náhled|Budova č. 5 polytechniky v Opolí je sídlem muzea rentgenek Muzeum rentgenek (tj. elektronek produkujících rentgenové záření, polsky oficiálně Muzeum Politechniki Opolskiej i lamp rentgenowskich) je součástí opolské polytechniky.
Umístění Muzeum je umístěno v budově č. 5 opolské polytechniky. Přes označení u vchodu pouze jako sídlo Konfuciova institutu je celé její třetí patro je věnováno muzeu rentgenek. Zaujímá tam tři sály o celkové rozloze přes 200 m2. náhled|Expozice rentgenek v muzeu vlevo|náhled|Lékařské rentgenky s rotační anodou
Historie Duchovním otcem muzea rentgenek v Opolí je dr. ing. Grzegorz Jezierski, který se sbíráním rentgenek začal v roce 2005. Zpočátku rentgenky a další komponenty s nimi související skladoval doma ve své vlastní garáži. O dva roky později však počet jeho exponátů přesahoval 300, a tak byla sbírka přemístěna a s podporou tehdejšího rektora bylo v létě roku 2007 muzeum rentgenek otevřeno v prostorách polytechniky v Opolí. Za další čtyři roky počet exponátů překročil 1 000 a podle pracovníků muzea je z tohoto hlediska nejrozsáhlejší sbírkou svého druhu na světě. Taková sbírka vyžaduje rozsáhlé kontakty přesahující hranice Polska. Je nutno řešit i různé legislativní překážky při transportu darů z celého světa (např. některé rentgenky nebo celé rentgenové zářiče mají beryliová okénka, beryllium je však jedovaté) a náklady s tím spojené se mohou pohybovat od stovek až do tisíců amerických dolarů. náhled|Katodové sestavy Původní záměr sbírat rentgenky, rentgenové zářiče popř. celé přístroje (rentgeny) se postupně rozrostl tak, že součástí sbírky je dnes prakticky všechno, co s rentgenovým zářením souvisí. Tedy i zaostřovací systémy a detektory rentgenového záření, rentgenové snímací kamery a zesilovače obrazu, anodové a katodové sestavy včetně systémů s rotační anodou, prostředky ochrany před rentgenovým zářením a různá literatura. Kromě lékařských rentgenek jsou vystavena i zařízení pro technické aplikace, jako jsou rentgenová difrakce, fluorescence, defektoskopie.
Zajímavosti Mezi zvláštnosti sbírky patří třeba i miniaturní rentgenka o příkonu pouhých 9 W, jakou použili kosmonauti v programu Apollo pro fluorescenční analýzu hornin na Měsíci. Působivé jsou rentgenové fotografie rostlin, zejména květů, živočichů včetně lidí pořízené umělci z Velké Británie, Rakouska a z USA. Návštěvník muzea získá i představu o historii rentgenového záření, a to nejen o významných osobnostech polského původu, ale i o všech nositelích Nobelových cen z oblastí fyziky, chemie a lékařství, které souvisejí s rentgenovým zářením.
Reference
Kategorie:Technická muzea v Polsku Kategorie:Stavby v Opolí Kategorie:Kultura v Opolí Kategorie:Radiologie Kategorie:Pradolina Wrocławska Kategorie:Muzea v Opolském vojvodství