Jaroslav Rössler (14. ledna 1886 PlzeňMatriční záznam o narození a křtu – 27. listopadu 1964 Praha) byl český architekt a urbanista.
Život Narodil se do učitelské rodiny Františka Rösslera a jeho manželky Julie, roz. Horáčkové. Otec byl odborným učitelem Státní průmyslové školy v Plzni, později ředitelem kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy. Děd Václav Horáček byl řídícím učitelem v Kuklenách. Studoval u prof. Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906–1910) a u prof. Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za své školní projekty tehdy získal Hansenovu plaketu i Olbrichovu cenu, za niž během studií absolvoval studijní pobyty v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku.
Již během prvních let praxe se etabloval jako architekt širokého výrazového rejstříku i urbanista. Někdy spolupracoval s Aloisem Dryákem. Za první světové války vstoupil v Omsku v Rusku do československých legií. Po vzniku Československa se zapojil do projektů veřejných budov i rodinných domů. Byl členem Jednoty výtvarných umělců a SVU Mánes. Publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.
Dílo První stavby realizoval sám nebo ve spolupráci, stylově pod vlivem moderny, ještě se secesní dekorací: Městské divadlo v Kladně (1910) Dům a tiskárna nakladatele Jaroslava Šnajdra v Kladně (1911) Státní průmyslová škola v Kladně. Urbanistický projekt úpravy hlavního náměstí starosty Pavla.
Později se přiklonil ke stylu novoklasicismu, ale dal se inspirovat také howardovským stylem anglických rodinných domů: Obchodní akademie v Brně (1920) Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923–1926) Vlastní vila v Praze – Střešovicích čp. 552/XVIII v ulici U laboratoře 18. Dělnická úrazová pojišťovna v Praze – Holešovicích (1926–1929) Pražská burza peněžní a zbožní (1936–1937).
Koncem své kariéry se přikláněl k funkcionalismu: Výstavní pavilón ve Voršilské ulici v Praze na Novém Městě, po roce 1948 zvaný Nová síň rodinný dům čp. 1813 v Praze-Dejvicích nájemní dům čp. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči poštovní a telegrafní úřad v Libni
Vytvořil také několik památníků a navrhoval podstavce k pomníkům, např. sochaře Karla Pokorného.
Projektoval Památník českých dobrovolců, který stojí v Kalynivce, dříve Cecova, a který byl slavnostně otevřen během Národní zborovské pouti dne 2. července 1927. Památník má podobu legionářské zemljanky. náhled|Bývalá burza v Praze (s novější nástavbou pozdějšího Federálního shromáždění)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Vlček, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia Praha 2004, s. 559 – 560.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští urbanisté Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Členové JUV Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození 14. ledna Kategorie:Narození v Kladně Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži