náhled|Římská balista vpravo|150px|náhled|Jiná rekonstrukce balisty
Balista (z latiny, a to z řeckého βαλλίστρα ballistra) byl stroj na vrhání kamenných nebo olověných projektilů a šípových střel do velikosti oštěpu, který vynalezli již klasičtí Řekové ve 4. století př. n. l. Ve 2. století př. n. l. ji zdokonalili a ve své armádě významně rozšířili Římané. Balisty existovaly v mnoha různých velikostech a provedeních, dostřel jednoho z typů byl kolem 350–450 m střelou těžkou 0,5 kg. Terminologie se někdy překrývá, podobnými stroji byly například katapulta, lithobolos, polybolos, cheirobalistra nebo scorpio.
Stroj vycházel z řeckých zbraní oxybeles a gastraphetes, ovšem zkombinoval je s již dříve používaným principem torzní pružiny, která poskytovala nejen vyšší účinnost, ale také prakticky neomezenou škálovatelnost. Používaly se varianty od přenosných velikostí, přes vozové montáže až po námořní a obléhací stroje. Jejich konstrukce byla sestavena z podstavce, vodicího prvku se žlábkem, napínacího a spoušťového ústrojí a dvou ramen spojených tětivou s kapsou na střelu a zasunutých do svazků zkroucených šlach, koňských žíní nebo lan napnutých v dřevěných rámech. Šlachy měly nejvyšší hustotu energie i dobrou trvanlivost, lana byla nejdostupnější, ale kvůli horšímu výkonu a rychlejšímu opotřebení se používala méně. Tětiva se uchytila do spouště, a potom se napínala soustavou kladek (kladkostrojem) a rumpálem. Oba svazky musely být stejně zkroucené (měly stejné předpětí), aby ramena měla stejný torzní moment, potažmo tah na obou koncích.
Od Řeků převzali tuto techniku Římané, kteří stroje upravili, přejmenovali a zařadili do své armády a námořnictva na paluby galér. V obléhací strategii je zdokumentováno použití balist při dobývání Masady na přelomu let 73/74. Podle britských archeologů došlo k masivnímu nasazení balist kolem roku 140 na hradišti Burnswark Hill severně od Hadriánova valu, kde bylo nalezeno mnoho tisíc projektilů.
náhled|vlevo|Skica Leonarda da Vinciho z konce 15. století s kresbou obří kuše, která podtrhuje horší škálovatelnost flexních pružin
Říman Flavius Vergetlius Renatus uvádí ve své knize Nárys vojenského umění: „Jestliže je dobře seřízena podle pravidel mechaniky a je obsluhována zkušenou obsluhou, probije vše, co zasáhne.“
Odkazy __BEZOBSAHU__ Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mechanické střelné zbraně Kategorie:Starověké řecké vojenství Kategorie:Starověké římské vojenství Kategorie:Obléhací zbraně