Eufrozina I. Měškovna (narozena nejpozději ke konci 12. stoletíK. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, s. 504., zemřela 23. nebo 25. května počátkem 13. stoletíK. Jasiński: Rodowód Piastów śląskich, tabl. V/1.) byla dcerou knížete Měška I. Křivonohého a Ludmily
Život
Původ Narodila se nejpozději ke konci 12. století. Jako předposlední z pěti dětí.Dokument z 1209, v kterém je uváděn syn Měška I. Křivonohého Vladislav je falzum. Naopak Vladislav III. Tenkonohý, který je dle Jana Dluhoše synem Měška I. Křivonohého byl synem Měška III. Starého. Viz N. Mika, Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, ss. 90 i 91. Historici také odmítají tvrzení existence syna Měška I. Křivonohého o jménu Boleslav. Dokumenty, kde je uváděn jsou fakza, nebo jejich datování je zásadně problematické. Viz N. Mika, Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, ss. 92 i 93. Byla první ženou z rodu Piastovců, která měla jméno EufrozinaJmeniny: 11. února. Původ jména: řecký. Význam jména: veselá, hodná, přátelská.. Důvod, proč dostala toto jméno není historiky zcela doložen. Existuje hypotéza, že dostala jméno podle babičky ze strany matky, z rodu Rurikovců. Pokud by onou babičkou byla DuranciePůvod Durancie není zcela dostatečně probádán. Viz D. Dąbrowski, Genealogia Mścisławowiczów, ss. 649–651. Ruský původ jména dcery Mstislava I. Kyjevského zmiňuje: K. Jasiński v Rodowodzie Piastów śląskich na s. 505 přípis 2, N. Mika v Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski na s. 87 a také D. Dąbrowski v Genealogii Mścisławowiczów na ss. 650 i 651., pak byla pojmenována po její sestře Eufrozině Kyjevské. Po ní byla také pokřtěna dcera Kazimíra I. Opolského, kujavská kněžna Eufrosina OpolskáK. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, s. 514..
Klášter v Rybniku vlevo|náhled|Klášter v Czarnowąsech, fundovaný Měškem I. Křivonohým a jeho manželkou Ludmilou Jediná informace k dcerám Měška I. a Ludmily je v klášterním nekrologu původního kláštera v Rybniku, později z CzarnowąsKniha: Nekrologium czarnowąski.. U dnů: 14. leden, 9. květen a 25. květen, kdy byly zapsány informace o smrti tří kněžen: Ludmily, Anežky a EufrozinyNorbert Mika, Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, s. 93..
Ludmila a Anežka byly zapsány jako dědičky kláštera v Rybniku, a to z iniciativy jejich matky Ludmily, v letech 1203 a 1207Na samostatnou iniciativu Ludmily ukazují dokumenty jejího syna Kazimíra a slezského knížete Jindřicha I. Bradatého, který ji nazval v klášterním nekrologu jako: "prima fundatrix huius loci". Viz B. Śliwiński, Okoliczności fundacji klasztoru norbertanek w Stołpie-Żukowie pod Gdańskiem, ss. 23 i 24. N. Mika w Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski na s. 116 klade důraz na to, že fundátorem klášteru v Rybniku byli Měšek I. Křivonohý a Ludmila, naproti tomu J. Horwat w Mieszko Plątonogi, książę raciborski, opolski oraz krakowski 1131–1211 na s. 219 datuje fundaci kláštera na období před 1198, do doby vratislavského biskupa Žiroslava II.. Tento klášter byl později přenesen do Czarnowąs.
Eufrozina však není uvedena jako dědička konventu. Je zde pouze zápis u 25. května: "Euphrosina ducissa Mesconis filia.".Volný překlad: Eufrozina kněžna dcera Měška,K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, s. 505, przyp. 1.. Historici připouští, že kněžna nebyla v bližším vztahu k onomu klášteru norbertránek, tedy že již byla dospělou a pobývala mimo konventN. Mika, Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, s. 94..
