Iga Natalia Świąteková (nepřechýleně: Świątek, výslovnost: , * 31. května 2001 Varšava) je polská profesionální tenistka. V letech 2022–2024 byla světovou jedničkou ve dvouhře. Poprvé se jí stala v dubnu 2022 ve 20 letech, jako vůbec první polský tenista i první hráč narozený ve 21. století bez rozdílu soutěže. Ve dvou obdobích na vrcholu strávila 125 týdnů, což ji zařadilo na sedmé místo historických statistik. Na grandslamu vyhrála French Open 2020, 2022, 2023 i 2024 a také US Open 2022 a Wimbledon 2025. Na French Open 2020 se stala prvním polským vítězem grandslamové dvouhry a v devatenácti letech nejmladší šampionkou Roland-Garros od Nadala v roce 2005.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet šest singlových turnajů. Na okruhu ITF vybojovala sedm titulů ve dvouhře., přístup: Na olympijských hrách 2024 v Paříži získala pro Polsko historicky první tenisovou medaili, když v souboji o bronz porazila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v únoru téhož roku na 29. místě. Od dubna 2026 ji trénuje Španěl Francisco Roig., přístup:
V juniorském tenise dovedla polský tým k trofeji v juniorském Fed Cupu 2016 a po vítězství nad Leonií Küngovou vyhrála dvouhru ve Wimbledonu 2018. S Caty McNallyovou ovládla čtyřhru French Open 2018 a z Letní olympiády mládeže 2018 v Buenos Aires si odvezla deblové zlato po boku Kaji Juvanové. Na túře WTA debutovala v sezóně 2019, kdy si zahrála první finále na Ladies Open Lugano a postoupila do osmifinále French Open. Bodový zisk ji v osmnácti letech posunul do elitní světové padesátky a po triumfu na French Open 2020 do první desítky. Po završení kariéry Bartyové se v dubnu 2022 stala světovou jedničkou. V roce 2022 vytvořila 37 výhrami nejdelší šňůru neporazitelnosti 21. století. Triumfem ve Wimbledonu 2025 se připojila k Selešové jako druhá hráčka otevřené éry, která ovládla šest úvodních grandslamových finále kariéry.
Praktikuje celodvorcový tenis. V sezónách 2022 a 2023 se stala hráčkou roku WTA. V letech 2022 a 2024 byla vyhlášena mistryní světa ITF. Roku 2022 byla zvolena i Nejlepším sportovcem Evropy. V ročnících 2022 a 2023 vyhrála jako první zástupce tenisu od roku 1937 anketu Sportovec roku Polska. Otec Tomasz Świątek je bývalý veslař a sedmý z párové čtyřky na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu.
Soukromý život Narodila se roku 2001 v polské metropoli Varšavě do rodiny Doroty a Tomasze Świątekových. Otec je bývalý veslař, olympionik z párové čtyřky na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu. Matka je ortodontistka. O tři roky starší sestra Agata se stala posluchačkou stomatologie na Lékařské fakultě v Lublinu. Otec obě dcery vedl k rozvoji soutěživého ducha a preferoval výběr individuálních sportů, které vyžadovaly větší odpovědnost za výsledek. Agata Świąteková závodně plavala, ale po potížích začala hrát tenis. Jako patnáctiletá vstoupila během roku 2013 na juniorský okruh ITF. Pokračující zdravotní komplikace však zabrzdily její kariérní vývoj. Iga ji na tenisové dvorce následovala, s cílem sestru porazit. Od žákovských let trénovala ve varšavském klubu Mera, z něhož ve čtrnácti letech přestoupila do Legie Varšava.
Juniorská kariéra náhled|vlevo|S pohárem z juniorky Wimbledonu 2018Na juniorském kombinovaném žebříčku figurovala nejvýše v březnu 2019 na 5. místě. Na juniorském okruhu ITF debutovala jako třináctiletá v roce 2015, kde během dubna a května ovládla dva turnaje čtvrté kategorie v řadě. Před koncem sezóny 2015 začala hrát soutěže druhé kategorie. V roli poražené finalistky skončila v singlu i deblu Czech Junior Open. Grandslamovou premiéru prožila na French Open 2016, kde postoupila do čtvrtfinále dvouhry i čtyřhry. Následně získala trofej na Canadian Open Junior Championships z první kategorie, po finálové výhře nad Srbkou Olgou Danilovićovou.
