Oplakávání Krista z Plzně (kolem 1415) je polychromovaná reliéfní dřevořezba připisovaná dílně Mistra Týnské Kalvárie.Kutal A, 1984, s. 279Bartuňková K, 2017, s. 18 Jde o nejstarší dochované dílo s námětem mnohafigurového Oplakávání v českých zemích. Oplakávání pochází z bývalého kostela Všech svatých v Plzni a je vystaveno v Muzeu církevního umění Plzeňské diecéze.Chlíbec J, 1990, s. 50-51
Popis a zařazení Reliéf z lipového dřeva 87 × 80 cm, s částečně zachovanou původní polychromií, inv. č. 5087 (Krajské muzeum inv. č. 798). Restaurovali M. Holanová (1952), V. Stádník (1987) a A. Třeštíková (1989, Národní galerie).
Kompozičně a typologicky souvisí reliéf s italskými, porýnskými a frankovlámskými pracemi z počátku 15. století. Některé postavy reliéfu jsou příbuzné jiným dílům Mistra Týnské Kalvárie – sv. Jan Evangelista typem obličeje, tvář jedné z ženských postav připomíná Pannu Marii z Všeměřické piety. Gestem zdvižených rukou připomíná sv. Jan sochy Bolestných Kristů z radních síní.Kutal A, 1962, s. 112 Do okruhu děl Mistra Týnské Kalvárie se reliéf řadí také charakterem polychromie a řezbářského provedení (podobné motivy drapérií), ale chybí virtuózní propracování detailů nebo plastické znázornění Kristovy krve a slz žen.
Deset figur je stísněno na malé obdélné ploše a převaha vertikálního členění brání rytmickému prokomponování plochy. Plošná kompozice vychází pravděpodobně z malby (Oplakávání z Vyšebrodského cyklu), kde je rovněž ideový střed s postavou Panny Marie posunut k levé straně.Kutal A, 1970, s. 173 Uspořádání reliéfu, který patrně tvořil součást většího oltářního celku, je aditivní a neusiluje o prostorovou hloubku ani formu výpravného dějového obrazu, jaký je znám např. z Ukřižování Mistra Rajhradského oltáře nebo staršího Oplakávání v Maulbronnu (1394), které pochází z jihoněmecké dílny a podobně jako Mistr Týnské Kalvárie rovněž navazuje na dřevořezby z dílny Petra Parléře.Oltář z kláštera v Maulbronnu, detaily díla
Samotný námět Oplakávání Krista nemá žádnou oporu v Bibli a je odvozen až z pozdější náboženské literatury (apokryfní Evangelium Nikodémovo,Denkstein V, 1980, s. 140-144 veršované pašijové hodinky) nebo souvisí se středověkým uváděním tzv. pašijových her. Základem kompozice plzeňského Oplakávání je Pieta italizujícího typu s protáhlou horizontálou Kristova těla, kterou provázejí asistenční postavy: Maří Magdalena a další dvě Marie z příbuzenstva, Jan Evangelista, Nikodém, Josef Arimatejský. Zde další neidentifikovaná postava z Nikodémova evangelia a také setník.
Albert Kutal posoudil celkové provedení reliéfu jako poněkud povrchní a nepovažoval za pravděpodobné, že by ho vytvořil sám Mistr Týnské Kalvárie. Dílo označil za pozdní práci z okruhu dílny tohoto řezbáře a nevyloučil, že kolem roku 1420 působila dílna přímo v Plzni, kde na ni později navázal Mistr Ukřižování ze sv. Bartoloměje. Podobná Oplakávání jsou známa i ze Slezska, kde nějaký čas působil Mistr Týnské Kalvárie nebo dílna jeho následovníků. Tento reliéf byl východiskem pro mnohá mladší díla, z nichž některá se pravděpodobně jako importy dostala do polského Hnězdna a na území Pomořanska (Oplakávání v Góscieszynie, Oplakávání z Weinsdorfu – nyní v Kaliningradu). Historikové umění soudí, že mohla existovat předloha reliéfu vytvořená samotným mistrem, která byla v průběhu staletí ztracena nebo zničena. Vystaveno 1957 L ´art ancien en Tchécoslovaquie, Paris stálá expozice – Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze Galerie
Jiná díla z okruhu Mistra Týnské Kalvárie Oplakávání Krista z Národního muzea (před 1420), Národní muzeum v PrazeOplakávání Krista (kolem 1400), Národní muzeum v Praze Oplakávání Krista z Týnského chrámu (1420–1430), Muzeum hlavního města Prahy Oplakávání Krista ze Sobotky (po 1430), Muzeum hlavního města Prahy
Reference
Literatura Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017on line Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990 Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I, Academia, Praha 1984 Vladimír Denkstein, Ohlas apokryfního Nikodémova evangelia ve třech českých gotických reliéfech, Umění XXX, 1980, s. 140–144 Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972 Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970 Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962 Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Sochy mužů v Česku Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Dřevěné sochy v Plzeňském kraji