Shenyang J-15 (; ; známý také jako Létající žralok (), v kódu NATO Flanker-X2) je čínský palubní stíhací letoun, vyvinutý společností Shenyang (Shenyang Aircraft Industry Group – Skupina leteckého průmyslu Šen-jang). Stroj je konstrukčně velmi podobný ruskému Suchoji Su-33.
Vývoj Podle vyjádření ruské delegace, která navštívila leteckou přehlídku v Ču-chaj v roce 2006, projevila Čína zájem o ruské palubní stíhačky Suchoj Su-33. Čína původně žádala pouze dvě letadla tohoto typu, což ovšem vzbudilo podezření, že nejde o nic jiného než o snahu, zkopírovat ruskou technologii. Nedůvěru Ruska umocňovala nedávná negativní zkušenost týkající se letadel Su-27SK, které Čína nejdříve vyráběla na základě licenční smlouvy s Ruskem. V roce 2000 produkci pod touto licencí předčasně ukončila a začala vyrábět vlastní letadla J-11, která konstrukčně vycházela z Su-27SK. Čína se tak vyhnula placení licenčních poplatků, což Rusko vnímalo jako porušení obchodní dohody. Proto byla ruská strana opatrná, i když Čína navýšila požadovaný počet stíhaček Su-33 na 14 kusů, které měly být dodány ve dvou várkách po 7 letadel. Rusko mělo navíc obavy, že pokud Čína převezme pouze prvních sedm stíhaček, výroba bude nerentabilní. Su-33 se v té době již nevyráběly a obnovení produkce by bylo značně nákladné. Nepomohly ani prohlášení Číny, že pro své letadlové lodě bude potřebovat až 50 letadel a jednání skončila neúspěchem.
Je sporné, co Čína těmito jednáními s Ruskem sledovala. Protože několik zdrojů uvádí neověřenou informaci, že Číně se již v roce 2001 podařilo od Ukrajiny tajně koupit prototyp jednoho Su-33. Z letadla s označením T-10K-3 se pravděpodobně již několik let snažila reverzním inženýrstvím vyvinout svou vlastní palubní stíhačku. Tyto domněnky potvrzuje velká podobnost J-15 s Su-33. Hypotézu podporuje i fakt, že čínské pokroky při vývoji vlastního stroje byly velmi rychlé. Ačkoli jednání s Ruskem o nákupu Su-33 probíhala ještě v roce 2009, tak první let prototypu první čínské palubní stíhačky proběhl 31. srpna téhož roku. Z toho lze s určitostí usuzovat, že vývoj J-15 probíhal již několik let.Test Flights of J-15S Flying Shark Tandem Seat Carrier-Borne Fighter Rovněž je zjevné, že čínští vývojáři okopírovali celý technický a konstrukční koncept prototypu T-10K-3.
První vzlet z cvičného odrazového můstku uskutečnila J-15 dne 6. května 2010 a 25. listopadu 2012 Čína úspěšně otestovala přistání J-15 na palubě své první letadlové lodi Liaoning. V prosinci 2013 byla zveřejněna informace, že sériová výroba stíhaček J-15 byla spuštěna. Piloti údajně ukončili výcvik a letadla jsou plně bojeschopná.
Specifikace (J-15) náhled|vpravo|Dva palubní letouny J-15 náhled|vpravo|J-15 při pohledu zespodu Technické údaje Posádka: 1 Délka: 21,9 m Rozpětí: 14,7 m Výška: 5,9 m Nosná plocha : 62,04 m² Hmotnost (prázdný): 17 500 kg Maximální vzletová hmotnost: 33 000 kg Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor WS-10A Tchaj-chang s přídavným spalováním Suchý tah: 2 × 89,17 kN Tah s forsáží: 2 × 135 kN
Výkony Maximální rychlost: Mach 1,8, 2100 km/h Bojový dolet: 1 500 km Přeletový dolet: 3 500 km Dostup: 20 000 m
Výzbroj 1 × kanón GŠ-30-1 ráže 30 mm 10 externích závěsů – s nosností do 8 050 kg Střely vzduch-vzduch: PL-7 PL-8 PL-9 PL-12 Střely vzduch-zem: YJ-83K Různé typy pum
Odkazy
Reference
Související články Suchoj Su-33 McDonnell Douglas F/A-18 Hornet Boeing F/A-18E/F Super Hornet Rafale M MiG-29K
Externí odkazy
Shenyang J-15D (‘Flanker’)
Kategorie:Čínská stíhací letadla J-15 Kategorie:Palubní letadla Kategorie:Čínsko-ruské vojenské vztahy