Brbinj, v minulosti též známý pod jmény Bibinj nebo Birbinj (, ) je malá vesnice, přístav a přímořské letovisko v Chorvatsku v Zadarské župě, nacházející se na ostrově Dugi otok, spadající pod opčinu Sali. V roce 2021 zde žilo celkem 70 obyvatel. V roce 1991 většinu obyvatelstva (87,5 %) tvořili Chorvati.
Geografie a doprava Sousedními vesnicemi jsou Dragove a Savar. Nejdůležitějšími dopravními komunikacemi jsou silnice D109 a silnice D124. Vesnice je rozložena mezi dvěma odlišnými zálivy, záliv Jaz je situován na jihu a Bura na severu. Bura je hlavním trajektovým přístavem na ostrově. Z něho vyjíždějí třikrát denně trajekty do Zadaru a také lodi pro osobní dopravu společnosti Jadrolinija. Tím se také centrum obce v posledních desítkách let přesunulo z Jazu do Bury.
Historie První zmínka o obci Brbinj pochází z roku 1191. Název obce byl odvozen z latinského termínu pro sporýše: verbena a ves se jmenovala Birbinium. Farnost svatých Kosmy a Damiána je poprvé zmíněna v roce 1195, kdy papež Celestýn III. udělil deset chorvatských farností klášteru sv. Krševana v Zadaru, farnost svatých Kosmy a Damiána tehdy známou jako Berbinei nebo de Berbigno.
Již na počátku 12. století zde byly solivary, které patřily klášteru sv. Krševana v Zadaru. Od 14. století byla oblast součástí Benátské republiky, chránil ji hrad Soppe, jehož zříceniny se dochovaly.
Sčítání lidu z roku 1608 zde zaznamenalo 129 obyvatel. O století a půl později, v roce 1754, měla Brbinj 234 obyvatel. Místní škola, postavená v roce 1900, byla již uzavřena kvůli vylidnění. V období po druhé světové válce zažila Brbinj významnou emigraci. Zejména od 70. let 20. století se většina obyvatel odstěhovala do Ameriky nebo do Austrálie.
Elektřina byla do obce zavedena v roce 1964. Na začátku 21. století se tradiční obživa místních obyvatel, tj. zemědělství a rybolov staly vzácnými.
Současnost Hlavní význam má Brbinj jako přístaviště a jako turistická destinace.
Památky Hrad Soppe , zříceniny renesanční stavby ze 16. století Panský dům zadarské vrchnosti Župní kostel sv. Kosmy a Damiána, středověkého původu, byl postaven ve 14. století, kdy byla oblast součástí Benátské republiky. Přesto se v něm od počátku sloužily bohoslužby glagolské. Dochovaný glagolský nápis v omítce na stěně kostela u kaple pochází ze 16. století.Popis historie a kostela na webu Zadarského arcibiskupství Zvon zrekvírovaný za druhé světové války byl roku 1946 nahrazen novým zvonem o váze 365 kg, odlitým v Záhřebu-.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v Zadarské župě Kategorie:Sali (Chorvatsko) Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku