Richard svobodný pán Baratta Dragono, (7. března 1867 Poltár – 12. března 1946 Třebíč) byl rakouský šlechtic italského původu. Byl dlouholetým poslancem Moravského zemského sněmu a velkostatkářem na Moravě, kde trvale žil po rozpadu monarchie na zámku Budišov.

Biografie náhled|vlevo|Zásnubní portrét Richard Baratta-Dragono s Karolínou, rozenou hraběnkou Haugwitzovou (Wiener Salonblatt, 1894) náhled|vlevo|Zámek Budišov, hlavní rodové sídlo v 19. a 20. století Pocházel ze staré italské rodiny, která v roce 1786 získala šlechtický titul rytíře v rakouských zemíchGenealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter; Brno, 1870; s. 13 dostupné onlineMAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 2008; s. 46 ISBN 9788025700273 a v roce 1873 byla povýšena do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 15–16 dostupné online Narodil se v Poltáru u Lučence, kde otec Alois Baratta–Dragono (1829–1910) vlastnil velkostatek, matka Aloisie (1842–1891) byla rozená hraběnka Mirbachová. V šestnácti letech (1883) zdědil rodový majetek na Moravě (Budišov), po dobu jeho nezletilosti zajišťovala správu statků matka. Vystudoval právnickou fakultu na univerzitě ve Vídni a získal titul doktora práv. Po dokončení studií prodělal jednoroční dobrovolnou službu v c. k. armádě a později byl veden jako poručík v záloze u 1. hulánského pluku c. k. zeměbrany. V roce 1899 byl zvolen do Moravského zemského sněmu, kde působil až do jeho rozpuštění v roce 1914. Do sněmu se dostal v doplňovacích volbách a poté byl zvolen v dalších řádných volbách v letech 1902, 1906 a 1913 jako sympatizant Strany ústavověrného velkostatku. Aktivně se zapojil do veřejného života, v roce 1902 se stal předsedou Lihovarnického spolku na Moravě a následně byl zvolen do Moravského zemského výboru, kde působil v referátu zemědělství. V letech 1904–1906 se věnoval rozvoji zemědělských škol. V roce 1909 se pak stal opět zvoleným členem zemského výboru, kde se v rámci silničního, vodního a železničního referátu od roku 1909 věnoval rozvoji dopravy. V letech 1910–1912 zastával mimo jiné funkci místopředsedy Zemědělské rady markrabství moravského v Brně.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 878–879 dostupné onlineMALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Matice moravská Brno, 2012; s. 73 ISBN 978-80-7325272-4 Za zásluhy byl v roce 1917 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1919; Gotha, 1919; s. 194 dostupné online

Richard Baratta Dragono žil až do roku 1945 na zámku Budišov.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1983; s. 65Historie zámku Budišov na webu Moravského zemského muzea dostupné online náhled|Hrob Dr. Richarda Baratta Dragono na hřbitově u kostela svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie v Budišově Zemřel v březnu roku 1946 ve sběrném táboře v Třebíči, u venkovní zdi kostela sv. Gotharda v Budišově se nachází pomník Richarda Baratta Dragono. Jeho manželka zemřela v roce 1956 v Linci, její ostatky pak byly převezeny do Budišova, kde byly uloženy.

Majetek Po bezdětném strýci Norbertu Baratta-Dragonovi (1843–1883) zdědil na Moravě velkostatek Budišov, který rodina získala dědictvím po spřízněné rodině Pöttingů.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 394 ISBN 80-85983-13-3 Po dobu Richardovy nezletilosti spravovala majetek jeho babička Johanna Baratta-Dragono, rozená hraběnka Pöttingová (1809–1901). Po dokončení studií a krátké službě v armádě převzal Richard správu velkostatku v roce 1890 a v regionu Budišovska se hned zapojil do veřejného života. Byl mimo jiné předsedou sboru dobrovolných hasičů a financoval také úpravy Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie, kde v roce 1911 vznikla panská oratoř. K velkostatku patřilo 1 270 hektarů půdy a také několik průmyslových provozů (lihovar, parní pila, cihelna).Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 24 dostupné online Později zakoupil hospodářský dvůr ve Valdíkově, zřídil lihovar v Náramči a postavil sýpky. V Budišově se za jeho správy pěstovalo a množilo ozimé žito, pěstoval také pšenici, ječmen, oves či brambory. V roce 1938 se stal řádným členem Československé akademie zemědělské. Do rozlohy velkostatku zasáhla během První republiky pozemková reforma, kdy se rozsah snížil o více než 500 hektarů půdy. V době Rakouska-Uherska žil v Brně v domě č.p. Josefstadt 1 (dnešní Bratislavská ulice).Addressbuch Brünn 1918; Brno, 1918; s. 157 dostupné online

Rodina V říjnu 1894 se zasnoubil s hraběnkou Karolínou Haugwitzovou (1872–1956),Wiener Salonblatt, 16. prosince 1894; Vídeň, 1894; s. 1 dostupné online dcerou poslance říšské rady Karla Haugwitze (1843–1921).Karl Wilhelm Haugwitz na webu Rakouského parlamentu dostupné online Manželství bylo uzavřeno na zámku Wald v Dolním Rakousku 22. ledna 1895.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 449 dostupné online Měli spolu čtyři děti, syny Karla Richarda (1897–1982) a Richarda Friedricha (1901–1998).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 59–60 dostupné online Nejstarší dcera Eugenie Karolina (1895–1988) se provdala do rodu Thun-HohensteinůRodokmen Thun-Hohensteinů dostupné online a s manželem Johannesem Thun-Hohensteinem (1884–1964) žila za druhé světové války na zámku Kostelní Vydří.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1942; s. 579 dostupné online

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Richard Baratto Dragono v Encyklopedii dějin města Brna

Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha. 2015; s. 72–76 (heslo Baratta-Dragono) ISBN 978-80-905324-7-2

Kategorie:Čeští advokáti Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Tajní radové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození 7. března Kategorie:Narození v Poltáru Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v Třebíči Kategorie:Muži