Karla Erbová (30. dubna 1933 Plzeň – 19. března 2024 Praha) byla česká básnířka a spisovatelka.
Život
Původ Narodila se v Plzni na Doubravce v rodině Karla a Marie Fremrových. Otec pracoval jako dělník, matka byla v domácnosti.
Studium, zaměstnání, činnost v organizacích Po absolvování Střední sociálně zdravotnické školy v Plzni (1950) pracovala jako sekretářka, nejprve v Západočeských papírnách, následně na Západočeském krajském národním výboru v Plzni, odkud byla s nastupující normalizací propuštěna. Od 1. poloviny 70. let byla zaměstnána u Sdělovací a zabezpečovací distance Československých státních drah, v té době také absolvovala kurz pro sekretářky při Státním ústavu těsnopisném. Po přestěhování z Plzně do Prahy zastávala místo směnové provozní v Ústředním kulturním domě železničářů v Praze (1984–1991).
V 90. letech spolupracovala s rozhlasem a jako externí redaktorka připravila více než 250 příspěvků pro Rádio Svobodná Evropa.
V letech 1995 až 1997 byla předsedkyní Společnosti Národní knihovny České republiky, byla členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Umělecké besedy a Střediska západočeských spisovatelů.
Literární dílo Její první otištěná báseň, s názvem Matčiny ruce, vyšla v roce 1947 v Pravdě, od té doby přispívala příležitostně do řady novin a časopisů. Byla zakládající členkou plzeňské literární skupiny Červen 63. V roce 1966 jí vyšla prvotina Neklid (pod tehdejším jménem Karla Papežová). Po politických prověrkách se dostala mezi nežádoucí autory a na více než dvacet let ztratila možnost knižně publikovat. Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989, od té doby jí vyšlo přes 30 básnických sbírek a několik próz. Ve spolupráci s výtvarníky byly její básně vydány také v podobě bibliofilií. Svými texty přispěla do řady sborníků a almanachů. Poezie Karly Erbové byla přeložena do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny.
„Byla neskutečně pracovitá, zásadová a inspirující. Svůj čas zúročila měrou vrchovatou. Věřila, že prostřednictvím textů a básní je čtenář v autorově blízkosti, na dálku si s ním podává ruku,“ napsal o ní Vojtěch Kemenny z nakladatelství Theatrum mundi.
Držitelem výhradní licence k literárnímu dílu Karly Erbové je spolek Theatrum mundi, z. s.
Poezie
Básnické sbírky Neklid (1966) – V Plzni: Západočeské nakladatelství, 1966. Obálka Marie Lacigová, frontispice Zdeněk Brdlík. 67 stran.
Komu mé kosti (1991) – Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1991. 111 stran. Bakalář: díla plzeňských rodáků, sv. 7. Fotografie, přebal, vazba a grafická úprava Bořivoj Hořínek. .
Iokasty Glauké Klytaiméstry (1994) – Výtvarný doprovod Josef Piorecký. 47 stran.
Armor (1995) – Plzeň: Public, 1995. 31 stran. Výtvarný doprovod Milan Novobilský. .
Mukáň (1996) – 47 stran. Výtvarný doprovod Lada Novotná.
Náměstí zázraků (1996) – Plzeň: Public, 1996. 41 stran. Výtvarný doprovod Milan Novobilský. .
Terra cota (1998) – V Plzni: Středisko západočeských spisovatelů, 1998. 79 stran. Výtvarný doprovod Jiřina Michálková. .
Krajina s osamělým jezdcem (2000) – Vyd. 1. Praha: Protis, 2000. 70 s. Výtvarný doprovod Jan M. Krejčí. .
Liánový most (2002) – Praha: Protis, 2002. 106 stran. Výtvarný doprovod Zbigniew Kresowaty. .
Již nikdy nedovolím požáru- = Juž nigdy pożarem mi nie płonąć-: George Sand – Fryderyk Chopin. (2003) – Tišnov: Sursum, 2003. Výtvarný doprovod Miroslav Houra, překlad do polštiny Jan Pyszko, doslov Vladimír Novotný. 49 stran. .
