Jan Evangelista Konopas (23. prosince 1833 SudoměřMatriční záznam o narození a křtu Jana Konopase farnost Sudoměř – 5. září 1909 SudoměřMoravská zemská knihovna, Český lid, Ročník XIX, Datum vydání 1910, str.59, Časové zprávy, Oznámení úmrtí Jana Ev. Konopase) byl český písmák, spisovatel, novinář a vlastenec.
Život Narodil se v Sudoměři v rodině sedláka Josefa Konopase a jeho ženy Kateřiny Franckové. Rod Konopasů byl starobylý selský rod a první zmínky o něm jsou z první poloviny 17. století Vyrůstal s několika bratry, ale jelikož byl nejstarší, byl předurčen stát se hospodářem na statku. V letech 1839–1845 navštěvoval obecnou školu, kterou ukončil s velmi dobrým prospěchem a na závěr obdržel velký pozlacený dukát. Další vzdělání mu nebylo dopřáno, neboť k vedení hospodářství v té době potřeba nebylo. Byl velmi bystrý, zajímal se o dění kolem sebe, po práci rád četl a zajímala jej česká historie, její památky a osobnosti. Jeho učitelem byl archeolog Václav Krolmus, který v něm vzbudil zájem o vlastivědu a starožitnosti, stýkal se rovněž i s Karlem Jaromírem Erbenem. První pokusy o vlastní literární a publikační činnost na sebe nenechaly dlouho čekat, roku 1854 napsal svou první báseň Hrádek Sudoměřický. V roce následujícím začal docela pravidelně zasílat své příspěvky do časopisů a novin. V roce 1857 se stal čestným členem Hospodářského spolku mladoboleslavského a o jeho činnosti psal drobné referáty z jeho schůzí.
Další oblastí jeho zájmů bylo sběratelství a folklór, jako dvaadvacetiletý zaslal do Prahy sebrané písně, pověry a pohádky s Mladoboleslavska. Konopas byl rovněž občasným dopisovatelem do Boleslavanu, Hospodářských novinNárodní knihovna České republiky, Hospodářské noviny, Ročník 17, Datum vydání 11.11.1866, Číslo 46, „Jak jsem si založil hospodářskou knihovnu“ popisuje Jan Konopas rolník v Sudoměři … a přispíval i do časopisu ŽivaNárodní knihovna České republiky, Živa, Ročník 4, Datum vydání 1856, Číslo 3, str.292, „Návrh na docílení pěkných hroznů při zdech“. Jeho články vycházely v Obrazech života, Studentských listech, Národní politice a Českém liduKnihovna Akademie věd České republiky, Český lid, Ročník XII, Datum vydání 1903, str. 453, „O bouřce, blesku, hromu, dešti a kroupách“ Z lidové tradice v okolí boleslavském, sebral Jan E. Konopas rolník..
Pokusil se rovněž psát i beletrii. Povídky nedosahovaly velké úrovně, ale i přesto mu některé zveřejnil časopis Lumír. V letech 1865–1866 vydával a sám i psal týdeník Milostín, který obsahoval hlavně jeho tvorbu – básně, povídky a jeho texty na nápěvy známých lidových písní. Snažil se být na všech akcích, které se týkaly národního dění, zúčastnil se 16. května 1868 i položení základního kamene Národního divadla v Praze a byl účasten různých národních sbírek, výletů na posvátná místa a podobných akcí. Cesty na poutě a trhy využíval k návštěvám hradů a zámků, které si kreslil a stručně popisoval. K vydání měl připravené Příběhy a pověsti Mladoboleslavska, které ale nikdy nevyšly.
Jan Evangelista Konopas se v roce 1880 oženil s Kateřinou MíchalovouMatriční záznam o sňatku Jana Konopase s Kateřinou Míchalovou farnost Strenice a měl s ní syna Josefa.Matriční záznam o narození a křtu Josefa Konopase farnost Sudoměř Matka se synem roku 1882 zemřeliMatriční záznam o úmrtí a pohřbu Kateřiny Konopasové farnost Sudoměř a Jan se v roce 1884 oženil podruhé, za ženu si vzal Alžbětu Skořepou,Matriční záznam o sňatku Jana Konopase s Alžbětou Skořepovou farnost Nebuželi s níž měli dvě děti: syna Jana (* 1885)Matriční záznam o narození a křtu Jana Konopase farnost Sudoměř a dceru Anežku (* 1888).Matriční záznam o narození a křtu Anežky Konopasové farnost Sudoměř
Jan Evangelista Konopas zemřel ve svém rodném domě dne 5. září 1909 a byl pohřben na hřbitově v Sudoměři.
Doktor Zdeněk Zíbr charakterizoval Jana Evangelistu Konopase těmito slovy: „Vítal jsem vždy s úctou a podivem ty drobné črty psané perem ctihodného, vzdělaného rolníka českého. Drobný člověk, tichý pracovník, jakých v českých krajích málo.“ „Umřel šlechetný stařec."
Jeho pozůstalost je uložena v muzeu v Bělé pod Bezdězem a její součástí jsou rukopisné deníky, skicář hradů a zámků, časopisy Milostín, a další rukopisné záznamy etnografického charakteru: různé pověsti, hry, pranostiky, říkadla, pověry. Další, již skromnější pozůstalost je uložená v českolipském muzeu a popisuje autorovu cestu do Vídně, kam se vydal 30. října 1864 za umírajícím bratrem. Rukopis je doplněna barevnými kresbami.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození 23. prosince Kategorie:Narození v Sudoměři Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Písmáci Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 5. září Kategorie:Úmrtí v Sudoměři Kategorie:Muži