Divadlo U Nováků, nazývané také Divadlo Járy Kohouta Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 179–184, nebo Divadlo Járy Kohouta U Nováků vzniklo v roce 1938 pod vedením komika Járy Kohouta v centru Prahy, ve Vodičkově ulici čp. 699, v paláci U Nováků.

Založení divadla Divadlo vzniklo v roce 1938 poté, co byla odebrána koncese Jiřímu Voskovcovi, na kterou bylo v paláci U Nováků provozováno Osvobozené divadlo (1929–1935, 1936–1938). Kohout uzavřel před odjezdem Wericha a Voskovce do emigrace s nimi smlouvu, že jim dá odstupné 250 tisíc korun v hotovosti, převezme celý soubor a bude podporovat ve Werichově nepřítomnosti jeho matku. Majitelka domu paní Nováková pak přenechala Kohoutovi sál, včetně nábytku a rekvizit za 300 tisíc korun měsíčně.

Kohout sem přestěhoval i svůj soubor ze smíchovského Švandova divadla, které vlastnil a provozoval od roku 1935 pod vlastní koncesí.

Činnost Divadla U Nováků byla zahájena dne 21. prosince 1938 operetou autorů M. Drdáckého, B. Drdácké a F. Stibora To bylo v háji.

Soubor Kohout převzal umělecký soubor z Osvobozeného divadla (pro některé členy však neměl uplatnění, např. pro Šmerala, Honzla, Vítovou a Záhorského, přesto jim musel platit 3 000 korun měsíčně ) a další herci se přemístili do paláce U Nováků z jeho smíchovského divadla. Z Osvobozeného divadla přišli také František Filipovský (jako režisér) a Jindřich Plachta. Záhorský s Plachtou však záhy odešli a Filipovský vydržel necelou jednu sezonu.Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str.  174, 177, 198. Divadlem prošli také například Miroslav Homola, Nelly Gaierová, Marie Norrová, Rudolf Lampa a další.

Repertoár Repertoár byl ryze zábavný, lidový, zahrnoval operetu, frašky se zpěvy a revue. Jednalo se mj. o díla tehdy populárních libretistů Karla Hašlera, Karla Melíška, Járy Beneše, Franty Paula, S. E. Nováčka, Josefa Stelibského a dalších. Repertoár se opíral především o sólistické výkony Járy Kohouta. Kohout se také pokusil zavést „literární cyklus“, občasných činoherních odpoledních představení (K. M. Walló zde uváděl své adaptace her španělské klasiky).Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str.  181, 183, 187, 191,Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str.  520

K divácky úspěšným inscenacím divadla patřily: Zaječí pacička (353 repríz) . Slon mezi porcelánem Potápka Děvčata v modrém Rozmarné zrcadlo (pásmo parodií Jana Snížka) Několikrát týdně hrálo také divadlo odpolední představení pro děti (často ve spolupráci s Vojtou Mertenem, představujícím Kašpárka).

Citát

Po roce 1945, zánik divadla Od září 1944 bylo divadlo, stejně jako všechna divadla v Protektorátě, uzavřeno.

Po válce zahájilo divadlo provoz 14. června 1945 pásmem národních písní Slavíček v režii Rudolfa Lampy. Divadlo již nebylo provozováno na soukromou Kohoutovu koncesi, ale Kohout byl zvolen ředitelem.

Divadlo uvedlo ještě satirickou kabaretní revue Loď živých a revuální hudební frašky J. Vondráka Podobizny a Do kola a dokola.Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 55,

Divadlo ukončilo činnost v červenci roku 1946, kdy sál U Nováků získalo nově vzniklé Divadlo V+W. Jára Kohout odešel jako herec a později ředitel do Tylova divadla v Nuslích. Do exilu pak odešel v říjnu roku 1948. Odkazy Související články Jára Kohout Reference

Literatura Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 22, 54–5, 69, Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 31, 37, 38, 155, 173, KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. . (čeština) Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 90–91, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str.  514, 518, 520, 524, 537, 577 Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 21, 75, 179–184, 187, 191 Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 174, 177, 178, 189, 194, 198

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Vzniklo 1938 Kategorie:Zaniklo 1946 Kategorie:Nové Město (Praha 1)