náhled|Pamětní deska na domě v Sadové 34 Karel Nejdl (30. listopadu 1900, Beňovy – 17. dubna 1990, Karlovy Vary) se vedle povolání bankovního úředníka věnoval vlastivědné práci, historii a publicistice Karlovarska. Byl skutečným karlovarským patriotem. Zemřel tragicky při autonehodě v dubnu roku 1990.
Život Narodil se 30. listopadu 1900 v Beňovech čp. 1, dnes část okresního města Klatovy. Zprvu vyrůstal v hostinci na okraji vesnice u silnice Klatovy – Domažlice. S rodiči, matkou Marií Nejdlovou, rozenou Pitlovou (1875–1953), a otcem Karlem Nejdlem (1873–1951) se brzy přestěhoval do Klatov.
Studium Základní školu (tehdy obecnou), stejně jako měšťanskou školu, navštěvoval v Klatovech. Poté studoval, rovněž v Klatovech, Střední ekonomickou školu. Studium přerušil v roce 1919 a jako dobrovolník sokolského pluku odjel na Slovensko bojovat proti Slovenské republice rad. Po návratu dokončil ekonomickou školu a odešel do Prahy, kde se v Ječné ulici vyučil zlatníkem. Později, v letech 1933–1935, vystudoval Střední ekonomickou školu v Plzni.
V Paříži Rozhodujícím mezníkem ve vývoji Karla Nejdla se stal rok 1923, kdy mu při tříměsíčním putování s přáteli (muzikanty, on sám hrál na cello) po Itálii a Francii učarovala Paříž natolik, že zde již další rok začal studovat na École des hautes études commerciales. Po úspěšných závěrečných zkouškách zde získal diplom Certificat d’études commerciales supérieures. Vysokoškolské studium ekonomického směru však neoslabilo jeho lásku k historii. Právě naopak, tříletý pobyt v Paříži, městě s bohatými dějinami a bezpočtem kulturně-historických a uměleckých památek, tuto lásku ještě utvrdil. Též byl pozitivně ovlivněn intelektuální společností, se kterou se zde setkával. Pařížský pobyt tak nasměroval jeho další život, poskytl mu evropský i světový nadhled a pomohl k pochopení souvislostí. Znalosti umění, literatury a historie i vysokoškolské poznatky v oblasti ekonomie vytvořily základ pro jeho další působení po návratu do vlasti.
Zaměstnání V roce 1927 Karel Nejdl nastoupil do pobočky pražské Legiobanky v Plzni, kde pracoval až do roku 1945.
V Karlových Varech vlevo|náhled|180px|Dům v Sadové 34,kde Karel Nejdl žil a pracoval Karlovy Vary navštívil poprvé v roce 1928 a od té doby se každoročně vracel. Přijížděl sem se svým otcem na kontroly staveb domů v Sadové a Zahradní ulici. V roce 1945 po ukončení druhé světové války přijel do lázeňského města natrvalo. Tato cesta nebyla náhodnou volbou, ale uvědomělým nástupem k poválečnému budování. Zde převzal zahraniční oddělení nově založené pobočky Legiobanky a postupně se zapojoval do dalších činností. Podílel se na práci ve Vlastivědném kroužku a též v Kroužku přátel Vlastivědného muzea. Byl jednatelem ve skupině pracovníků Společnosti pro podporu cestovního ruchu a stál u zrodu Cestovní informační služby (CIS).
Byl též aktivní sportovec. Hned po příjezdu do Karlových Varů organizoval obnovu sportovní činnosti ve městě, hlavně tenisu a golfu. Zorganizoval karlovarský tenisový oddíl a stal se jeho předsedou. Se sportovním nadšencem Antonínem Koželuhem obnovili tenisové kurty a s Otakarem Řezáčem otevřeli staré golfové hřiště v Gejzírparku, kde se po válce opět začal hrát golf. Napsal četné fundované články o těchto sportech.
Mezi karlovarskými lékaři z předválečné doby našel své dobré přátele – Dr. Andrej Fried, Dr. Milan Mixa, Doc. Jiří Joachim a další. Postupný bližší kontakt s městem i okolím a hlavně s karlovarskými lékaři nasměrovaly cestu Karla Nejdla k hlavnímu zaměření jeho práce – k pokusu o navrácení věhlasu světových lázní, kdy byly Karlovy Vary vyhledávány nejen pro léčivé účinky minerálních pramenů a atraktivitu přírodního okolí, ale i pro vynikající úroveň lékařských týmů, úroveň léčebných procedur a bohatost kulturního života.
