náhled| Pozorované globální oteplování: Údaje o globální průměrné teplotě od různých vědeckých organizací vykazují značnou shodu, pokud jde o průběh a rozsah globálního oteplování: párové korelace pro dlouhodobé soubory dat (1850+ a 1880+) přesahují 99,1 %. V současné době existuje silný vědecký konsenzus, že Země se otepluje a že toto oteplování je způsobeno hlavně lidskou činností. Tento konsenzus je podporován různými studiemi názorů vědců a stanovisky vědeckých organizací, z nichž mnohé výslovně souhlasí se syntetickými zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Téměř všichni publikující vědci v klimatologii (97–98 %) podporují shodu na antropogenních příčinách současné klimatické změny, zatímco zbývající 3 % studií, které antropogenní příčiny nepotvrzují, buď nelze replikovat, nebo obsahují chyby. Studie z listopadu 2019, která hodnotila 11 602 recenzovaných článků, ukázala nárůst konsenzu mezi klimatology na 100 %.

Body shody Současná vědecká shoda je na následujících faktech:

Klima Země se od konce 18. století výrazně oteplilo. Primární příčinou oteplení jsou lidské činnosti (především emise skleníkových plynů). Pokračující emise skleníkových plynů zvýší pravděpodobnost a závažnost globálních účinků. Lidé a národy mohou jednat jednotlivě a společně, aby zpomalily tempo globálního oteplování a zároveň se připravovaly na nevyhnutelné změny klimatu a jejich důsledky.

Bylo provedeno několik studií konsensu. Mezi nejcitovanější patří studie z roku 2013 která zkoumala téměř 12 000 abstraktů recenzovaných článků o klimatických vědách publikovaných od roku 1990, z nichž více než 4 000 abstraktů vyjádřilo přímo názor na příčinu současného globálního oteplování. Celkem 97 % z nich výslovně nebo implicitně souhlasí s tím, že globální oteplování se děje a je způsobeno člověkem. Je „velmi pravděpodobné“ že toto oteplování vyplývá z „lidských činností, zejména emisemi skleníkových plynů “ do atmosféry. Samotná přirozená změna by měla spíše mírný chladicí účinek a ne oteplující.

Toto vědecké stanovisko je vyjádřeno v systematických přehledných zprávách, je též vyjádřeno vědeckými orgány národního nebo mezinárodního postavení a také shodu ukazují průzkumy názorů mezi vědci v oblasti klimatu. Jednotliví vědci, univerzity a laboratoře přispívají k celkovému vědeckému stanovisku prostřednictvím svých recenzovaných publikací a v těchto respektovaných zprávách a průzkumech jsou shrnuty oblasti kolektivní shody a relativní jistoty. Pátá hodnotící zpráva IPCC (AR5) byla dokončena v roce 2014. Její závěry říkají:

Oteplování klimatického systému je jednoznačné a od padesátých let je mnoho pozorovaných změn bezprecedentní po celá desetiletí až tisíciletí. Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného se zvýšily na úroveň, která nebyla v posledních 800 000 letech bezprecedentní. Lidský vliv na klimatický systém je jasný. Je nesmírně pravděpodobné (95–100% pravděpodobnost), že mezi lety 1951–2010 byl dominantní příčinou globálního oteplování lidský vliv. Zvyšující se rozsah [globálního] oteplování zvyšuje pravděpodobnost závažných, všudypřítomných a nevratných dopadů. Prvním krokem k přizpůsobení se budoucím změnám klimatu je snížení zranitelnosti a expozice současné proměnlivosti klimatu. Celková rizika dopadů změny klimatu lze snížit omezením míry a rozsahu změny klimatu. Pokud nebudou přijata nová opatření na zmírnění změny klimatu, naznačují projekce zvýšení průměrné globální teploty v roce 2100 z 3,7 na 4,8 °C, relativní k předindustriálním úrovním (střední hodnoty; rozsah je 2,5 až 7,8 °C pokud zahrneme i klimatické nejistoty). Současná trajektorie globálních emisí skleníkových plynů není v souladu s omezením globálního oteplování pod 1,5 nebo 2 °C ve srovnání s úrovněmi před industrializací. Sliby učiněné v rámci dohod z Cancúnu jsou obecně v souladu s nákladově efektivními scénáři, které dávají „pravděpodobnou“ šanci (pravděpodobnost 66–100%) na omezení globálního oteplování (v roce 2100) pod 3 °C, relativní k předindustriálním úrovním.

