Konstancie Vladislavská

Konstancie Vladislavská (polsky Konstancja wodzisławska, nebo jen Konstancja) (narozena před rokem 1307, † 1351) – kněžna z rodu Piastovců, přesněji z větve Slezských Piastovců. Ve 14. století vládla ve Vladislavském knížectví, kdy hlavním sídlem bylo město Vladislav (polsky Wodzisław, německy Loslau, latinsky Vladislavia), dnes známá jako Slezská Vladislav (polsky Wodzisław Śląski).

Úvod Piastovna se jménem Konstancie se v historických zdrojích vyskytuje ve dvou obdobích:

Jako kněžna (ducissa) ratibořská, která je zmíněna v papežské listině církevních odpustků (indulgencie – církevní odpustky) z roku 1321.„In e. m. Constantie Ducisse Ratiboriensi”. Zob. Vetera monumenta Poloniae et Lithuaniae, wyd. A. Theiner, Rzym 1860, t. 1, s. 170, nr 259. V Ratibořské kronice (polsky Kronika raciborska), kde byla titulována jako kněžna ratibořská a byla zmíněna její smrt v roce 1351.„Item Anno MCCCLI feria quinta obiit Constantina preclarissima princeps Ladislawiensis.” Zob. Ratiborer Chronik, [w:] „Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens”, wyd. A. Weltzel, t. 4, 1862, s. 115.

Žádná z těchto zmínek nepotvrdila skutečný původ šlechtičny, resp. rodičovskou linii. Historici se shodli na tom, že šlo o potomka z dynastie Piastovců, rodu Slezských Piastovců. Doložení toho, čí to byla dcera, podléhá dvou hypotézám:

Mohla být dcerou Vladislava I. OpolskéhoS tímto názorem se ztotožnili: J. Tęgowski, Konstancja, „Poczet żon królewskich”, [w:] „Magazyn Razem”, 1987, nr 1, s. 31–32; J. Sperka, Konstancja, [w:] A. Barciak (red.), Książęta i księżne Górnego Śląska, Katowice 1995, s. 78–79; S.A. Sroka, Konstancja, [w:] K. Ożóg, S. Szczur (red.), Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999, s. 728–729. Jako domněku to použil K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 542–543, přípis 3.. První manželka Jindřicha IV. Probuse (polsky Henryk IV Prawy), kdy po několika společných létech soužití došlo k rozluce. Kněžna se odstěhovala do Ratiboře ke svým bratrům – Měškovi I. Těšínskému († 1315) a Přemkovi Ratibořskému († 1306). Z Ratibořského knížectví jí byla věnována část a to Vladislavské knížectví, kde vládla do své smrti. Oproti historikům se badatelé v tomto neshodují. Vladislav I. měl sice dceru, ale nedochovalo se její jméno. Shodují se však na tom, že tato dcera neznámého jména byla provdaná za Jindřicha IV.T. Jurek, Plany koronacyjne Henryka Probusa, [w:] K. Wachowski (red.), Śląsk w czasach Henryka IV Prawego (Wratislavia antiqua 8), Wrocław 2005, s. 27–29. Mohla však zemřít krátce po zásnubách, nebo mezi rozlukou a jeho novým sňatkem.R. Grodecki, Dzieje polityczne Śląska do r. 1290, [w:] S. Kutrzeba (red.), Historia Śląska od najdawniejszych czasów do roku 1400, t. I, Kraków 1933, s. 293–294; K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 524–526. Mohlo jít o kněžnu (ducissa) ratibořskou a kněžnu vladislavskouV tomto se shodují: K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 542–543; M. Furmanek, S. Kulpa, Zamek wodzisławski i jego właściciele, Wodzisław Śląski 2003, s. 21–22; J. Horwat, Piastowie górnośląscy, [w:] „Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu. Historia”, z. 8, Bytom 2007, s. 46.. V tomto případě by šlo o dceru Přemka Ratibořského (†1306), nikdy neprovdanou. Sídlila ve Vladislavi (polsky Wodzisław), kde měla doživotní léno.