Karel Nejdl se ponořil do důkladného studia historie Karlovarska. Při pátrání zachránil před zničením mnoho historických dokumentů. Sám vlastnil bohatou knihovnu, kterou neustále obohacoval o další dokumenty. Měl velkou sbírku pohlednic a fotografií o Karlových Varech, lázeňského propagačního materiálu, koncertních a kulturních programů aj. Dalším zdrojem jeho poznání byly vlastivědné vycházky na historická místa.
Studium mu usnadňovala znalost cizích jazyků. Kromě rodné češtiny ovládal francouzštinu, angličtinu, němčinu, ruštinu a polštinu.
S velkým zaujetím hledal informace o pracích karlovarského lékaře francouzského původu Jeana de Carro (1770–1857). V jeho ročenkách našel mnoho kontaktů s českou inteligencí období národního obrození. Zjistil, že Jean de Carro se přátelil s historikem a spisovatelem Františkem Palackým a že si dopisoval se spisovateli a jazykovědci Josefem Jungmannem nebo Václavem Hankou. Během sedmnácti zimních pobytů v Praze se Jean de Carro seznámil s českými národními tužbami té doby a velmi je podporoval. Tento věhlasný lékař se stal, především pro svoji houževnatost, pro Karla Nejdla vzorem. Podrobněji se o něm lze dočíst v knize Jean de Carro a jeho Karlovy Vary, kterou Karel Nejdl napsal společně s karlovarským lékařem Janem Miesslerem (vydalo Krajské nakladatelství v Karlových Varech 1958). alt=|vlevo|náhled|230x230pixelů|Sadová kolonáda stále stojí na svém místě díky iniciativě Karla Nejdla Okruh zájmu Karla Nejdla byl velmi rozsáhlý. Především jeho úsilí o to, aby znalosti o Karlovarsku vzbudily zájem veřejnosti, iniciovalo uspořádání čtyř výstav starých rytin Karlových Varů (1971) a Mariánských Lázní (1972). Pro Státní banku Československou v souvislosti s mezinárodním turistickým ruchem zpracoval několik ekonomických studií. Velmi účinně se podílel na mezinárodních setkáních lékařů. Pravidelně přispíval svými články o životě města nebo o historických památkách do časopisu KAM (kulturní měsíčník Karlovarska) a Karlovarského lázeňského časopisu. Nadále organizoval výstavy (hudba, malířství, dějiny aj.), vlastivědné přednášky, besedy či vycházky městem i okolím.
Kontakt s karlovarskými lékaři a dobrá znalost lékařské problematiky mu umožnila podílet se na přednáškových večerech pořádaných Českou lékařskou společností J. E. Purkyně v Karlových Varech, tématy např. historický vývoj karlovarských špitálů, historie léčení cukrovky v Karlových Varech, lékaři kolem Karla Marxe aj.
Psal také zasvěcené stati o uměleckých památkách. Významná byla jeho činnost v úseku ochrany karlovarských památek. Sadová kolonáda v centru Karlových Varů byla zachráněna před demolicí právě jeho přičiněním. I přes velké a mnohaleté úsilí se mu ne vždy záchrana podařila; např. v roce 1988 uskutečněná demolice památného domu Bílý lev na Tržišti, jedinečné barokní památky z roku 1675.
Mezi jeho poslední publikace patří studie o karlovarském lékaři Milanu Mixovi.
