Katedrála svaté Anastázie v Zadaru (chorvatsky katedrala svete Stošije u Zadru), či jen zadarská katedrála (chorvatsky Zadarska katedrala) je románsko-gotická katedrála ze 12.–14. století. Nachází se v historickém jádru Zadaru. Je hlavním chrámem římskokatolické arcidiecéze v chorvatském Zadaru a zároveň největším kostelem v Dalmatském regionu.
Katedrála tvoří jeden architektonický celek, společně s kostelem sv. Donáta (s nímž má společnou zvonici), arcibiskupského paláce v místě někdejšího zadarského římského fóra. Osmiboké baptisterium při katedrále bylo vybombardováno v prosinci roku 1943 a bylo obnoveno teprve roku 1978. Katedrála se nachází na náměstí svaté Anastázie (Trg sv. Stošije) a boční strana lemuje Širokou ulici, Arcibiskupský palác a kostel sv. Donáta stojí na náměstí Jana Pavla II. (Poljana pape Ivana Pavla II.)
Historie vlevo|náhled|Zleva Arcibiskupský palác, uprostřed kostel sv. Donáta, vpravo závěr katedrály sv. Anastázie a zcela vpravo románská zvonice. V popředí zbytky římského fóra. náhled|vlevo|Interiér katedrály sv. Anastázie
Prvním známým biskupem v Zadaru byl Felix. Zúčastnil se prvních dvou církevních koncilů: v Aquileii v roce 381 a v Miláně v roce 390. Původním patronem baziliky byl svatý Petr. V době úřadování zadarského biskupa Donáta III. se patronkou chrámu stala sv. Anastázie ze Sirmia, jejíž relikvie (popel) Donát získal od císaře Nikefora I. a vložil je do sarkofágu, který je v katedrále dodnes.
Kostel byl v 11. a 12. století z velké části přestavěn a v roce 1177 jej znovu vysvětil papež Alexandr III.. Současná katedrála pochází z 12. století, tato románská stavba byla postavena na základech raněkřesťanské trojlodní baziliky ze 4.–5. století, původně zasvěcené apoštolu Petrovi.
Během obléhání Zadaru Benátčany a křižáky v roce 1202 byla katedrála těžce poškozena. Po celé 13. století byla budova opravována. Znovuvysvěcena byla 27. května 1285, ale stavba pokračovala až do roku 1324, podobným způsobem jako kostel Santa Maria della Piazza v Anconě. Přízemí a první patro zvonice byly postaveny v roce 1452.
Pro renovaci stavby byl najat sir Thomas Graham Jackson a věž zvonice byla dokončena v roce 1893. 9. června 2003 navštívil katedrálu na jedné ze svých posledních cest papež Jan Pavel II..
Popis Stavba Trojlodní románská bazilika má hlavní (západní) průčelí prolomeno třemi ústupkovámi portály s půlkruhovým záklenkem. Střední portál je nejvyšší, má gotický tympanon z roku 1324 s reliéfem trůnící Panny Marie s dítětem stojícím na jejím klíně, mezi zadarskými svatými patrony Anastázií a Chrysogonem. Po stranách portálu jsou čtyři románské sochy žehnajících světců:. Dvěma sochami románských andělů jsou zvýrazněny oba postranní portály, které mají románský tympanon s postavou Beránka Božího, na levém jej obklopují soch Zvěstování (archanděl Gabriel s Pannou Marií). Korunní římsa odděluje štít, zdobený čtyřmi patry slepých arkád, do kterých byla druhotně (poněkud neobvykle) prolomena dvě gotická okna ve tvaru rozety. Pravděpodobně jde o toskánský vliv, podobně jako u dalšího zadarského kostela svatého Chrysogona. Katedrála nemá věž, jen volně stojící zvonici (kampanilu).
Interiér Interiér má šírokou hlavní loď oddělenou od postranních lodí pilíři a sloupy, některé mají druhotně použité antické korintské hlavice. Dřevěná konstrukce plochého stropu má zčásti odkrytý krov. Pod pravoúhlým závěrem kostela je krypta. Nejvýznamnějšími uměleckými památkami jsou: vápencový sarkofág svaté Anastázie, předrománská památka z 9. století s darovacím nápisem zadarského biskupa Donáta III. na čelné straně. hlavní ciboriový oltář z roku 1322 Slavný Zadarský polyptch je renesanční desková malba šesti svatých patronů: nahoře uprostřed patron Dalmácie svatý Jeroným jako poustevník klečící před jeskyní a proti němu donátor kanovník Martin Mladošić. Po stranách jsou svatí apoštolové Petr a Pavel. Ve spodním patře polyptychu je uprostřed svatý Martin na koni, dělící se s žebrákem o plášť, po stranách sv. Anastázie s palmou mučednice a svatý spoštol Šimon. Obrazy namaloval Vittore Carpaccio v Benátkách kolem roku 1496 a originál polyptychu je po restaurování z roku 2023 umístěn v muzeu.Ines Ivić: Vittore Carpaccio, Martin Mladošić, and Saint Jerome: A Mirror of Late Medieval Devotion / Vittore Carpaccio, Martin Mladošić i sv. Jeronim: Ogledalo kasnosrednjovjekovne pobožnosti, in: Ars Adriatica 2021, dostupné online na Academia.edu Chórové lavice s bohatými řezbami ve stylu plaménkové gotiky typické pro počátek 15. století vytvořil mistr Matej Morozan. v sakristii: lucernová věž v kapli sv. Barbory: podlaha s raně křesťanskou mozaikou dvou jelenů, pochází z první katedrály z 5. století
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kostely v Zadaru Anastázie Zadar Zadar Kategorie:Kostely z 12. století