Adolf Erhart (31. května 1926 Náměšť nad Oslavou – 11. listopadu 2003 Brno) byl český lingvista, indoevropeista, vysokoškolský pedagog.
Život Po ukončení reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně germanistiku, klasickou filologii a indoevropeistiku. Po absolvování zůstal na fakultě nejprve jako asistent, poté odborný asistent. Pracoval také na brněnském etymologickém pracovišti Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (ÚJČ AV ČR). V roce 1959 obhájil na FF MU disertaci o indoevropské konjugaci a získal titul PhDr., v roce 1960 hodnost CSc., v roce 1964 se habilitoval prací o nových pohledech na indoevropský konsonantismus, v roce 1973 získal titul DrSc. V letech 1962–1963 byl lektorem češtiny na univerzitě v Greifswaldu. Na katedře českého jazyka založil v roce 1995 spolu s Marií Krčmovou Ústav jazykovědy. Profesorem byl jmenován v roce 1988, od roku 1993 působil na fakultě jako emeritní profesor.
Jeho dcerou byla Olga Erhartová (21. srpna 1950 Brno – 10. ledna 2019 Brno) – romanistka, knihovnice a publicistka.
Dílo Jako badatel se věnoval obecné a srovnávací jazykovědě, napsal několik základů jazykovědy, Úvod do etymologie (společně s Radoslavem Večerkou) a Úvod do fonologie (společně s Josefem Miloslavem Kořínkem), různé studie, učební texty a příručky. Svou pozornost směřoval především k jazykům indoevropským, hlavně ke konsonantismu a genezi jmenné a slovesné flexi. Zabýval se otázkami vývoje jednotlivých indoevropských jazykových větví, zejména jazyků baltských a slovanských, zvláštní pozornost věnoval jazykům indoíránským. Je autorem gramatiky sanskrtu, stručné mluvnice litevštiny a srovnávací mluvnice baltských jazyků. V roce 1995 se stal hlavním redaktorem Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, realizovaného v Etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Je autorem několika hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Bibliografie – výběr Litevština, 1958 Základy obecné jazykovědy, 1965 Sanskrt I.: Popisná mluvnice, 1967 Studien zur indoeuropäischen Morphologie, 1970 Sanskrt II.: Historickosrovnávací mluvnice, 1972 Úvod do obecné a srovnávací jazykovědy, 1973 Struktura indoíránských jazyků, 1981 Indoevropské jazyky: Srovnávací fonologie a morfologie, 1983 Baltské jazyky, 1984 Das indoeuropäische Verbalsystem, 1998 Etymologický slovník jazyka staroslověnského, 1989–1999 (spoluautor) Die indogermanische Nominalflexion und ihre Genese, 1993 Ausgewählte Abhandlungen zur indogermanischen vergleichenden Sprachwissenschaft, 2006 (editor Bohumil Vykypěl)
Ocenění 2002 – Cena města Brna za společenské vědy 1996 – Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách
Reference
Literatura
Související články Josef Miloslav Kořínek Václav Machek Marie Krčmová Arnošt Lamprecht Dušan Šlosar Radoslav Večerka Ondřej Šefčík
Externí odkazy
Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Indoevropeisté Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Narození 31. května Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození v Náměšti nad Oslavou Kategorie:Úmrtí 11. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Ceny města Brna Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity