Bojan () je jméno staroruského pěvce a básníka, který je zmíněn ve starých ruských literárních památkách Slovo o pluku Igorově a Zádonština.Ottův slovník naučný, 4. díl, Paseka a Argo, Polička a Praha 1997, S. 273. Skládal vlastní písně a jejich přednes doprovázel na strunný brnkací nástroj zvaný gusli (гусли).Encyclopedia of "The Lay of Igor's Campaign"
Bojanova charakteristika Ve Slovu o pluku Igorově je Bojan nazýván věštcem a pro jeho krásný hlas také slavíkem starého času. Kromě toho má při zpěvu kouzelné schopnosti proměny (ve vlka nebo orla atp.). Je považován za vnuka vládce slovanského podsvětí Velese, který je mimo jiné také bohem básnictví. Autor Slova se však od něho distancuje s tím, že příběhy mají zaznít tak, jak se skutečně staly, že se vyprávění má vzdát krásy dávných vidění Bojanových.Slovo o pluku Igorově, Supraphon, Praha 1978, přeložil Otto Libertin Podobně se o Bojanovi zmiňuje i Zádonština.Tři zpěvy staroruské, SNKLHU, Praha 1955, přeložila Hana Skalová
Bojan je považován za ruského národního pěvce, ačkoliv není zcela jasné, zda skutečně žil. Někteří literární historikové totiž považují jeho jméno za slovo obecné, znamenající pěvce vůbec, a spojují jej se slovem баяти (bajati), což znamená praviti nebo pěti. Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона Podle názorů těch, kteří jej považují za skutečnou historickou osobnost, žil Bojan v 2. polovině 11. století na dvoře knížete Vsevoloda, což podporuje fakt, že jeho jméno je možno najít v jednom z nápisů na stěně Katedrály svaté Sofie v Kyjevě v souvislosti s prodejem Bojanových pozemků.
Bojan v umění
Literatura Kromě Slova o pluku Igorově a Zádonštiny, které jsou považovány spíše za primární zdroje, se postava Bojana objevuje v romantické poemě Alexandra Sergejeviče Puškina Ruslan a Ludmila (1820), nebo v díle polského básníka Ryszarda Berwińského Bogunka na Gople (1840).Ryszard Wincenty Berwiński Ve dvacátém století se stal Bojan postavou v díle ruského básníka Viktora Sosnory Bojanovy písně (Песни Бояна).Соснора Виктор Александрович - Писатели
Hudba Bojan je rovněž postavou v opeře Ruslan a Ludmila (1837–1840) Michaila Ivanoviče Glinky.
Film Kromě filmových a televizních adaptací Glinkovy opery se Bojan také objevil v ruském animovaném filmu Kníže Vladimír (2006, Князь Владимир) režiséra Jurije Kulakova.
Výtvarné umění Kromě obrazu Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910 je Bojan námětem mnoha dalších sochařských a malířských děl.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruská literatura Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruské mýty a pověsti Kategorie:Narození v 11. století Kategorie:Muži