Klenotnice Korinťanů v Delfách byla postavena v dórském řádu kolem roku 600 před naším letopočtem jako nejstarší z takovýchto budov.
Historie Delfám ji daroval korintský tyran Kypselos. Měla základ o rozměrech 6,50 × 13,00 m a nacházela se východně od tanečního prostranství. Byla dlouhá, obdélníková a směřovala k Apollónovu oltáři. Sloupy a anty, které se obvykle vyskytují u pozdějších klenotnic, tato Kypselova stavba pravděpodobně neměla. Byly v ní ukrývány votivní dary Korinťanů a dary zasvěcené lýdskými králi Gýgésem a Kroisem. V této klenotnici byly uloženy některé Kroisovy dary po požáru chrámu v roce 546 před Kristem.Herodot I, 50 Jednalo se o posvátné dary ze zlata a ze stříbra, které podle Hérodota vážily 30 talentů, tedy přibližně 800 kilogramů.Herodot 1, 14.2.; také Pausanias 10, 13.5. Po pádu tyranie v Korintu se město samo prohlásilo za zakladatele klenotnice, jak dokazuje zachovaný nápis o zasvěcení.Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 3. vydání. Hirmer, Mnichov 1980, S. 86 f.
Reference
Literatura
Hérodotos, Hérodotovy dějiny I., II. a III. díl, Praha: Julius Grégr, 1863. Hérodotos, Dějiny, Praha: Academia, 2004. 548 s. Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 3. vydání. Hirmer, Mnichov 1980, S. 86 f.
Externí odkazy
Klenotnice podél posvátné cesty v Delfách
Kategorie:Starověká řecká architektura