alt=|náhled|Oteplující účinek skleníkových plynů v atmosféře se v posledních několika desetiletích podstatně zvýšil. V roce 2017 činil AGGI 1,42, což představuje nárůst o více než 40 % od roku 1990. Národní a mezinárodní vědecké akademie a učené společnosti vyhodnotily současné vědecké stanovisko o globálním oteplování. Tato hodnocení jsou obecně v souladu se závěry Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Některé vědecké orgány doporučily vládám konkrétní opatření a věda může hrát roli při informování o účinné reakci na změnu klimatu. Politická rozhodnutí však mohou vyžadovat rozhodnutí o hodnotách, která nejsou zahrnuta ve vědeckém stanovisku.

Žádný vědecký subjekt s národním nebo mezinárodním statusem nevydal formální stanovisko nesouhlasící s některým z těchto hlavních bodů. Posledním národním nebo mezinárodním vědeckým orgánem, který přestal nesouhlasit, byla Americká asociace ropných geologů, která v roce 2007 aktualizovala své vyhýbavé stanovisko.

Souhrnné zprávy Souhrnné zprávy jsou hodnocení vědecké literatury, která shromažďuje výsledky řady samostatných studií za účelem dosažení široké úrovně porozumění nebo popisu stavu znalostí daného předmětu.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) 2014 Pátá hodnotící zpráva IPCC měla stejný obecný formát jako čtvrtá hodnotící zpráva, se třemi zprávami pracovních skupin a souhrnnou zprávou. Zpráva pracovní skupiny I (WG1) byla zveřejněna v září 2013. Shrnutí zprávy pro tvůrce politik uvádí, že oteplování klimatického systému je „jednoznačné“ se změnami, které v průběhu desetiletí až tisíciletí nebývaly, včetně oteplování atmosféry a oceánů, ztráty sněhu a ledu a zvýšení hladiny moře. Emise skleníkových plynů, způsobené převážně ekonomickým a populačním růstem, vedly ke koncentracím skleníkových plynů, které jsou v posledních 800 000 letech bezprecedentní. Tyto, spolu s dalšími antropogenními faktory, jsou „velmi pravděpodobné“ dominantní příčinou pozorovaného globálního oteplování od poloviny 20. století.

Pokračující emise skleníkových plynů způsobí další oteplování a dlouhodobé změny ve všech složkách klimatického systému, čímž se zvýší pravděpodobnost vážných, všudypřítomných a nevratných dopadů na lidi a ekosystémy. Omezení změny klimatu by vyžadovalo podstatné a trvalé snížení emisí skleníkových plynů, které spolu s přizpůsobením mohou omezit rizika změny klimatu…

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) 2007 V únoru 2007 vydal IPCC shrnutí čtvrté hodnotící zprávy. Podle tohoto shrnutí Čtvrtá hodnotící zpráva zjistila, že lidská činnost je „velmi pravděpodobnou“ příčinou globálního oteplování, což znamená 90% nebo větší pravděpodobnost. Globální oteplování bylo v tomto případě indikováno zvýšením průměrných globálních teplot za posledních 100 let o 0,75 stupně.

Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC uvádí, že:

Oteplování klimatického systému je jednoznačné, o čemž svědčí nárůst průměrných globálních teplot vzduchu a oceánů, rozšířené tání sněhu a ledu a rostoucí celosvětová průměrná hladina moře. Většina globálního oteplování od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně způsobena lidskými aktivitami.

alt=Color-coded map displaying a progression of changing global surface temperatures 1880 through 2018.|náhled|Časová smyčka 1880–2018 kterou vytvořila NASA Globální průměrné teploty se během času změnily, místa, kde bylo chladněji jsou v modrých barvách), zatímco oteplující oblasti jsou zobrazeny v postupně narůstající intenzitě červené barvy.

