Požár katedrály Notre-Dame v Paříži ve Francii vypukl v prostoru její střechy během rekonstrukce v pondělí 15. dubna 2019 (pondělí Svatého týdne) večer, zcela uhašen byl v úterý 16. dubna ráno po zhruba 12 hodinách.https://www.apnews.com/abf11681d6164918982e5cbca0957548 Požár zničil téměř celou střechu včetně typického sanktusníku, část vitrážových oken a část nosných kleneb v chrámové lodi. Spolu s následky hašení také částečně poškodil vnitřní vybavení, většina vzácných artefaktů však byla zkázy ušetřena.
Požár Kontext Vatikánský rozhlas v dubnu 2019 informoval o rozsáhlém a záměrném ničení katolických kostelů ve Francii. S odkazem na italský katolický list Avvenire a na zprávu publikovanou francouzským ministerstvem vnitra upozornil, že v roce 2018 bylo zdokumentováno celkem 1063 případů útoků na kostely a jiné křesťanské objekty, například hřbitovy, což představuje průměrně tři incidenty denně. Jednalo se především o akty profanace, devastace, úmyslně založené požáry apod.
V citované zprávě ministerstva vnitra je uvedeno, že „pachateli těchto činů bývá nejčastěji vykořeněná mládež, avšak zdaleka ne pouze z prostředí neintegrovaných přistěhovalců“. Ve Francii jde přitom o dlouhodobější problém. V roce 2017 zde bylo registrováno 1038 případů antikřesťanského vandalismu. Jen několik dnů před požárem katedrály Notre-Dame byl v Paříži žhářskému útoku vystaven kostel svatého Sulpicia.
Průběh a škody náhled|upright|Pohled na katedrálu v rané fázi požáru vlevo|náhled|upright|Video požáru
Státní zástupce Paříže prvotně uvedl, že k vypuknutí požáru došlo okolo 18:50 hodin SELČ. V této době byla katedrála otevřena turistům. Dne 16. dubna 2019 však bylo upřesněno, že požár vypukl přibližně v 18:20, kdy zazněl první požární alarm. Ochranka nato začala katedrálu evakuovat. Zároveň bylo do spuštění druhého alarmu v 18:43 pro ochranku nemožné nalézt ohnisko požáru. Mezi časy 18:15 až 19:00 se v katedrále konala taktéž mše. Všichni její účastníci byli spořádaně evakuováni během několika minut.
Podle některých dotyčných byly hlavní dveře katedrály uzavřeny, což jim zabraňovalo do ní vstoupit. Ze střechy se začal šířit bílý kouř. Následně se oheň rozšířil a kouř se zbarvil do černa. Ze sanktusové věže byly vidět šlehající plameny. Barva kouře se postupně změnila na žlutohnědou.
Reakce záchranných složek Policie spěšně evakuovala ostrov Île de la Cité, který následně uzavřela. Lidé se shromažďovali na březích řeky Seiny a v okolních budovách, ze kterých situaci pozorovali. Většina požáru byla uhašena kolem 23.30 a zcela uhašen byl až následující den v ranních hodinách. S požárem hasiči bojovali přibližně 12 hodin a několik z nich na místě zůstalo, aby hlídali požářiště a případně dohasili zbylý oheň. Náčelník pařížských hasičů uvedl, že pokud by požár trval o 30 minut déle, zvonice a část zdí by se nejspíše zřítila.
náhled|upright|Hašení požáru vysokotlakými vodními děly Pařížská hasičská brigáda se pravidelně připravuje na jakýkoliv druh ohně, který by katedrálu mohl zasáhnout. V předešlém roce se takovéto tréninky konaly dva. Hasiči současně spolupracují na rutinní požární hlídce, která probíhá třikrát denně. Perfektně tak znali budovu a obtíže, jež by hašení požáru mohly doprovázet.
Požár se v souladu s běžnou praxí francouzských hasičů hasil primárně zevnitř. Kvůli hašení zvnějšku katedrály by mohlo dojít k poškození interiérů, protože by se plameny a plyny o vysoké teplotě (dosahující až 800 °C) mohly odrazit směrem dovnitř. Do hlavních dvou věží vstoupilo na dvacet hasičů. Hasičská vozidla s vysokotlakými vodními děly opatrně hasila požár a snažila se vyhnout dalšímu poškození budovy. Dle nouzového plánu se na řeku Seinu vypravily dvě lodě, které její vodu čerpaly a požárními hadicemi dopravovaly hasičům.
