Amalie Skramová (22. srpna 1846 Bergen, Norsko – 15. března 1905 Kodaň, Dánsko) byla norská spisovatelka, představitelka naturalismu.
Život Amalie se narodila v rodině obchodníka Monse Monsena Alvera (1819–1898) a Ingeborg Lovise rozené Sivertsen (1821–1907). Měla deset sourozenců, z nichž se dospělosti dožili: Wilhelm, Johan, Martin, Bernhard, Mons a Elizabeth. Poté, co její otec roku 1863 zkrachoval, odcestoval do Spojených států, aby neskončil v dluhovém vězení. Zbytek rodiny měl přijet za ním, až si najde práci, ale matka si to nepřála.
Provdala se za námořního kapitána Bernta Müllera (1837–1898). Po třináctiletém manželství se nervově zhroutila a prožila několik let v ústavu pro choromyslné. Po rozvodu se s oběma syny (Jacobem [1866–1911] a Ludvigem [1868–1922]) odstěhovala do Kristianie a zahájila svou literární kariéru. V roce 1884 se provdala podruhé za dánského spisovatele Erika Skrama (1847–1923) a přesídlila do Kodaně. Ve druhém manželství se jí narodila dcera Ida Knudsen (1889–1972). V roce 1894 se znovu nervově zhroutila a žila v psychiatrické léčebně. Se svým druhým manželem se rozvedla v roce 1899.
Tvorba Debutovala v roce 1882 (ještě pod jménem Amalie Müller) knihou Madam Høiers Leiefolk. Ve svých dílech se zabývala problematikou manželství z pohledu ženy (viz český výbor povídek Povídky o manželství). Rodová tetralogie Hellemyrsfolket (Lidé z Hellemyru) je pokládána za vrcholné dílo norského naturalismu. V poloautobiografických románech Professor Hieronimus a St. Jorgen líčí nelidské zacházení s pacienty v ústavech pro duševně choré. Na protest proti odsudku norské kritiky chtěla být považována za dánskou spisovatelku.
Ocenění Cena Amalie Skram (Amalie Skram-prisen) je stipendium, udělované v Norsku od roku 1994 norským autorům, kteří se zabývají ženskou tematikou. V roce 1996 vyšla v Norsku poštovní známka s jejím portrétem. Slavné norské ženy na poštovních známkách
Dílo
Madam Høiers Leiefolk, novelle, publisert i Nyt Tidsskrift i 1882 Constance Ring, roman, 1885 Karens Jul, novelle, trykt i Politiken i 1885 Bøn og anfægtelse og Knut Tandberg, noveller, publisert i Tilskueren i 1886 Om Albertine, pamflett, utgitt hos Olaf Huseby i Kristiania, 1887 Lucie, roman, 1888 Bobler, fortelling, publisert i Ny Jord, 1889 Fjældmennesker, skuespill, 1889, sammen med Erik Skram Fru Inés, roman, 1891 Forraadt, roman, 1892 Hellemyrsfolket, romansyklus: Sjur Gabriel, 1887 – To venner, 1888 – S. G. Myre, 1890 – Afkom, 1898 Børnefortellinger, noveller, 1890: I det Asovske hav – Det blå Atlaskesbånd og den røde Dukke Silke – Første aften: Konger i Persia – Annen aften: Karl den femtes siste levetid – Tredje aften: Passet ved Termopylai – På Hondurasfloden Kjærlighed i Nord og Syd, noveller, 1891: Bøn og anfægtelse, novelle, 1885 – Knut Tandberg, novelle, 1886 – Fru Inés, roman, 1891 Agnete, skuespill, 1893 Sommer, fortelling, trykt i Julebogen, 1894 Professor Hieronimus, roman, 1895 På Sct. Jørgen, roman, 1895 Memento mori, fortelling, 1895, publisert i Tilskueren Majkaland, fortelling, 1895, publisert i Politiken Glæde, fortelling, 1896, publisert i Tilskueren Det røde Gardin, fortelling, 1897, publisert i Tilskueren En Rose, fortelling, 1898, publisert i Samtiden Sommer, noveller, 1898 — Sommer. Memento mori. Glæde. Post festum. Det røde Gardin
Julehelg, roman, 1900 Landsforrædere, pamflett, 1901 Mennesker begynte å komme ut heftevis i 1902 Mennesker, 1905, ikke fullført, utgitt etter hennes død
Překlad
Den fortabte Fader, oversettelse av Arne Garborgs Den burtkomne Faderen til dansk, 1901
Dopisy
Eugenia Kielland/Amalie Skram: Mellom Slagene, brev i utvalg, 1955
Filmografie
Formynderne, 1978, norsk film regissert av Nicole Macé og basert på Professor Hieronimus og På Sct. Jørgen. Lucie, 1979, norsk film regissert av Jan Erik Düring og basert på romanen med samme navn.
České překlady Paní Inés – překlad Hugo Kosterka, Praha: Jan Otto,1906 Povídky o manželství – výbor povídek, př. Hugo Kosterka, KDA, svazek 47, Praha, Kamilla Neumannová, 1908 Modlitba a pokušení: novela – úvod František Sekanina; př. Hanuš Hackenschmied; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 84. Praha, J. R. Vilímek, 1915 Zrazený – př. H. Hackenschmied. Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1922 Konstance Ringová: román – Praha: J. R. Vilímek, 1930
Odkazy
Reference
Literatura
HUMPÁL, Martin, ed. et al. Moderní skandinávské literatury (1870–2000). Vydání první. Praha: Karolinum, 2006, s. 62–63. .
Externí odkazy
Kategorie:Norští spisovatelé Kategorie:Norští křesťané Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Úmrtí v roce 1905 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 22. srpna Kategorie:Úmrtí 15. března Kategorie:Narození v Bergenu Kategorie:Úmrtí v Kodani