Život

Konstancie, dcera Vladislava I. Opolského náhled|Pečeť Vladislava I. Opolského, datovaná k roku 1247|alt=|vlevo náhled|Epitaf Vladislava I. Opolského v klášterním kostele, Velká Ruda, Polsko

Identifikace osoby Z manželství s Eufemií Velkopolskou, se mimo čtyř synů narodila také dcera. Tato bylo provdána za Jindřicha IV. Historické zdroje neuvádí její přesné jméno. Část historiků se kloní k tomu, že jde o Konstancii.J. Tęgowski, Konstancja, „Poczet żon królewskich”, [w:] „Magazyn Razem”, 1987, nr 1, s. 31–32; J. Sperka, Konstancja, [w:] A. Barciak (red.), Książęta i księżne Górnego Śląska, Katowice 1995, s. 78–79; S.A. Sroka, Konstancja, [w:] K. Ożóg, S. Szczur (red.), Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999, s. 728–729. Druhá skupina toto nepotvrzuje.K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, III, s. 524–526 (prezentoval domněnku, kdy ztotožnil deru Vladislava I. s Konstancii Vladislavskou), zob. K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, III, s. 542–543, přípis. 3); J. Horwat, Piastowie górnośląscy, [w:] „Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu. Historia”, z. 8, Bytom 2007, s. 45–48 (prezentova hypotézu, kterou později odvolal, opět šlo o ztotožnění dcery Vladislava I. s Grzymisławou, která vystupovala jako kněžna opolská, jak bylo zmíněno v Nekrologu opatství św. Wincentego, zob. J. Horwat, Grzymisława, księżniczka opolska, [w:] J. Horwat (red.), „Rocznik Muzeum w Gliwicach”, t. 7–8, Gliwice 1991–1992, s. 380–384); T. Jurek, Plany koronacyjne Henryka Probusa, [w:] K. Wachowski (red.), Śląsk w czasach Henryka IV Prawego, Wrocław 2005, s. 27–29. Některé zdroje spekulují, že by mohlo jít o dceru se jménem Markéta (polsky Małgorzata),E. Maleczyńska, Wrocławskie panie piastowskie i ich partnerzy, Wrocław 1966, s. 79. Por. P. Boroń, Wizerunki Henryka Probusa w historiografii, [w:] A. Barciak (red.), Piastowie śląscy w kulturze i europejskich dziejach, Katowice 2007, s. 353–354. případně Grzymisławu (polsky Grzymisława).J. Horwat, Grzymisława, księżniczka opolska, [w:] J. Horwat (red.), „Rocznik Muzeum w Gliwicach”, t. 7–8, Gliwice 1991–1992, s. 380–384, ztotožnil dceru Vladislava I. z Grzymislavou, která je zmíně na zápisu Nekrologu opatství św. Wincentego, jako žena s titulem kněžna opolská. J. Horwat, Piastowie górnośląscy, [w:] „Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu. Historia”, z. 8, Bytom 2007, s. 46, tuto hypotézu zamítl, a potvrdil, že Grzymislava by byla jako žena Jindřicha IV. titulována ne jako kněžna opolská, ale jako kněžna vratislavská, nebo slezská.

Datum narození Přesné datum narození rovněž není doloženo. Historici zúžili období na dvě supliky,T. Jurek, Plany koronacyjne Henryka Probusa, [w:] K. Wachowski (red.), Śląsk w czasach Henryka IV Prawego (Wratislavia antiqua 8), Wrocław 2005, s. 27–28. které byly adresovány papeži. V těchto dokumentech si její bratři stěžovali na to, že v době, kdy se provdala za Jindřicha IV. byla ještě věkově nezpůsobilá k sňatku. Sňatek byl uzavřen mezi lety 1277–1280. Takže se kněžna narodila okolo roku 1265.Okolo roku 1265 by se měla narodit dcera Vladislava I., ta měla být mezi roky 1277–1280 provdána za Jindřicha IV. Autor K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 524; J. Tęgowski, Konstancja, „Poczet żon królewskich”, [w:] „Magazyn Razem”, 1987, nr 1, s. 31–32, neuvedl žádné datum narození, jen prohlásil, že se provdala mezi roky 1277–1280, kdy by měla 10–12 roků, a zemřela v roce 1351, tedy ve věku více než 84 let. V luteratuře je možné najít také jiné datum narození a to okolo roku 1256, dle J. Sperka, Konstancja, [w:] A. Barciak (red.), Książęta i księżne Górnego Śląska, Katowice 1995, s. 78, oraz S.A. Sroka, Konstancja, [w:] K. Ożóg, S. Szczur (red.), Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999, s. 728. Místo narození bylo pravděpodobně Opolí, v hlavním městě knížectví jejího otce, nebo v Ratiboři.M. Małecki, Konstancja – księżna wodzisławska i jej księstwo, Wodzisław Śląski 1997, s. 2, se odvolává na tvrzení J. Tęgowskiego (ale on tuto informaci nikde nepublikoval). V seznamu potomků Vladislava I. a Eufemie je vždy psána na posledním místě. Byla zde tedy možnost, že by mohla být starší než její bratr Přemek.K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 524. Pokud by šlo skutečně o kněžnu Konstancii, pak by měla jméno po své kmotře a tetě, tedy sestře své matky Eufemie a Přemysla I. Velkopolského.Tento názor vyjádřil K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 542, przyp. 3, kdy prezentoval domněnku pro ztotožnění dcery Vladislava I. s Konstancií, která se objevuje v zápisech 14. století. Badatelé se více přiklánějí k tvrzení, že Konstancie v těchto zápisech je dcera Přemka Ratibořského. Jejím dědem by byl Vladislav Odonic.

