený svatému apoštolu Bartolomějovi. Ze starších sakrálních památek se na území farnosti dochovala křížová cesta, která vede od kostela k protější kalvárii.
Farnost patřila do roku 1993 do královéhradecké diecéze. V uvedeném roce byla (v souvislosti s úpravou hranic diecézí po vzniku plzeňské diecéze) převedena do českobudějovické diecéze. Farnost dne 31. prosince 2019 zanikla, jejím právním nástupcem je Římskokatolická farnost Lukavec. Kostely a kaple farnosti
+ Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb Fotografie Kostel Místo Bohoslužba PoznámkaKapleČeněnice neslouží se pravidelněobecní kapleKapleChýstovice neslouží se pravidelněobecní kapleKapleKramolín neslouží se pravidelněobecní kapleKostel svatého BartolomějeKřešínneděle11.00bývalý farní kostelKapleŠtědrovice neslouží se pravidelněobecní kaple
Odkazy
Reference
Související články Římskokatolická farnost Lukavec Křížová cesta (Křešín) Externí odkazy Profil nástupnické farnosti v katalogu Českobudějovické diecéze
Křešín Křešín Kategorie:Křešín (okres Pelhřimov) Kategorie:Organizace zaniklé roku 2019