Oligosacharidy mateřského mléka představují po laktóze a tucích třetí největší pevnou složku mateřského mléka. Jedná se o bioaktivní složku s ochrannými účinky, která má významný vliv na rozvoj imunity dítěte. Oligosacharidy mateřského mléka vytváří více než 200 různě složitých struktur. Nejhojnějším oligosacharidem je 2’–fukosyllaktóza, zkráceně 2’FL.
Historie Výzkum mateřského mléka na začátku 20. století ukázal, že syrovátková složka mateřského mléka obsahuje faktor podporující růst Lactobacillus bifidus (později překlasifikován na Bifidobacterium bifidus). Chemická povaha „bifidusového faktoru“ u mateřského mléka ale známa nebyla. K průlomu ve výzkumu došlo v roce 1954, kdy chemik Richard Kuhn a pediatr Paul György prokázali, že tento „faktor” se skládá z oligosacharidů.
Složení Oligosacharidy mateřského mléka jsou složeny z pěti základních monomerů: kyseliny sialové, N-acetylglukosamin, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Jejich tvorba se odehrává v mléčné žláze, kde se několik monosacharidů připojí k molekule laktózy působením glykosyltransferáz. Složení těchto oligosacharidů je podmíněno geneticky a je závislé na sekretorickém a Lewisově krevním systému matky. Význam mají i environmentální vlivy (délka kojení, stáří matky, prostředí). vpravo|náhled|Struktura HMO
Výskyt Obsah oligosacharidů se v mateřském mléce v průběhu laktace mění, nejvyšší koncentrace je v kolostru – 20–25 g/l, potom jejich množství klesá a pohybuje se v rozmezí 5–20 g/l. Každá žena má unikátní složení oligosacharidů mateřského mléka. Nejvíce se vyskytujícím oligosacharidem HMO je 2´-fukosyllaktóza (2´FL). V mléce jiných savců se oligosacharidy vyskytují v minimálním množství. vpravo|náhled|Výskyt HMO
Význam oligosacharidů mateřského mléka Oligosacharidy mateřského mléka jsou velmi odolné proti natrávení v gastrointestinálním traktu – a to jak proti nízkému pH v žaludku dítěte, tak proti pankreatickým enzymům nebo enzymům kartáčového lemu, takže se do střeva dostávají nezměněné, jsou v něm metabolizovány bakteriemi a vyloučí se stolicí. Asi 1 % se dostane do krve, přítomnost těchto látek byla zjištěna i v moči kojených dětí.
Oligosacharidy poskytují ochranu střevním prospěšným baktériím, mají antiadhezivní a antimikrobiální účinky, podílejí se na rozvoji imunitního systému a mají vliv i na rozvoj mozku.
Prebiotický efekt Oligosacharidy mateřského mléka jsou schopny selektivně stimulovat bifidobakterie a tím napomáhat jejich růstu a zvyšovat jejich množství.
Antiadhezivní a antimikrobiální účinek HMO, díky svým strukturám, zabraňují uchycení patogenů na epiteliální buňky, a tím chrání hostitele proti kolonizaci patogenními mikroorganizmy a v rozvoji onemocnění.
Vliv na vývoj mozku Kyselina sialová je důležitá pro vývoj mozku při syntéze gangliosidů a glykoproteinů.
Vliv na vývoj imunity Byl prokázán vliv na produkci cytokinů, oligosacharidy mohou ovlivnit zrání lymfocyt a modulovat specifické imunitní odpovědi postnatálního alergenu potlačením Th2 reakcí u atopických dětí. vpravo|náhled|Účinky HMO
Využití Na základě znalostí o účincích HMO na dětský organismus začaly být náhradní kojenecké výživy obohacovány o prebiotické oligosacharidy (například GOS, galaktooligosacharidy) nebo jejich směsi (scGOS/lcFOS /9:1/ – směs galaktooligosacharidů a fruktooligosacharidů) s cílem tyto účinky napodobit. Tyto prebiotické oligosacharidy se v mateřském mléce nevyskytují, GOS pochází z kravského mléka a FOS z rostlin. Také se výrazně liší svým složením, vlivem na střevní mikroflóru a účinky na imunitu.
Obrovský vědecký pokrok již umožňuje vyrábět struktury oligosacharidů mateřského mléka, které jsou identické se strukturami HMO. Jako první se přidávají 2´FL (2´fukosyllaktóza) – nejvíce zastoupený HMO v mateřském mléce a LNnT (Lakto-N-neo-Tetraóza). U těchto kojeneckých výživ je prokázáno, že přispívají k imunologickým biomarkerům podobným jako u kojených dětí a vede k menší nemocnosti a menšímu užívání léků.
Externí odkazy
https://www.nestlebaby.cz/cs/co-je-to-hmo/hmo/
Reference
Kategorie:Oligosacharidy