Zámek Koloděje nad Lužnicí (také Mitrowicz) leží na pravém břehu řeky Lužnice ve vesnici Koloděje nad Lužnicí, části města Týn nad Vltavou. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Historie Před dnešním zámkem stával na jeho místě původně jen poplužní dvůr s krčmou. Ten roku 1535 připadl do majetku Adama Čabelického ze Soutic, který si na jeho místě nechal zbudovat malé šlechtické sídlo v renesančním slohu o lichoběžníkovém půdorysu s vodním příkopem, napájeným řekou Lužnicí. Po pánech ze Soutic zámek vystřídal četné majitele (např. pány z Lilientalu či pány z Malovic). Roku 1704 byl majetek po dražbě přepsán do vlastnictví hraběte Václava Oktaviána Kinského. Jeho dcera Marie Alžběta si vzala za manžela Františka Karla Vratislava z Mitrovic a zámek přinesla jako věno. Mezi léty 1739–1741 nechal František z Mitrovic původní renesanční sídlo přestavět na barokní zámek. Po roce 1840 došlo k přeložení původního renesančního mlýna na druhý říční břeh a řečiště u zámku byla posunuto. Tím vzniklo více prostoru k rozšíření zámeckého parku, který zdobil okolí zámku již od roku 1753. Roku 1875 byla vystavěna rodinná krypta rodu Vratislavů z Mitrovic. V roce 1943 však rodová linie Vratislavů z Mitrovic, která zámek vlastnila, vymřela po meči a jedinou dědičkou majetku se stala Marie Terezie, provdaná za svobodného pána Dercsényi. Celý majetek byl následně znárodněn. Zámek připadl s přilehlým pivovarem, lihovarem a konírnami místnímu Jednotnému zemědělskému družstvu. V samotné budově zámku sídlil muzejní depozitář.
V roce 1961 došlo v Kolodějích ke zvýšení hladiny řeky Lužnice (v souvislosti s napuštěním Vodní nádrže Orlík) a zámecký park byl zmenšen z důvodu výstavby ochranné hráze.
V roce 1970 na střechu zámku dopadlo vojenské letadlo.
Při restitucích si zámek nárokovaly dědičky rodu Dercsényi, které poté své znovunabyté majetky rozprodaly.
Při povodni v roce 2002 se Lužnice vylila z břehů a zámek byl vyplaven.
Zámek ve vlastnictví firmy Mitrowicz, a.s. Od roku 2008 je zámek ve vlastnictví firmy Mitrowicz, a.s., která za finanční spoluúčasti státu zajistila provedení potřebných stavebních a restaurátorských prací. Zpřístupnění pro veřejnost proběhlo v roce 2016. V zámku fungovala jedna prohlídková trasa pro návštěvníky, ubytování a restaurace. V současnosti (2026) je celý areál (zámek a zámecká zahrada) pro veřejnost uzavřen; po předchozí telefonické domluvě je možná prohlídka kaple Sv. Anny a varhan.
Interiéry V soukromých a reprezentačních místnostech prvního patra (zejm. v Reprezentačním sále) se dochovaly rokokové nástěnné malby z 80. let 18. století. Malby zřejmě ilustrují příběhy Václava Vratislava z Mitrovic, který se zúčastnil cesty do Cařihradu jako panoš. Celou trasu si zaznamenal ve vlastním cestopisném díle. K zámeckému traktu ze severozápadu je napojena kaple sv. Anny, kterou tvoří nevelká stavba na půdorysu vzájemně se propojujícího obdélníka s elipsou s členitými fasádami a kasulovými okny.
Původní mobiliář byl po druhé světové válce odvezen na zámek Kratochvíle, kde však stylově nezapadal do tamějších interiérů, a proto byl odtamtud záhy odstraněn.
Zámecká kaple sv. Anny K zámku je roku 1741 přistavěna barokní kaple architektem Janem Hybnerem. Stavba je pravděpodobně ovlivněna dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V interiéru je freska Oslava Panny Marie a Nejsvětější Trojící od Jiřího Viléma Neunhertze z roku 1744. Hlavní oltářní obraz sv. Anny Samotřetí je dílem anonymního malíře z okruhu následovníků Petra Brandla. Varhany pocházejí z roku 1818.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Barokní zámky v okrese České Budějovice Kategorie:Zámky se sgrafitem v Česku Kategorie:Kulturní památky v Týně nad Vltavou Kategorie:Stavby v Týně nad Vltavou