Tituly z dvouhry i čtyřhry si odvezla z turnaje první kategorie Traralgon Junior International 2017. Přestože na úvod Australian Open 2017 vypadla, v melbournské čtyřhře postoupila s krajankou Majou Chwalińskou do prvního finále grandslamu. V něm Polky podlehly kanadské dvojici Bianca Andreescuová a Carson Branstineová. Poté si na italském Trofeo Bonfiglio poprvé zahrála finále dvouhry v nejvyšší kategorii A. V boji o titul však nenašla recept na Rusku Jelenu Rybakinovou. Sezóna pro ni předčasně skončila po čtvrtfinálové účasti na French Open 2017, když podstoupila operaci pravého hlezna. Rekonvalescence si vyžádala dalších sedm měsíců.
Přestože v roce 2018 odehrála jen dva grandslamy a další tři singlové soutěže, představovalo její zakončení juniorské dráhy nejkvalitnější sezónu. Na okruh se vrátila po roční absenci antukovým French Open 2018, kde ji v semifinále vyřadila americká deblová spoluhráčka Caty McNallyová. V pařížské čtyřhře získala s Američankou grandslamovou trofej po zvládnutém utkání proti Japonkám Juki Naitové a Nahó Satové. O měsíc později triumfovala jako čtvrtá Polka ve dvouhře travnatého Wimbledonu 2018. Z pozice nenasazené hráčky na úvod zdolala americkou turnajovou jedničku Whitney Osuigweovou, s níž v turnaji ztratila jediný set. V boji o titul přehrála Švýcarku Leonii Küngovou.
Mezi juniorkami naposledy startovala na říjnových Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires.
Profesionální kariéra
2016–2018: Neporažena v sedmi finále ITF náhled|Na juniorce French Open 2018 si zahrála semifinále V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2016, když na turnaji ve Stockholmu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z dvoukolové kvalifikace. Ani v navazující dvouhře nenašla přemožitelku a po finálovém vítězství nad Rumunkou Laurou-Ioanou Andreiovou celý turnaj vyhrála. Na túře ITF, kde pravidelně hrála do závěru sezóny 2018, zvítězila ve všech sedmi singlových finále. Úvodní tři trofeje získala v patnácti letech. Čtvrtý pelhamský triumf z února 2018 zaznamenala po sedmiměsíční absenci na okruhu po zranění. Po juniorské wimbledonské výhře v červenci 2018 neodcestovala na americký kontinent a zůstala v Evropě. Souběžně se čtrnáctidenním US Open ovládla dvě události ITF, NEK Ladies Open v Budapešti a švýcarský Montreux Ladies Open. V semifinále druhé z nich vyřadila nejvýše nasazenou Kolumbijku Marianu Duqueovou Mariñovou, jíž na žebříčku patřila stá dvacátá příčka. Jednalo se o její poslední dva turnaje ITF v kalendářním roce. Bodový zisk ji poprvé posunul mezi elitní světovou dvoustovku, když se v polovině září posunula z 298. na 180. místo žebříčku. V celé sezóně 2018 prožila strmý vzestup z lednové 727. pozice až na 174. konečnou příčku.
2019: První finále WTA a členka Top 50 Sezónu otevřela aucklandskou kvalifikací ASB Classic, v jejímž závěrečném třetím kole podlehla Slovence Janě Čepelové. Debut v hlavní soutěži okruhu WTA Tour přišel v grandslamové dvouhře Australian Open. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v posledním utkání přehrála Američanku Daniellu Laovou, vyhrála první kolo dvouhry nad světovou dvaaosmdesátkou Anou Bogdanovou z Rumunska. Ve druhé fázi však získala jen dva gemy na Italku Camilu Giorgiovou. Do první hlavní soutěže mimo grandslam nastoupila o měsíc později na únorovém Hungarian Ladies Open. Po průchodu kvalifikačním sítem dohrála ve druhém kole na raketě nejvýše nasazené pozdější šampionky Alison Van Uytvanckové.
