Povstání podzimní sklizně (zjednodušené znaky: 秋收起义, tradiční znaky: 秋收起義, pinyin: Qīushōu Qǐyì) je název pro sérii neúspěšných rolnických povstání organizovaných na podzim 1927 komunistickými veliteli v čínských provinciích Chu-nan a Chu-pej, z jejichž pozadí vychází postava Mao Ce-tunga.BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století, 1. díl, Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. , str. 49
Nástin událostí Po nezdařeném Nan-čchangském povstání utrpěla Komunistická stana Číny období velkých neúspěchů. Ústřední výbor KS Číny přijal v polovině srpna 1927 rezoluci s názvem „Plán povstání v Chu-peji a Chu-nanu“, který načrtl řadu vzbouření kolektivně nazývaných jako „Povstání podzimní sklizně“.LEW, Christopher R. a Pak-Wah LEUNG. Historical dictionary of the Chinese Civil War. Second Edition. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press, 2013, str. 15 K uskutečnění revolučního převratu politbyro KS Číny rozhodlo, že nejprve musí dojít k povstání lidu, s vojenskou silou jako druhotní, sloužící pro následnou obranu výdobytku revoluce. Byla zavedena nová politika, která podněcovala členy stany, aby organizovaly ozbrojená povstání v městských a venkovských oblastech.SHORT, Philip. Mao. Přeložil Petra ANDĚLOVÁ. Praha: BB art, 2001. , str. 163-163 Do čela povstalců se tak dostali nezaměstnaní a nespokojení horníci, místní militaristé, rolníci i bandité.VEN J. van de, Hans, War and Nationalism in China, 1925–1945, RoutledgeCurzon, 2003,
Povstání podzimní sklizně na rozdíl od Kantonské komuny a dalších povstání organizovaných Kominternou a zacílených výhradně na změnu společenského řádu ve městech, byla tato povstání orientována na venkov.BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století, 1. díl, Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. Jejich hesla, např. „ani zrno z nové sklizně statkářům“, „zabavte půdu středním a velkým hospodářům“, "vyhlaďte vesnické tyrany, bohaté panstvo a všechny kontrarevolucionáře“, byla rolníkům blízká, a získala komunistické straně mezi venkovským obyvatelstvem velké sympatie. Tyto slogany podtrhují záměr povstání svrhnout Kuomintangskou vládu (KMT) a nastolit vládu lidu.LEW, Christopher R. a Pak-Wah LEUNG. Historical dictionary of the Chinese Civil War. Second Edition. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press, 2013, str. 16 Správu povstaleckých území začaly postupně přebírat orgány „dělnicko-rolnické diktatury“, které se nazývaly „sověty“. Avšak až do roku 1930 neexistovaly stabilní revoluční základny. Ozbrojené jednotky kontrolované KS Číny se přemisťovaly, aby se vyhnuly střetnutí s nepřítelem, a svá stanoviště budovala tam, kde nacházely dobré zázemí.
Výsledek Všechna povstání byla neúspěšná nebo si povstalci dobytá území nedokázali udržet a museli se stáhnout. Mao Ce-tung se svou skupinou ustoupil do horské oblasti Ťing-kang-šan, na hranicích Chu-nanu -Ťiang-si.DAVIN, Delia, Mao: A Very Short Introduction, Oxford University Press, 2013, Povstání skončila neúspěchem hlavně kvůli špatné organizaci, nedostatečnému vedení a politické nezralosti.SHORT, Philip. Mao. Přeložil Petra ANDĚLOVÁ. Praha: BB art, 2001. , str. 164 Koncem roku 1927 bylo komunistické hnutí v Číně na nejnižším stupni, trpělo velkými oběťmi a její organizace ve městech musela být utajována.
Literatura SHORT, Philip. Mao. Přeložil Petra ANDĚLOVÁ. Praha: BB art, 2001. BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století, 1. díl, Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. LEW, Christopher R. a Pak-Wah LEUNG. Historical dictionary of the Chinese Civil War, Second Edition,The Scarecrow Press, 2013, VEN J. van de, Hans, War and Nationalism in China, 1925–1945, RoutledgeCurzon, 2003, DAVIN, Deli, Mao: A Very Short Introduction, Oxford University Press, 2013,
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čínská občanská válka Kategorie:Povstání v Číně Kategorie:Události roku 1927