Manželství s Jindřichem IV. Probusem náhled|Jindřich IV. Probus na miniatuře Codex Manesse, okolo roku 1300|alt=Jindřich IV. Probus na miniatuře Codex Manesse, okolo roku 1300 Dcera Vladislava I. byla provdána za Jindřicha IV. Probuse. Cílem manželství bylo uzavření spojenectví mezi Opolským knížectvím a Vratislavským knížectvím. Termín zasnoubení historici datují mezi druhou polovinu roku 1277 a březnem 1280.K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. III, s. 524, R. Grodecki, Dzieje polityczne Śląska do r. 1290, [w:] S. Kutrzeba (red.), Historia Śląska od najdawniejszych czasów do roku 1400, t. I, Kraków 1933, s. 286 i przyp. 2, T. Jurek, Plany koronacyjne Henryka Probusa, [w:] K. Wachowski (red.), Śląsk w czasach Henryka IV Prawego (Wratislavia antiqua 8), Wrocław 2005, s. 16, J. Tęgowski, Konstancja, „Poczet żon królewskich”, [w:] „Magazyn Razem”, 1987, nr 1, s. 32, J. Sperka, Konstancja, [w:] A. Barciak (red.), Książęta i księżne Górnego Śląska, Katowice 1995, s. 78; M. Małecki, Konstancja – księżna wodzisławska i jej księstwo, Wodzisław Śląski 1997, s. 4; Natomiast S.A. Sroka, Konstancja, [w:] K. Ożóg, S. Szczur (red.), Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999, s. 728. První termín je shodný s termínem propuštění Jindřicha IV. z půlročního vězení u strýce Boleslava II. Lysého (polsky Bolesław II Rogatka, † 1278), tedy 22. červenec 1277.R. Grodecki, Dzieje polityczne Śląska do r. 1290, [w:] S. Kutrzeba (red.), Historia Śląska od najdawniejszych czasów do roku 1400, t. I, Kraków 1933, s. 276. Zásnuby tedy nemohly být dříve, neboť v Kronika polsko-slezská (polsky Kronika polsko-śląska) uvádí jméno jméno knížete vratislavského, jako chlapce, tedy neženatého muže.E. Maetschke, Wann wurde Heinrich IV. von Breslau geboren?, [w:] „Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Altertum Schlesiens”, t. LXVI, 1932, s. 61 i n. Zob. K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Kraków 2007, cz. I, s. 161, przyp. 11. Nejzazší termín sňatku je pak svázaný s termínem sjezdu ve Vídni v březnu 1280, kde na jednom z dokumentu (spor mezi knížaty opolskými a knížaty vratislavskými) byl Vladislavem I. Jindřich IV. označen jako zeť. Historici se domnívají, že na uzavření této dohody mělo vliv zasnoubení dcery Vladislava I. s Jindřichem IV.T. Jurek, Plany koronacyjne Henryka Probusa, [w:] K. Wachowski (red.), Śląsk w czasach Henryka IV Prawego (Wratislavia antiqua 8), Wrocław 2005, s. 27–29. Por. R. Grodecki, Dzieje polityczne Śląska do r. 1290, [w:] S. Kutrzeba (red.), Historia Śląska od najdawniejszych czasów do roku 1400, t. I, Kraków 1933, s. 286, przyp. 2

Historici pracovali také s hypotézou, která omezuje období uzavření manželství na roky 1277–1278. Tato hypotéza byla podložena následujícím faktem. – V listině českého krále Přemysla Otakara II. olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku ze dne 15. srpna 1277, se český král zmínil o setkání s polskými knížaty ve Vídni. Uvedl, že se chtěli setkat v Ratiboři, kde by byla také přítomna Eufemie Velkopolská s dcerou. Na tomto setkání se mělo hovořit o zásnubách této dcery Vladislava I. a Jindřicha IV.Por. R. Grodecki, Dzieje polityczne Śląska do r. 1290, [w:] S. Kutrzeba (red.), Historia Śląska od najdawniejszych czasów do roku 1400, t. I, Kraków 1933, s. 277 i przyp. 2.