náhled|upright=1.07|vlevo|Iga Świąteková po prohře v úvodním kole Prague Open 2019 s Karolínou MuchovouDo premiérového finále na túře WTA se probojovala v sedmnácti letech na antukovém Ladies Open Lugano 2019. Ve druhém kole poprvé vyřadila členku elitní světové padesátky, třetí nasazenou Slovenku Viktórii Kužmovou a poté běloruskou turnajovou osmičku Věru Lapkovou. V semifinále deklasovala Češku Kristýnu Plíškovou, jíž dovolila uhrát jediný gem. Povedené zkrácení Polky křižným slajsovaným forhendem se ve fanouškovské anketě WTA stalo úderem roku 2019. V boji o titul však nenašla recept na 28letou Slovinku Polonu Hercogovou po třísetovém průběhu. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky žebříčku. V jeho vydání z 15. dubna 2019 figurovala na 88. příčce, kam postoupila ze 115. místa. Antukovou část uzavřela osmifinálovou účastí na French Open. Ve druhé fázi vyřadila šestnáctou hráčku pořadí Wang Čchiang, čímž dosáhla první výhry nad členkou světové dvacítky. Její cestu turnajem poté ukončila obhajující Simona Halepová, figurující na třetí příčce.
Travnatou sezónu zahájila na Nature Valley Classic v Birminghamu. Po kvalifikační soutěži nezvládla vstup do dvouhry proti Lotyšce Jeļeně Ostapenkové ze čtvrté světové desítky. Na úvod kvalifikace eastbournského Nature Valley Classic utržila „kanára“ od Australanky Samanthy Stosurové a zamířila do All England Clubu. V prvním kole Wimbledonu však ve dvou setech podlehla osmdesáté první ženě klasifikace Viktorijí Golubicové ze Švýcarska. Letní severoamerickou sezónu na betonech rozehrála washingtonským Citi Open, kde ji ve druhém zápase zastavila Američanka Jessica Pegulaová. Další týden na torontském Rogers Cupu vyřadila osmnáctou hráčku žebříčku Caroline Wozniackou, než ji přehrála japonská světová dvojka Naomi Ósakaová. Po úvodním vítězství nad členkou světové třicítky Caroline Garciaovou, na cincinnatském Western & Southern Open, podlehla dvacáté v pořadí Anett Kontaveitové z Estonska. Bodový zisk ji po srpnovém turnaji premiérově posunul do elitní padesátky hráček. Závěrečným turnajem roku se pro ni stal newyorský grandslam US Open, na němž nestačila na jedenáctou ženu klasifikace Anastasiji Sevastovovou z Lotyšska, ačkoli získala úvodní set. Následně podstoupila operaci nohy a sezónu zakončila jako členka první sedmdesátky žebříčku.
2020: Vítězka French Open a posun do světové dvacítky Sezónu zahájila lednovým Australian Open, kde ve druhém utkání vyřadila 31letou Španělku Carla Suárezovou Navarrovou, která v Melbourne Parku odehrála svůj poslední zápas. Přes chorvatskou světovou dvacítku Donnu Vekičovou prošla do osmifinále, v němž svedla třísetovou bitvu trvající 2.42 hodiny s třicátou první hráčkou žebříčku Anett Kontaveitovou. V rozhodující sadě již soupeřka vedla 5–1 na gemy. Ve formě hrající Polka však dokázala srovnat na 5–5, aby poté o servis znovu přišla. V utkání měla nižší 37% úspěšnost proměňování brejkbolů oproti 64 % Estonky (9 ze 14). Vekićovou opět porazila na únorovém Qatar Total Open, než ji ve druhém kole vystavila stopku Ruska Světlana Kuzněcovová. Jednalo se o její poslední turnaj před pětiměsíčním přerušením sezóny kvůli koronavirové pandemii. Po srpnovém obnovení okruhu ji na úvod Western & Southern Open v newyorském centru Billie Jean Kingové zdolala Američanka Christina McHaleová z konce první světové stovky. Přes Sachii Vickeryovou, hrající na divokou kartu, postoupila do třetího kola US Open. V něm však nenašla recept na pozdější běloruskou finalistku Viktorii Azarenkovou.