Matouš Béňa (1. října 1861 Brodek u PřerovaMatrika narozených, Brodek u Přerova 1815-1862, snímek 185, Záznam o narození a křtu – 18. března 1944 Olomouc) byl český (moravský) spisovatel.
Život Pokřtěn byl jako Matheus Benia. Narodil se v rodině rolníka (půlláníka) Františka Beni (1851–??) a jeho manželky Antonie, rozené Bartoníkové. (V početné rodině byli při sčítání obyvatel v roce 1880 zaznamenáni rodiče, prarodiče a pět dětí. Matouš Béňa zde byl uveden jako „učitel dětí“.Sčítací operáty 1880, Brodek u Přerova č. p. 18, snímek 59)
Vystudoval učitelský ústav v Příboře a v roce 1881 se stal učitelem ve Velké nad Veličkou. Dále byl ředitelem školy v Suchově, kde okolo sebe soustředil skupinu kulturních nadšenců nazývanou Súchovská republika. Členem této společnosti byl i malíř Joža Úprka či spisovatel Otakar Bystřina.
V roce 1888 odešel do Blatničky. (Během Béňova působení v Blatničce byl zaznamenán i jeho zájem o archeologii. Vlasteneckému spolku musejnímu v Olomouci věnoval dvě pravěké kamenné sekyry, lidově nazývané „hromové kameny“, které lidé uchovávali v domácnostech.) Zde se oženil, ale ze dvou dcer jedna zemřela a po pětiletém manželství zemřela i jeho žena. Oženil se podruhé, ale toto manželství se brzy rozpadlo.
Poté, co prodal svůj majetek, odjel Matouš Béňa do Petrohradu. V době pobytu v Rusku (v roce 1898) obdržel od Svatoboru stipendium 150 zlatých na cestování po Rusku. O prvních dojmech z Ruska zveřejnil článek v dubnovém čísle roku 1898 časopisu Květy. Po návratu z Ruska učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a od roku 1901 v Ostravici. Po neshodách se školskými úřady byl předčasně penzionován a s dcerou odešel do Vídně, kde setrval delší dobu, na Moravu se vrátil před 1. světovou válkou.
Po vzniku Československa se odstěhoval k dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu. Žil též v Javorníku, Strážnici a Luhačovicích. Závěr života prožil u dcery v Olomouci.
Dílo Inspirací pro Béňovo dílo bylo Slovácko, ať už popisoval své zážitky z učitelování, nebo místní život; část díla věnoval historii Slovácka.
Noviny a časopisy Přispíval do řady deníků a časopisů – odborně do Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci,Např. beletristicky např. do Zlaté PrahyNapř. a jiných.
Knižní vydání Z tichých vesniček (řada drobnokreseb; Hranice, Prokop Zapletal, 1897. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání) Ze slovácké vísky (humoristický obrázek ze školy; Praha, nákladem vlastním 1911 a B. Kočí 1918) Děti Slovácka – velké i malé (v Olomouci, R. Promberger, 1915) Jano Šibenec, kurucký komandýr (historické črty; Olomouc, R. Promberger, 1917) Skon upíra (dva příběhy; Pacov, Přemysl Plaček, 1919) Zbojníci (historické drama z dob kuruckých ve IV jednáních; Uherská Skalica, J. Teslík 1920) Cikáni (v Praze, B. Kočí, 1923) Žalostiny (historické povídky a črty z bouřlivých dob jižní Moravy; Praha, B. Kočí, 1923)
Překlady Zběh (námořnická povídka, autor Konstantin Michajlovič Stanjukovič; v Praze, J. Otto, 1898)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Moravské kolo spisovatelů
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 27. února Kategorie:Narození v Brodku u Přerova Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Úmrtí 22. března Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži