Alexander Wienerberger (8. prosince 1891,Josef Vogl. Alexander Wienerberger — Fotograf des Holodomor. In: Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Hrsg.), Feindbilder, Wien 2015 (= Jahrbuch 2015), S. 259—272 Vídeň – 5. ledna 1955 Salcburkhttp://britishphotohistory.ning.com/profiles/blogs/alexander-wienerberger ) byl rakouský chemický inženýr, který pracoval 19 let v chemických podnicích v SSSR. Je známý tím, že v Charkově vytvořil a uložil fotografie hladomoru z let 1932–1933, které jsou fotografickým dokladem masového hladovění obyvatel Ukrajiny v té době.
Životopis Alexander Wienerberger se narodil v roce 1891 (jiné zdroje uvádějí chybně 1898) v hlavním městě Rakouska-Uherska ve Vídni, v česko-židovské rodině. Ačkoli jeho otec byl národností Žid, Alexander se podle jeho dcery pokládal za Rakušana a ateistu.
Od roku 1910 do roku 1914 studoval na Filozofické fakultě na Vídni. Během první světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády, účastnil se bitev na východní frontě a v roce 1915 byl zajat . V roce 1917 se mohl přestěhovat do Moskvy, kde založil s přáteli chemickou laboratoř. Na podzim 1919 se pokusil uprchnout ze sovětského Ruska do Rakouska přes Estonsko na falešné doklady, ale v Pskově byl zatčen důstojníky Čeky a odsouzen za špionáž. Značnou část 20. let strávil ve vězení Lubjanka v Moskvě. Během jeho pobytu v ruském vězení sovětská vláda ocenila jeho odbornou kvalifikaci. Zahraniční vězni pracovali ve výrobě, Wienerberger byl jmenován inženýrem pro výrobu laků a barev a později pracoval v továrnách na výrobu výbušnin.
V roce 1927 se rozpadlo jeho manželství s Josefinou Rönimoisovou z rodiny baltských Němců, která spolu s dcerou Annemarie a synem Alexandrem zůstala v Estonsku (později se Annemarie přestěhovala do Rakouska).
V roce 1928 Wienerberger poprvé po zajetí navštívil své příbuzné ve Vídni a uzavřel nové manželství s Lilly Zimmermann, dcerou výrobce ze Schwechatu. Po jeho návratu do Moskvy byla zrušena omezení, která jeho manželce bránila přestěhovat se do Sovětského svazu. V roce 1931 se manželům narodila dcera Margot (sovětská vláda umožňuje ženě inženýra vrátit se do Vídně po dobu narození).
Na počátku 30. let žila rodina Wienerbergerů v Moskvě, kde Alexander zastával vedoucí pozici v chemické továrně. V roce 1932 byl poslán do Ljubučan (Moskevský kraj), kde byl technickým ředitelem továrny na umělé hmoty, a v roce 1933 byl poslán do podobné pozice v Charkově.
Fotografické doklady o hladomoru 1932–1933. vpravo|náhled|276x276pixelů| Fotografie hladové dívky z Charkova je jednou z nejznámějších fotografií Hladomoru. Autor: Alexander Wienerberger. Wienerberger žil v Charkově, tehdejším hlavním městě ukrajinské SSR, byl svědkem masivního hladomoru a fotografoval scény, které viděl na ulicích města, navzdory hrozbě zatčení NKVD.
Během svého pobytu v Charkově tajně vytvořil asi 100 fotografií města během Hladomoru. Jeho fotografie zachycují fronty hladových lidí v obchodech, hladovějící děti, těla lidí, kteří zemřeli hlady v ulicích Charkova, i masové hroby obětí hladovění. Své fotografie vytvářel německou kamerou Leica, která mu pravděpodobně předali přátelé ze zahraničí.
V roce 1934 odešel Wienerberger do Rakouska a poslal negativy diplomatickou poštou prostřednictvím rakouského velvyslanectví. Rakouská diplomacie trvala na takové opatrnosti, protože byla vysoká pravděpodobnost prohlídky osobních věcí inženýra na hranici a nález fotografií mohl ohrozit jeho život. Po návratu do Vídně předal Wienerberger fotografie kardinálovi Theodorovi Innitzerovi, který je společně s generálním tajemníkem Mezinárodního výboru národnostních menšin Ewaldem Ammendem předal Lize národů.
V roce 1934 vydala Vlastenecká fronta v Rakousku Wienerbergerovy materiály jako malou brožuru s názvem „Rußland, wie es wirklich ist“ (Rusko, jaké skutečně je), ale bez uvedení zdroje Rußland, wie es wirklich ist!, hrsg. v. der Vaterländischen Front, für den Inhalt verantwortlich: Dr. Ferdinand Krawiec, Wien 1934, 16 S. Wienerbergerovy fotografie poprvé zpřístupnil veřejnosti v roce 1935 v knize „Musí Rusko hladovět? “(Muss Russland Hungern?) Ewald Ammende bez uvedení autora kvůli obavám o jeho bezpečnost.Dr. Ewald Ammende, Muß Rußland hungern? Menschen- und Völkerschicksale in der Sowjetunion, Wien 1935, XXIII, 355 Seiten. Mit 22 Abb V roce 1939 vydal Alexander Wienerberger v Rakousku svou vlastní knihu vzpomínek o životě v Sovětském svazu, ve které jsou dvě kapitoly věnovány hladomoru.Alexander Wienerberger, Hart auf hart. 15 Jahre Ingenieur in Sowjetrußland. Ein Tatsachenbericht, Salzburg 1939 Fotografie byly také zahrnuty do jeho monografie publikované v roce 1942.Alexander Wienerberger, Um eine Fuhre Salz im GPU-Keller. Erlebnisse eines deutschen Ingenieurs in Sowjetrussland, mit Zeichnungen von Günther Büsemeyer, Gütersloh , 32 S.
V roce 1944 Wienerberger sloužil jako styčný důstojník pro ROA. Po válce se mu podařilo zabránit přesunu do sovětských jednotek – skončil v americké okupační zóně v Salcburku, kde zemřel v roce 1955.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
https://www.currenttime.tv/a/golodomor-ukraine-ussr-death-photo/29617091.html Unikátní Weinebergerovy tajné fotografie hladomoru na Ukrajině: Krmte prasata mrtvolami: publikovány dříve neznámé fotografie Hladomoru Přes nebezpečí, že se dostane do žalářů NKVD, můj pradědeček fotografoval oběti Hladomoru. „Byla to genocida“: příběh britského fotografa, který hovoří o Hladomoru Neznámé fotografie Hladomoru inženýra Wienerbergera Alexander Wienerberger: Vzpomínky jeho dcery [získané 10/20/2013]. http://britishphotohistory.ning.com/profiles/blogs/alexander-wienerberger https://www.rferl.org/a/holodomor-ukraine/25174454.html Josef Vogl. Alexander Wienerberger – fotograf des Holodomor. In: Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Hrsg.), Feindbilder, Wien 2015 (= Jahrbuch 2015), S. 259–272
Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Rakouští chemici Kategorie:Rakouští fotografové Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Narození 8. prosince Kategorie:Muži