Sebastokrator ( – sebastokrator, bulharsky a – sevastokrator) byl vysoký dvorský titul v pozdní Byzantské říši. Byl také používán jinými vládci, jejichž státy s ní hraničily nebo ležely uvnitř sféry jejího vlivu (Bulharská říše a Srbská říše). Slovo je složeno z části sebastos (ctihodný, latinský ekvivalent je augustus) a krator (vládce, což se vyskytuje i ve slově autokrator – císař). Manželka sebastokratora byla v těchto jazycích nazývána sebastokratorissa () nebo sevastokratica ().
Dějiny Titul vytvořil císař Alexios I Komnenos (1081–1118) pro svého staršího bratra Izáka Komnena.. Podle Anny Komnenovny chtěl Alexios povznést Izáka nad hodnost caesara, kterou již slíbil svému švagrovi Nikephoru Melissenovi. Anna Komnenovna srovnává hodnost sebastokratora s druhým císařem a také zaznamenává, že spolu s caesarem získal sebastokrator právo nosit korunu, ale nikoli císařskou čelenku.Alexiada Za panování Komnenovců (1081–1185) byl titul nejvyšší po císaři, dokud Manuel I. nevytvořil titul despoty. V onom období byl udělován výhradně členům císařské rodiny, především mladším synům císaře.
Po dobytí Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204 se užívání titulu rozšířilo i v Latinské říši, Nikájském cisařství a Bulharské říši. V Nikájském cisařství a v obnovené Byzantské říši (po roce 1261) zůstal titul jednou z nejvyšších dvorských hodností a byl téměř vždy omezen na členy císařské rodiny. Posledním známým držitelem titulu byl Demetrios Kantakuzenos, vládce na Peloponésu koncem 14. století.
Rozlišovací barvou spojenou s titulem byla podle pramenů modř: sebastokratorův obřadní kostým se skládal z modrých punčoch a modrých bot. Jak zaznamenal Georgios Akropolites zhruba v roce 1260, odlišovali se sebastokratorové z císařské rodiny od ostatních tím, že na botách měli vyšívané zlaté orly.. Do doby Georgia Kodina v polovině 14. století byly insignie spojené s titulem červeno-zlatý klobouk skiadion s lemem prošívaným zlatem a s pláštíkem s vyšitým jménem majitele a přívěsky stejnými, jako nosili despotové. Dále sem patřila červená tunika (rouchon) podobná císařově, ale bez výšivek ve stylu rizai a odznaků vojenské moci. O plášti (tamparion) se informace nedochovaly, ale punčochy byly modré. Nicméně když císař Jan VI. (v letech 1347–1354) povýšil své bratry Manuela a Jana do této hodnosti, dovolil jim nosit tamparii a stejné punčochy jako despotové. Sebastokratorovy boty a ponožky byly modré s orly vyšívanými zlatem na červeném pozadí; postroj jeho koně byl také modrý, potah sedla měl navíc čtyři červené vyšívané orly. Jeho stan byl bílý s modrými dekoracemi. Poznatky o vysokém oficiálním klobouku zvaném karanikon nejsou Kodinovi známy. Sebastokrator měl také právo podepisovat dokumenty zvláštním modrým inkoustem.
Bulharsko Kalojan patrně zdědil titul po smrti svého otce Alexandra (po roce 1232), syna Ivana Asena I. (1189 – 1196).
Srbsko Titul byl také užíván na dvoře Nemanjićů, kteří vládli středověkému Srbsku jako králové a císařové (1217 – 1346; 1346 – 1371).
Seznam držitelů Alexandr Asen (+ po roce 1232), bulharský kníže Kalojan (od 1259), bulharský šlechtic, vládce Sofie Dejan (od 1346 – 1356), srbský šlechtic, vládce Žegligova a Preševa Alexios III Angelos Jan Angelos Sabas Asidenos, byzantský a nikájský šlechtic Conon de Béthune, francouzský křižák Konstantin Dukas z Thesálie Jan Dukas Stephanos Gabrielopulos Jan I Dukas z Thesálie Jan II Dukas z Thesálie Demetrios I. Kantakuzenos Andronikos Komnenos (syn Jana II.) Izák Komnenos (bratr Alexia I) Izák Komnenos (syn Alexia I) Izák Komnenos (syn Jana II.) Branko Mladenović, srbský velmož Momčil, vládce Rodopů Stefan I. srbský Jovan Oliver, srbský velmož Konstantin Palaiologos (nevlastní bratr Michaela VIII.) byzantský Jan Palaiologos (bratr Michaela VIII.) byzantský Vlatko Paskačić, srbský velmož Jan Petraliphas Strez, bulharský velmož Blasius Matarango (od 1358 – 67), albánský šlechtic, kníže karavastské oblasti
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Despota (titul)
Kategorie:Sebastokratoři