Čtyři teorie tisku jsou normativní teorie z roku 1956, vytvořená sociology a mediálními teoretiky Fredem Siebertem, Theodorem Petersonem a Wilburem Schrammem; popisuje, jak fungují různé světové mediální systémy.ČERNÁ, NINA. Profesní sebepojetí redaktorek a redaktorů lifestylových časopisů a spotřebitelských příloh deníků. Praha: Karlova univerzita, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, 2011. 98 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lenka Vochocová. Teorie rozdělení světa do této podoby byla následně překonána italskými teoretiky médií Hallinem a Manicim, kteří v roce 2004 představili komparativní analýzu tří typů mediálních systémů v postmoderním světě.
Typy teorií
autoritářská (Siebert): existuje ve společnostech, kde není svoboda tisku, média jako prostředek sdělování názorů autority (státu) + vytváření konsenzu ve společnosti, cenzura za porušování pravidel, uplatnění v diktaturách a vojenských režimech;
libertariánská (Siebert): média jako prostředí, kde každý může svobodně vyslovit svůj názor, názory jsou v rovnováze, svoboda projevu a tisku je nejefektivnějšími nástroji, jimiž se společnost může dobrat pravdy a odhalit chyby;
teorie sociální zodpovědnosti (Peterson): média jsou ekonomické subjekty, jejichž druhotným projevem je jejich postavení v podmínkách volného trhu, média jsou zodpovědná za společensky přínosné jednání, mají společenský závazek pravdivosti a objektivity (média veřejné služby); svoboda médií je žádoucí do té míry, do jaké je podpořena spol. odpovědným jednáním médií („hlídací pes demokracie“);
sovětská teorie médií (Schramm): médium má sloužit lidu, snaží se dosáhnout stavu beztřídní společnosti, má vzdělávací a socializační funkci, má sloužit dělnické vrstvě.
Doplnění teorií Mediální teoretik Denis McQuail doplnil normativní teorie o další dvě:
demokraticko-participační (neziskové) rozvojová (země 3. světa)
Odkazy
Reference
Kategorie:Mediální studia