Vasquezův jestřáb (2005) – Plzeň: Fraus, 2005. Výtvarný doprovod Miroslav Houra. 70 stran. .
Betty (2006) – Plzeň: Středisko západočeských spisovatelů, 2006. Výtvarný doprovod Jiřina Michálková. 28 stran. .
Smírčí kámen (2007) – Praha: Protis, 2007. 105 stran. .
Ulita (2008) – Plzeň: Pro libris, 2008. Frontispice Jana Jeremiášová, doslov Vladimír Novotný. .
Přesto (2009) – Tišnov: Sursum, 2009. Frontispis Miroslav Houra. 71 stran. .
Krajina s podpisy = Pejzaĝo kun signaturoj (2010) – Dobříš: Petr Dvořák – tiskárna, 2010. Výtvarný doprovod Karla Erbová, překlad do esperanta Jaroslav Krolupper. 97 stran. .
Únava z lidskosti (2012) – Tišnov: Sursum, 2012. Výtvarný doprovod Miroslav Houra. 74 stran. .
Kdosi (2013) – Plzeň: Nava. Výtvarný doprovod Mirolav Houra. 73 stran. .
Mrtvému zimník (2014) – V Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna spolu se Severočeským klubem spisovatelů ÚL. Výtvarný doprovod Karla Erbová. 48 stran. .
Večery s koroptví (2014) – Plzeň: Pro libris, 2014. Výtvarný doprovod Antonín Lněnička, doslov Vladimír Novotný. 58 stran. .
Fragmenty Fresky Mýty (2015) – Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna spolu se Severočeským klubem spisovatelů ÚL, 78 stran. .
Na příkrém břehu světa (2016) – [Tišnov]: Sursum. 85 stran. .
Doteky = Les Touches (2016) – Plzeň: Nava. Výtvarný doprovod Václav Malina, překlad do francouzštiny Bruno Suc. 91 stran. .
Tíseň (2018) – Pro libris, z.s. ve spolupráci s Knihovnou města Plzně, p.o., 2018. 31 stran. .
Vlnolamy aneb Aby tu zůstal na kameni kámen (2018) – Praha: Theatrum mundi, 2018. 89 stran. .
Nedohrané partie (2019) – Praha: Theatrum mundi. 20 nečíslovaných stran. .
Žena žena žena (2019) – Plzeň: Miloslav Krist – ArtKrist, 2019. Výtvarný doprovod Jiřina Michálková. 27 stran. .
Už jsem tu kdysi s kýmsi šel (2021) – Plzeň: Miloslav Krist – ArtKrist, 2021. Fotografie Eva Hubatová. 35 stran. .
Ariadné na Naxu (2021) – Plzeň: Miloslav Krist – ArtKrist, 2021. Fotografie Eva Hubatová. 29 stran. .
Appassionata (2022) – Plzeň: Miloslav Krist – ArtKrist, 2022. Fotografie Eva Hubatová. 42 nečíslovaných stran. . Lampářka hudba (2025) – Praha: Theatrum mundi, 2025. Fotografie Vojtěch Kemenny. 37 stran. .
Výbory z poezie
Pití Sokratovo (2022) – Praha: Theatrum mundi, 2022. Fotografie Vojtěch Kemenny. 283 stran. .
Próza
Kalendář plzeňský. 2003, Příběhy členů jednoho plzeňského rodu. (2002) – Plzeň: Fraus, . Úvodní slovo Hana Gerzanicová, ilustrace a grafická úprava Helena Vendová. 31 stran. .
Potomci neslavných (2007) – Plzeň: Nava, 2008. 133 stran. .
Dům tanců a lží (2010) – Plzeň: Nava, 2010. 148 stran. .
Putování za sokolníkem (2013) – Tišnov: Sursum, 2013. 153 stran. .
