Židovská obec v Bzenci (německy dříve Bisenz), ve městě ležícím v okrese Hodonín (Jihomoravský kraj), byla jednou z největších židovských obcí na Moravě, zejména v 18. století.
Historie
Židovská komunita ve Bzenci, která existovala pravděpodobně již ve 14. století, je jednou z nejstarších židovských obcí na Moravě. Písemná svědectví o obci sahají ovšem jen do 16. století. Prvním doloženým rabínem byl Moyses ben Jicchak v roce 1589. Roku 1726 začal platit tzv. familiantský zákon, který omezoval počet židovských rodin a z nichž z každé se směl oženit pouze nejstarší syn. Tato nařízení však byla později opět uvolněna. V trestních případech podléhala židovská obec až do roku 1782 městu Bzenec, jinak však byla pod ochranou vrchnosti. Místní židovská obec patřila mezi největší na Moravě. V roce 1830 zde žilo 637 Židů a roku 1850 jejich počet přesáhl devíti stovek. Prudký nárůst židovského obyvatelstva vedl také k rozšíření ghetta. V obci byla úřední řečí němčina, kterou se povětšině bzenečtí židé mezi sebou domlouvali. To vysvětluje statistiky z té doby, kdy je ve Bzenci uváděno 23 % německy mluvícího obyvatelstva. Také v židovské škole byla vyučovací řečí němčina. Na konci 19. století však došlo k poklesu židovské populace: Židé se raději stěhovali do větších měst v Čechách a také do Vídně, takže na začátku 20. století žilo ve Bzenci pouze 416 osob židovské víry.
Tento trend pokračoval i po rozpadu monarchie a založení samostatného Československa 1918. V roce 1919 došlo ke sloučení samostatné židovské obce s vlastním městem pod jedinou politickou obec a samostatná židovská správa, která zde existovala od roku 1852 zanikla. V roce 1930 čítalo židovské obyvatelstvo ve Bzenci pouze 138 osob. Mezi začleněním Sudet do Německé říše (2. října 1938) a okupací zbytku Československa 15./16. března 1939 došlo ke krátkodobému nárůstu židovské populace, když Židé z okupovaných území hledali ochranu na území ještě neobsazeného Československa.
Vyhlazení obce nacisty (šoa)
Již 15. března 1939 do Bzence dorazily první německé vojenské útvary. 27. ledna 1941 pak došlo k hromadné deportaci všech Židů z města, a to nejprve do Uherského Brodu a poté 31. ledna 1943 do koncentračního tábora Terezín (transport Cp, ve kterém bylo celkově 837 osob), následně pak do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka; transport Cu, 1001 osob). Až na šest osob byli všichni Židé z Bzence ihned po příjezdu do Březinky zavražděni v plynových komorách. Konce druhé světové války se dožily pouze dvě osoby původem z Bzence.
Povolání, řemesla
Kromě obchodu s různým zbožím (i mimo město: Bzenec se nacházel na obchodní cestě z Brna do severních Uher) byli Židé úspěšní v pěstování vína na jižní Moravě (vlastnili přes 20 % vinic); věnovali se také pěstování ovoce a zeleniny, přibližně od roku 1850 praktikovali potravinářskou výrobu a pracovali jako řezníci. Kromě toho to byli řemeslníci: zabývali se sklenářstvím, kožešnictvím a krejčovstvím, byli také aktivní v hotelnictví.
Demografie
Obyvatelstvo židovské komunity v Bzenci se vyvíjelo takto:
rok počet poznámka kolem 1585 25 rodin 1604 67 rodin asi 400 rodin kolem 1810/1820 130 rodin 1830 657 osob Pramen starybzenec.cz/... zde uvádí 637 osob. 1834 772 osob rovná se 27 % všech obyvatel 1848 910 osob 1850: 900 osob tj. ¼ obyvatel; 1850: více než 900 osob 1857 965 osob 1869 540 osob 1880 272 osob 1890 228 osob 1900 182 osob D. Alicke (jüdische-gemeinden.de/...) zmiňuje bez komentáře jak údaj 182 osob tak i 416 osob, zatímco J. Fiedler (holocaust.cz/...) uvádí pouze 416 osob (s příslušným procentuálním podílem); pramen starybzenec.cz/... uvádí také jen 416 osob ve formulaci „na počátku 20. století“. 1900 416 osob 10 % obyvatel 1924 asi 290 osob 1930 138 osob 3 % obyvatel
Rabíni ve Bzenci
Ve Bzenci byli činní následující rabíni: Moyses ben Jizchak, 1589 Mordechai b. Abraham Moders Josef Schalom, 1670–1696 Zewi Hirsch b. Jochanan Nikolsburger, 1720 David Hamburger, 1722–1752 Moses Zewi Hirsch ha-Levi, 1754–1758 Reb Wolf Jakob Günsberger Zewi Hirsch Toff, 1840 Pessach Toff (jeho syn), 1840–1865 Nehemias Brüll, 1866–1870 Samuel Mühsam, 1872–1877 Josef Cohn, 1878–1887 N. Taubeles Jakob Spira, 1893–1894 Moses Rosenmann, 1894–1897 Josef Hoff, 1898–1921
Odkazy
Poznámky
Reference Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, heslo Bzenec, dostupné na: holocaust.cz/... Theodor Haas: Juden in Mähren - Darstellung der Rechtsgeschichte und Statistik unter besonderer Berücksichtigung des 19.Jahrhunderts, Brünn 1908, S. 63; Josef Hoff: Geschichte der Juden in Bisenz, in: Hugo Gold (vyd.), Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Verlag, Brünn 1929, S. 119 – 123; oba citování podle: Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, , heslo Bisenz, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/... Něco z historie, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/... Náhle se započalo všechno měnit, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/... Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), databáze portálu "Terezínské iniciativy" a "Institutu Terezínské iniciativy", dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/... Seznam transportů z Terezína (řazeno podle cíle transportu), databáze portálu "Terezínské iniciativy" a "Institutu Terezínské iniciativy", dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/... Židovská obec ve Bzenci, shrnutí z více pramenů, portál spolku “Starý Bzenec”, dostupné na: starybzenec.cz Bzenečtí židé, materiál iniciativy “Zmizelí sousedé” a projektu “Pocta obětem” (za účasti místních škol), dostupné na: pocta-obetem.cz/... M. Stein: Příspěvky k životopisu moravských rabínů, ročenka svazu rabínů na Slovensku, r. 1925–26 Trnava, citováno podle: Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden in Mähren, Brno 1929. Dějiny Židů ve Bzenci (Zpracoval Josef Hoff), dostupné na: starybzenec.cz/...
Související články
Seznam židovských památek v Jihomoravském kraji Židovská čtvrť v Bzenci Židovský hřbitov v Bzenci Synagoga v Bzenci
Bzenec Kategorie:Židé v Bzenci Kategorie:Organizace v okrese Hodonín