Jakékoliv použití hašení ze vzduchu bylo ihned odmítnuto. Váha vody a její shazování z nízké výšky by mohlo výrazně ohrozit konstrukci katedrály. Zároveň vápenec, který je součástí konstrukce, mohl působením žáru a následného prudkého ochlazení vodou prasknout. Kvůli stoupajícímu kouři bylo taktéž upuštěno od hašení z helikoptéry. Drony s termokamerami se používaly pro vizualizaci a roboti pomáhali s polohou a naváděním požárních hadic.
Mluvčí pařížské hasičské brigády ohlásil, že s požárem bojovalo více než 400 hasičů a další stovka pomáhala vynášet artefakty a klenoty. Spolu s vysokou teplotou ohně představovalo nebezpečí i roztavené olovo ze střechy. Pařížská policie uvedla, že při požáru nikdo nezemřel. Zranění utrpěl pouze jeden hasič a dva policisté.
Materiální škody Během hodiny od prvního zahlédnutí požáru se olověná střecha katedrály a sanktusová věž zbortily a při pádu s sebou strhly část klenby. Dubová část střechy zcela shořela. Této shořelé části katedrály se přezdívá „les“, protože byla vyrobena z trámů, na které byly použity kmeny z přibližně 21 hektarů dubových lesů. Některé stromy pocházely i ze 13. století. Druhá část střechy pak byla vyrobena z olova, kterého se při stavbě použilo na 200 tun. Během požáru se ho většina roztavila. Olovo tak zamořilo bezprostřední okolí.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pri-pozaru-notre-dame-se-roztavilo-300-tun-olova-lekari-doporucuji-vysetreni-detem-a-tehotnym-73557?dop-ab-variant=9&seq-no=2&source=hp - Při požáru Notre-Dame se roztavilo 300 tun olova. Lékaři doporučují vyšetření dětem a těhotnýmhttps://phys.org/news/2020-07-fallout-notre-dame-overlooked.html - Lead fallout from Notre Dame fire was likely overlooked
Panovaly obavy, aby padající střecha nepoškodila klenbu a další zdivo. Při jejím zhroucení by škody byly znatelně vyšší. Vyskytly se i obavy, aby nedošlo ke zničení celé katedrály. Ačkoliv středověcí architekti zamýšleli používat klenby k zabránění šíření ohně ze střechy do hlavní lodě, ne vždy to vyšlo a některé katedrály tak lehly popelem. Roztavené olovo mohlo klenbu zatížit a způsobit následný kolaps. Klenba však na většině míst poškozena nebyla a zůstala tak nadále oporou střešních trámů. To zabránilo jejich spadnutí do hlavní lodě. Pár sekcí se však zhroutilo a udělalo do klenby díry, skrz které byly v hlavní lodi katedrály vidět plameny požáru. Popel těmito dírami padal na mramorovou podlahu a na trosky.
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner pozdě večer v den požáru (okolo 23.15 hodin) oficiálně oznámil, že požár zeslábl a „obě věže katedrály jsou v bezpečí.“ Po ohni se hlavní konstrukce, obě věže a jedna třetina střechy zachovaly. Na prvních snímcích pořízených v katedrále po proběhlém požáru je patrné, že většina klenby je na místě, přes díry v ní se však popel dostal do hlavní lodě. Stavební inspektoři našli v konstrukci několik slabých míst a z toho důvodu evakuovali na Rue du Cloître-Notre-Dame přilehlé obytné domy.
Severní rozeta dotčena nebyla. Pozdější fotografie ukázaly, že všechny tři rozety pocházející z 13. století požár nakonec přežily. Poničena nicméně byla některá okna z 19. století.
Dekorace a předměty vlevo|náhled|upright|Biblické výjevy, které se nachází mezi chórem a chórovým ochozem (stav před požárem)
Katedrála obsahovala velké množství uměleckých děl, náboženských předmětů a nenahraditelných pokladů. Například trnovou korunu, kterou vojáci nasadili Ježíšovi před ukřižováním, domnělý úlomek Svatého Kříže, tuniku svatého Ludvíka, varhany od francouzského varhanáře Aristida Cavaillé-Colla, vitráže, sochu Marie s malým Ježíškem a bronzové sochy dvanácti apoštolů. Některé klenoty se zásluhou spolupráce zaměstnanců a záchranářů dostaly ven. Další část předmětů byla ochráněna před přímým kontaktem s ohněm díky konstrukci katedrály. Většina relikvií a děl, které zůstaly uvnitř, požár tudíž přežily, u některých je však jejich osud stále nejasný.
náhled|Měděný kohout z katedrály Dle mluvčího katedrály se část uměleckých děl odstranila vzhledem k probíhající rekonstrukci a většina zachráněných předmětů se nacházela v sakristii.
