náhled|vpravo|250px|Chrám v Podmoklovu, rodovém sídle Dolgorukovů z let 1714–1722. Dolgorukovové, či Dolgorucí ( Долгоруковы) je knížecí ruský šlechtický rod z rozrodu Rurikovců. Jsou vedlejší větví rodu Obolenských (do roku 1494 vládli Obolensku, jednomu z knížectví na horní Oce) a z tohoto titulu si dělali nárok na přímé patrilineární příbuzenství s Michailem Černigovským († 1246).
Historie Zakladatelem linie Dolgorukovů z rozrodu Obolenských byl v 15. století kníže Ivan Andrejevič Obolenskij, který byl pro svou pomstychtivou povahu přezdíván "dlouhoruký" (Долгорукий Dolgorukij). Obolensk byl roku 1494 včleněn do rozpínajícího se Moskevského knížectví a Dolgorukovové se stali mocným rodem v Ruském carství a poté i v Ruském impériu.
Významní členové rodu Mezi významné členy rodu patřili: Jurij Dolgorukij (1090–1157), velkokníže kyjevský Marie Dolgorukovová († 1573), manželka cara Ivana IV. Hrozného Grigorij Ivanovič Menšoj Čort ("Malý Čertík") Dolgorukov (Князь Григорий Иванович Меньшой Чёрт Долгоруков), zemřel po roce 1598, gubernátor za vlády Ivana Hrozného. Alexej Grigorjevič Čertjonok ("Čertík") Dolgorukov (Князь Алексей Григорьевич Чертёнок Долгоруков), † v roce 1646 Marie Vladimirovna Dolgorukovová (1608–1625), carevna, první manželka Michaila I. Jurij Vladimirovič Dolgorukov (1664–1707), ruský plukovník, zabit na počátku Bulavinského povstání Vasilij Vladimirovič Dolgorukov (1667–1746), ruský polní maršál Vasilij Lukič Dolgorukov (1672–1739), ruský diplomat a politik, působil jako vyslanec carského Ruska v Polsku, Dánsku, Francii a Švédsku Vladimir Petrovič Dolgorukov (1696–1761), ruský nejvyšší gubernátor Livonska a Estonska Jekatěrina Alexejevna Dolgorukovová (1712–1747), snoubenka cara Petra II. Natalia Borisovna Dolgorukovová, rozená Šeremetěvová (1714–1771), jedna z prvních ruských spisovatelek Vasilij Michajlovič Dolgorukov-Krymskij (1722–1782), ruský generál a gubernátor moskevský Jelizaveta Michajlovna Dolgorukovová (1769–1822), básnířka Michail Petrovič Dolgorukov (1780–1808), ruský plukovník Jelena Pavlovna Dolgorukovová (1790–1860), babička Heleny Blavatské a Sergeje Witteho Jekatěrina Vasiljevna Dolgorukovová, provdaná Saltykovová (1791–1863), dvorní dáma carevny Alžběty Alexejevny Dimitrij Ivanovič Dolgorukov (1797–1867), kariérní diplomat Vasilij Andrejevič Dolgorukov (1804–1868), ruský ministr války Pjotr Vladimirovič Dolgorukov (1816–1868), ruský šlechtic a historik Helena Petrovna Blavatská (1831–1891), okultistka, spiritistické médium a spisovatelka, spoluzakladatelka Teosofické společnosti Alexandra Sergejevna Dolgorukovová, provdaná Albedinská (1834–1913), dvorní dáma carevny Marie Alexandrovny Alexandr Sergejevič Dolgorukov (1841–1912), kníže, ruský nejvyšší maršálek, člen státní rady Vladimir Andrejevič Dolgorukov, gubernátor-generál moskevský v letech 1865-1891 Kateřina Michajlovna Dolgorukovová (1847–1922), morganatická manželka Alexandra II. Pavel Dolgorukov (1866–1927), významný liberální politik před rokem 1917 Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov (1866–1951), ruský liberální politik Vasilij Alexandrovič Dolgorukov (1868–1918), maršál cara Mikuláše II. Olga Alexandrovna Dolgorukovová (1873–1946), dcera knížete Alexandra Sergejeviče, manželka českého šlechtice, generála Huga Alfonse Ditrichštejna z Mensdorff-Pouilly
Externí odkazy