Edice Strom Od prosince 1990 do září 1999 vydávala Karla Erbová vlastním nákladem v edici Strom vždy po 20 výtiscích doposud nepublikovanou poezii a prózu. Součástí edice byly také tři svazky publicistických textů. Celkově vyšlo 19 svazků, vydávání edice bylo přerušeno z finančních důvodů. Každý svazek byl podepsaný autorkou a očíslovaný podle následujícího rozdělovníku: č. 1 Karla Erbová, č. 2 Josef Hrubý, č. 3 Vladimír Komárek, č. 4 Josef Jícha, č. 5 Alena Dvořáková, č. 6 Josef Brand, č. 7 Gita Šimandlová, č. 8 Rudolf Matys, č. 9 Jiří Pelikán, po jeho smrti Miloslava Ledvinová, č. 10 Libuše Seemannová, č. 11 Libuše Kopáčková, č. 12 Alena Kuldová, č. 13 Jana Šípová, č. 14 Josef Vedral, č. 15 Josef Koenigsmark, po jeho smrti Ladislav Muška, č. 16 Jaroslav Šťastný, č. 17 Libuše Burianová, č. 18 Josef Piorecký, č. 19 Věra Fremrová, č. 20 patrně archiv autorky.
Pamětín: verše z let 1970–1990. V Praze: K. Erbová, 1990. 57 stran. (poezie) Mrtvé medúzy: 1970. V Praze: K. Erbová, 1991. 66 stran. (próza) Pod kůží sladký trn (Vždyť miluješ svou lásku ke mně. Franz Kafka – Milena Jesenská; 1986. Deset dopisů Alžběty Textorové, provdané Goetheové, synovi Johannu Wolfgangovi; 1984. Lampářka hudba; 1985–1986). V Praze: K. Erbová, 1991. 45 stran. (poezie) Krajina s osudy: 1990/91. V Praze: K. Erbová, 1992. 140 stran. (próza) Jak zebe slunce: chvalozpěvy z pozdních římských panegyriků. V Praze: K. Erbová, 1992. 24 stran (poezie) Kamínek na dně. V Praze: K. Erbová, 1993. 33 stran. (próza) Dědeček Vojtěch a my niemandi. V Praze: K. Erbová, 1993. 68 stran. (próza) Iokasty Glauké Klytaiméstry: 1990–1993. V Praze: K. Erbová, 1994. 40 stran. (poezie) Salon pro psy a jiná zvířata. V Praze: K. Erbová, 1994. 69 stran. (próza) Pour féliciter: 1977–1995. V Praze: K. Erbová, 1995. 41 nečíslovaných stran. (poezie) Odvrácená tvář úsměvu. 1. část. V Praze: K. Erbová, 1995. 99 stran. (próza) Odvrácená tvář úsměvu. 2. část. V Praze: K. Erbová, 1996. 33 stran. (próza) Odvrácená tvář úsměvu. 3. část. V Praze: K. Erbová, 1996. 62 stran. (próza) Ogowe: Albert Schweitzer: Štrasburk 1920 – Kuřim 1996. V Praze: K. Erbová, 1997. 30 nečíslovaných stran. (poezie) Nebe peklo ráj. V Praze: K. Erbová, 1997. 20 stran. (próza) Putování za mínójským princem: Kréta 1995 – Kuřim 1997. V Praze: K. Erbová, 1998. 110 s. (próza) Radio Svobodná Evropa. Díl první. V Praze: K. Erbová, 1998. 72 nečíslovaných stran. Strom, sv. 17. (publicistika) Radio Svobodná Evropa. Díl druhý. V Praze: K. Erbová, 1999. 44 nečíslovaných stran. Strom, sv. 18. (publicistika) Radio Svobodná Evropa. Díl třetí. V Praze: K. Erbová, 1999. 44 nečíslovaných stran. Strom, sv. 19. (publicistika)
Bibliofilie