Vydané publikace (výběr) Krátký výběr vydaných publikací:
Karlovy Vary očima pražských umělců – Krajské vlastivědné muzeum Karlovy Vary 1953 – veduty Karlových Varů v první polovině 19. století, 32 celostránkových obrazů Historický sborník Karlovarska – Odbor kultury Krajského národního výboru Karlovy Vary 1955 – turistický průvodce, redakce Karel Nejdl Lázeňské město Karlovy Vary – spoluautoři Alexandr Gros, Karel Bureš, Josef Nosek – STN Praha 1955 – turistický průvodce Les anciens medecins de Karlovy Vary – Carlsbad: Opus seorsim expressum e publicatione „Balneologia et balneotherapia“ Karlovy Vary – Carlsbad 1957 – Státní zdravotnické nakladatelství Praha 1957 – studie Jean de Carro a jeho Karlovy Vary – spoluautor Jan Miessler – Krajské nakladatelství Karlovy Vary 1958 – příspěvek k dějinám českého národního obrození, 65 ilustrací Karlovy Vary (grafika) – úvod Milada Nováková – Orbis Praha 1958 – soubor 12 fotopohlednic Mariánské Lázně (grafika) 150 let – předmluva Karel Weiner – Orbis Praha 1958 – soubor 12 fotopohlednic Kurort Karlovy Vary – 1960 – ruská informační brožura Nejstarší pohledy na Karlovy Vary – 1968 Karlovarské pohostinství – spoluautoři Eva Hanyková, Václav Anderle, snímky Miloš Heller – Hotely a restaurace Karlovy Vary 1972 Golf v Karlových Varech – Karlovy Vary s. n. 1974 – brožura Tenis v Karlových Varech – Karlovy Vary s. n. 1975 – brožura Karlovy Vary – spoluautor Jiří Šlapák, autor fotografií Ladislav Sitenský – Orbis Praha 1975 Ein kleiner Spaziergang durch Karlovy Vary – Škoda Camping v Karlových Varech 1970
Vyznamenání Ve svém životě obdržel Karel Nejdl ocenění, uznání či vyznamenáni:
1955 – Čestné uznání za iniciativní práci – Krajský výbor Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v Karlových Varech 1959 – Čestné uznání za práci při plnění budovatelských úkolu národního výboru – Městský národní výbor v Karlových Varech 1961 – Čestné uznání za iniciativní práci – Kulturní a společenské středisko v Mariánských Lázních 1965 – Čestné uznání za zásluhy o výstavbu města na úseku historie – Rada Městského národního výboru v Karlových Varech 1965 – Veřejné uznání III. stupně – Československý svaz tělesné výchovy 1967 – Čestné uznání za významný podíl na rozvoji politické a vzdělávací činnosti – Okresní výbor socialistické akademie 1968 – Pamětní plaketa za záslužnou činnost – Ústřední výbor národní fronty 1968 – Čestné uznání za obětavou práci pro rozvoj turistiky – Český svaz tělesné výchovy, Ústřední odbor turistiky 1968 – Medaile za budování sjednocené tělovýchovy – Československý svaz tělesné výchovy 1969 – Čestné uznání za obětavou práci ve výboru TJ SLOVAN – TJ SLOVAN Karlovy Vary 1970 – Veřejné uznání II. stupně – Československý svaz tělesné výchovy 1970 – Vyznamenání za vynikající práci v oboru vědy, regionální práce a rozvoje lázeňství – President Československé socialistické republiky 1970 – Cena lázeňského města Karlových Varů I. stupně – Městský národní výbor v Karlových Varech 1973 – Diplom za dlouholetou a obětavou práci pro rozvoj československého tenisu – Československý tenisový svaz v ČSSR 1975 – Medaile J. E. Purkyně za zásluhy o rozvoj České lékařské společnosti – Česká lékařská společnost v Praze 1976 – Veřejné uznání I. stupně – Svaz tělesné výchovy 1976 – Děkovné uznání za angažovanou činnost pro město – Rada Městského národního výboru v Karlových Varech 1977 – Čestné uznání za dlouholetou a obětavou práci – Okresní výbor Socialistické akademie v Karlových Varech 1978 – Medaile za 30 let práce Sjednocené tělesné výchově – Československý svaz tělesné výchovy 1979 – Diplom za obětavou práci ve prospěch Mariánských Lázní – Rada Městského národního výboru v Mariánských Lázních 1979 – W uznaniu zaslug položonych w propagowaniu sztuki i kultury polskiej (s vyznamenáním) – Ministerstvo kultury a umění Polské lidové republiky 1980 – Čestné uznání za dlouholetou a obětavou práci v tenise – Výbor tenisového svazu ZPč.KV v Plzni
V soutěži o Cenu lázeňského města Karlových Var (konané nepravidelně v letech 1959–1970)
1959 – I. cenu za ekonomickou studii z oboru cestovního ruchu a lázeňství 1968 – Čestné uznání za knihu Jean de Carro 1970 – I. cenu za významnou činnost regionální a publicistickou 1970 – II. cenu za historicko-balneologickou studii Diabetes mellitus a Karlovy Vary (společně s MUDr. Horním)
Poslední ocenění
V roce 1990 se Karel Nejdl stal čestným členem Klubu přátel Karlových Varů V listopadu 1997 udělilo zastupitelstvo města Karlovy Vary Karlu Nejdlovi čestné občanství „in memoriam"
Autonehoda vpravo|náhled|230px|Hrob Karla Nejdla na Ústředním hřbitově v Karlových Varech – Drahovicích Nestor karlovarské poválečné vlastivědy Karel Nejdl zemřel 17. dubna 1990. Osudnou mu byla cesta automobilem z Plzně, kam dojížděl na Univerzitu 3. věku. Stalo se tak právě v roce, kdy by se byl dožil devadesátých narozenin.
Pohřben je na Ústředním hřbitově v Karlových Varech.