Manželství Podle názoru části badatelů Eufrozina zemřela jako německá hraběnka. Podkladem pro toto tvrzení byl zápis v nekrologu ženského augustiniánského kláštera v Derneburgu, přesněji v obci Holle, v Dolním Sasku. U data 23. květen je zapsáno: "(E)uffrosina polonika et cometissa obiit coma."Volný překlad: Eufrozina polka a hraběnka zemřela.K. Jasiński, Rodowód Piastów śląskich, s. 504.
Eufrozina byla pravděpodobně manželkou některého ze saských hrabat. V oné době byli největšími přispívateli kláštera v Derneburgu hrabata Wöltingerodové a Woldenbergové. První uvedený měl v držení vlastní klášter ve městě Wöltingerode. Bylo připouštěno, že manželem Eufroziny byl neznámý hrabě z Woldenbergu.
Podle historiků zemřela Eufrozina mezi 23. a 25. květnem neznámého roku, počátkem 13. stoletíK. Jasiński v Rodowodzie Piastów śląskich na s. 504 uvedl, že Eufrozina zemřela 25. května 13. století. Jako ztotožnění Euforziny s onou německou hraběnkou byla podobnost data, tedy 23. květen. Viz N. Mika, Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, ss. 93 i 94. H. Grotefend w Stammtafeln der schlesischen Fürsten bis zum Jahre 1740 (2. verbreitete Auflage) na s. 8, v genealogické tabulce polských knížat je datováno úmrtí na 25. (nebo 23.) května, zde pravděpodobně měli více informací z klášterních zápisů. Derneburgu. J. Rajman v díle Eufrozyna na s. 718 uvedl chybné datum a to 22. května, ale uznal, že zemřela na počátku 13. století..
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Dąbrowski Dariusz: Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku), Avalon, Kraków 2008, ss. 649–651. Grotefend HHermann: Stammtafeln der schlesischen Fürsten bis zum Jahre 1740 (2. verbreitete Auflage), Josef Max & Comp., Wrocław 1889, s. 8. Horwat Jerzy, Piastowie górnośląscy, Bytom 2007, [w:] Górzyński S. (red.), „Rocznik Polskiego Towarzystwa Heraldycznego”, nowa seria, tom IX (XX), DiG, Warszawa 2010, ss. 157, 158 i 163. Horwat Jerzy: Mieszko Plątonogi, książę raciborski, opolski oraz krakowski 1131–1211, [w:] Bukowski W., Ożóg K., Sikora F., Szczur S. (red.), Cracovia–Polonia–Europa. Studia z dziejów średniowiecza ofiarowane Jerzemu Wyrozumskiemu w sześćdziesiątą piątą rocznicę urodzin i czterdziestolecie pracy naukowej, Secesja, Kraków 1995, ss. 215–220. Horwat Jerzy, Piastowie górnośląscy, „Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu”, Historia, zesz. nr 8, Bytom 2007, ss. 22 i 23. Jasiński Kazimierz: Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Avalon, Kraków 2007, ss. 66–71, 504, 505 i 514 oraz tabl. V/1. Mika Norbert: Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa – dzielnicowy władca Polski, WAW, Racibórz 2006, ss. 86–95, 113–116 i 148‑169. Rajman Jerzy: Eufrozyna, [w:] Ożóg K., Szczur S. (red.), Piastowie. Leksykon biograficzny, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1999, s. 718. Śliwiński Błażej: Okoliczności fundacji klasztoru norbertanek w Stołpie-Żukowie pod Gdańskiem, [w:] Rajman J. (red.), „Annales Academiae Paedagogicae Cracoviensis 40, Studia Historica 5”, Premonstratensi na ziemiach polskich w średniowieczu i epoce nowożytnej, Wydawnictwo Naukowe Akademii Pedagogicznej, Kraków 2007, s. 23 i 24.
Související články Ludmila (manželka Měška I. Křivonohého) Měšek I. Křivonohý
Kategorie:Piastovci Kategorie:Slezští Piastovci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Ženy Kategorie:Narození ve 12. století Kategorie:Úmrtí ve 13. století Kategorie:Úmrtí v Dolním Sasku