Via dolorosa: Vladimíru Komárkovi. Karlovy Vary: K. Erbová, 1992. 14 nečíslovaných stran. Vždyť miluješ svou lásku ke mně: (Franz Kafka – Milena Jesenská). K. Erbová, 1993. 15 nečíslovaných stran. Rybáři z Camaret. [Praha]: [Vladimír Bujárek], 1995. 4 nečíslované listy. Linoryty Miroslav Houra, dřevoryt Vladimír Komárek. Obrazy obrazů. Dolany, 1995. Ilustrace Josef Piorecký.40 stran. Oslovení. 1999. Ilustrace Jiří Poslední. 7 nečíslovaných stran. . Živly. V Chotěšově: Konvent, 1999. Ilustrace Jiří Poslední, výtvarná spolupráce Miroslav Tříska. 14 nečíslovaných stran. . Naděje na slunovrat. 2000. Ilustrace Jiří Poslední. 3 strany. Plzni. V Chotěšově: Konvent, 2001. Výtvarná spolupráce a serigrafie Jiří Poslední, úprava textu Miroslav Tříska.16 nečíslovaných stran. . Již nikdy nedovolím požáru. Plzeň: Pro libris, 2003. Frontispis Tomáš Kůs, doslov Vladimír Novotný. 12 nečíslovaných stran. . V básni se rozední = Le jour se lève au poème. Plzeň: Pro libris, 2003. Ilustrace Jana Jeremiášová, překlad do francouzštiny Jean-Louis Bradel, Danuše Bělohlávková a Jana Horáková. 36 nečíslovaných stran. . Dům plný dopisů: [fiktivní dopisy Franze Kafky (1883-1924) a Mileny Jesenské (1896-1944)]. (2004) – Plzeň: Pro libris, 2004. Frontispice Jiří Poslední, doslov Vladimír Novotný. 17 nečíslovaných stran. . Dům plný dopisů: [fiktivní dopisy Franze Kafky (1883-1924) a Mileny Jesenské (1896-1944)]. 2. bibliofilské, přepracované vydání sbírky Vždyť miluješ svou lásku ke mně… Praha: Karla Erbová, 2004. Výtvarný doprovod Jiřina Michálková. 17 nečíslovaných stran. . Dům plný dopisů. 2. bibliofilské, přepracované vydání sbírky Vždyť miluješ svou lásku ke mně… V Chotěšově: Konvent, 2004. Grafický doprovod Jiří Poslední, úprava textu a knižní vazba Miroslav Tříska. 8 nečíslovaných stran. . Dům plný dopisů. 2. bibliofilské, přeprac. vyd. sbírky Vždyť miluješ svou lásku ke mně… V Chotěšově: Konvent, 2004. Grafický doprovod Jiří Poslední, úprava textu a knižní vazba Miroslav Tříska. 9 nečíslovaných stran. . V ateliéru. V Chotěšově: 2010. Grafický doprovod Pavel Michalec a Jiří Poslední. 4 nečíslované stránky. Útržek dopisu krásné Neznámé Giacomu Casanovovi. 1. bibliofilské vydání. V Chotěšově: 2011. Originální serigrafií výtvarně doprovodil Jiří Poslední. 4 nečíslované stránky. .
Příspěvky ve sbornících, antologiích, almanaších, ročenkách a grafických dílech
Pro tento den: povídky, básně, fotografie a reportáže... V Plzni: Krajské nakladatelství, 1964. Obálka a kresby Lumír Topinka. 157 stran. Srdce ve skříni: básně věnované Vladimíru Komárkovi. Karla Erbová, Richard Bergman, Jindřich Hilčr, Miroslav Horníček, Josef Hubař, Petr Kovařík, Ludvík Kundera, Jiří Suchý, Karel Sýs a Jiří Žáček. Tisk: V. Heřman, K. a J. Martincovi, 1981. 11 nečíslovaných stran. 30 let Ústředního kulturního domu železničářů: almanach ke 30. výročí ÚKDŽ. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů, 1988. 100 nečíslovaných stran. Melodie. [Plzeň]: Středisko západočeských spisovatelů, 1991. 16 stran. Vernisáž, sv. 1. Redakce Karel Fron, protitul Petr Strnad. 1992