Na fotografiích bylo vidět několik zničených lavic a vyřezávané, kouřem zčernalé oblouky. Přesto hlavní kříž a oltář, jež obklopovaly sochy, požár přežily.
Ukázalo se, že některé obrazy byly poškozeny kouřem, ale ne ohněm. Mají být převezeny do Louvru, kde na nich budou probíhat restaurátorské práce.
Kamenné, měděné a bronzové sochy a sochy dvanácti apoštolů původně obklopující sanktusovou věž přečkaly požár bez úhony, neboť byly ještě před rekonstrukcí odvezeny k restaurování. Poslední z těchto soch byly sundány ze střechy 11. dubna a během několika týdnů měl být odstraněn i kohout s relikviářem, jenž se nacházel na špičce věže. Zpočátku se relikviář považoval kvůli pádu věže za ztracený, den po požáru byl však poškozený objeven v troskách.
Část olověných profilů, do kterých byly zasazeny vitráže z 19. století, se roztavila v žáru ohně. Tři hlavní rozety z 13. století poškozeny nebyly. Jedna z rozet musí být rozebrána, jelikož je nestabilní a mohla by se rozpadnout.
Dvoje varhany neutrpěly při požáru žádná závažná poškození. Většina zvonů katedrály, včetně jejich největšího Emmanuela, se zachovala.
Vyšetřování Pařížská prokuratura během několika hodin otevřela vyšetřování příčiny požáru, které vede pařížská kriminální policie. Možnou příčinou vzniku požáru byla nehoda, to se však v danou chvíli přímo nepotvrdilo. Dne 16. dubna prokuratura prohlásila, že dle dostupných důkazů se jednalo o neúmyslný čin.
Renovační práce, které na katedrále probíhaly, mohly zvýšit riziko požáru. Policie se proto na renovaci zaměřila, zdali ona nestála za jeho vznikem. Obecně lze říci, že při renovacích historických budov mohou ohniska hořet i několik hodin, než se projeví naplno a vznikne požár. Oprava střechy tudíž mohla být jeho ohniskem, protože se olověné zastřešení nachází na suchém a starém dřevě a v jeho blízkosti se používala letovací souprava. Firma Le Bras Frères, která prováděla rekonstrukci, prohlásila, že postupovala dle pokynů a v době vzniku požáru nebyl nikdo ze zaměstnanců na místě. Později firma potvrdila informaci, že pracovníci na lešení občas kouřili, a to navzdory protipožárním předpisům. Vyšetřovatelé totiž v okolí našli nedopalky. Vyloučila však, že by se to mohlo stát příčinou požáru. Stejně tak firma vyloučila, že by se oheň mohl vzplát od elektrických motorů lešenářských výtahů.
Jiná verze pracovala s možností, že by k zažehnutí ohně mohlo dojít v souvislosti se zvony v sanktusové věži. Ty byly v roce 2012 elektrifikovány a 12 minut před spuštěním prvního požárního alarmu naposledy odbíjely. Podle vyšetřovatelů byla varianta vzniku požáru od elektrického zkratu nejpravděpodobnější.
Reakce Francie Francouzský prezident Emmanuel Macron po vypuknutí požáru v pondělí večer odložil svůj zásadní projev týkající se hnutí žlutých vest.
Starostka Paříže Anne Hidalgová popsala oheň jako „hrozný“ a požádala obyvatele, aby se drželi mimo oblast, kterou vyznačily hasičské sbory. V průběhu požáru se náměstek francouzského ministra vnitra Laurent Nuñez obával, že se hasičům nemusí podařit katedrálu zachránit.
Česko Český ministr zahraničí Tomáš Petříček ještě v průběhu večera napsal na Twitteru: „Je to velké neštěstí vidět hořící katedrálu Notre-Dame. Ten pocit smutku i u nás Čechů přetrval po generace, když hořela budova spojená s naší národní historií.“
Pražský arcibiskup Dominik Duka na Facebooku napsal: „Jedná se o jednu z největších evropských kulturních ztrát od zničení starobylého benediktinského opatství v Monte Cassino.“
Vedení hlavního města Prahy se rozhodlo nasvítit následujícího večera Petřínskou rozhlednu v barvách francouzské trikolory. Primátor Zdeněk Hřib k tomu uvedl: „Soucítíme s Paříží! Také Praha poznala, jak je bolestivé vidět národní symbol v plamenech. Požár Notre-Dame se nás proto dotýká o to víc.“