Přínosy a náklady spojené se změnou klimatu pro [lidskou] společnost se budou značně lišit podle místa a rozsahu. Některé z účinků v mírných a polárních oblastech budou pozitivní ale jiné v jiných oblastech budou negativní. Celkově lze říci, že čisté účinky budou s větším nebo rychlejším oteplováním pravděpodobně silně negativní. Řada zveřejněných důkazů naznačuje, že čisté náklady na škody spojené se změnou klimatu budou pravděpodobně významné a časem se budou zvyšovat. Odolnost mnoha ekosystémů bude pravděpodobně překonána toto století bezprecedentní kombinací změny klimatu, souvisejících poruch (např. záplavy, sucho, požár, hmyz, okyselení oceánů) a dalších faktorů globálních změn (např. změny ve využívání půdy, znečištění, fragmentace přírodních systémů, nadměrné využívání zdrojů).

vpravo|náhled|Čtvrté národní hodnocení klimatu („NCA4“, USA, 2017) obsahuje grafy ilustrující, jak jsou hlavní faktory pozorovaného globálního oteplování lidské faktory, zejména akumulace v atmosféře skleníkových plynů Opatření Ve vědecké literatuře probíhá rozsáhlá diskuse o tom, jaká opatření by mohla být účinná v reakci na změnu klimatu. Některé vědecké subjekty doporučily vládám konkrétní opatření (viz níže). Při navrhování účinných reakcí na změnu klimatu mohou hrát roli přírodní a sociální vědy. Politická rozhodnutí však mohou vyžadovat hodnocení.

Tento článek se většinou zaměřuje na názory přírodovědců. Sociologové, odborníci v medicíně, inženýři a filozofové však také komentovali vědu a politiku v oblasti změny klimatu. Politika v oblasti změny klimatu je diskutována v několika článcích: zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu, klimatické inženýrství, politika globálního oteplování, etika klimatu a ekonomika globálního oteplování.

Vyjádření vědeckých organizací národního nebo mezinárodního postavení Toto je seznam vědeckých subjektů národního nebo mezinárodního postavení, které vydaly formální stanoviska, klasifikují tyto organizace podle toho, zda se shodují s názorem IPCC, zaujaly neutrální stanovisko, nebo se vyjádřily nesouhlasně. Na webových stránkách úřadu guvernéra Kalifornie je uvedeno téměř 200 vědeckých organizací na celém světě, které zastávají názor, že změna klimatu byla způsobena lidskou činností.

Souhlasná stanoviska

Akademie věd (všeobecné vědy) Od roku 2001 vydalo 34 národních vědeckých akademií, tři regionální akademie a mezinárodní rada InterAcademy a Mezinárodní rada akademií inženýrských a technologických věd prohlášení, které potvrzuje člověkem způsobené globální oteplování a naléhají na národy, aby snížily emise skleníkových plynů. K 34 národním vědeckým akademiím patří 33, které v roce 2007 podepsaly společná prohlášení o vědeckých akademiích a jedno individuální prohlášení Polské akademie věd .

Společná prohlášení národních akademií věd 2001 Po vydání Třetí hodnotící zprávy IPCC vydalo sedmnáct národních akademií společné stanovisko „Věda klimatické změn“, které explicitně potvrzovalo pozici IPCC jako reprezentanta vědecké shody v klimatologii. Prohlášení, vydané v úvodníku v časopisu Science 18. května 2001, bylo podepsáno zástupci akademií věd Austrálie, Belgie, Brazílie, Kanady, Karibiku, Číny, Francie, Německa, Indie, Indonésie, Irska, Itálie, Malajsie, Nového Zélandu, Švédska, Turecka a Spojeného království.

2005 Národní vědecké akademie států G8, plus Brazílie, Číny a Indie, tři největší producentů skleníkových plynů v rozvojovém světě, podepsaly prohlášení o globální reakci na změnu klimatu. Prohlášení zdůrazňuje, že vědecké chápání změny klimatu je nyní dostatečně jasné, aby odůvodnilo potřebu okamžitých opatření, a výslovně podporuje konsenzus IPCC. Jedenácti signatáři byly vědecké akademie v Brazílii, Kanadě, Číně, Francii, Německu, Indii, Itálii, Japonsku, Rusku, Velké Británii a Spojených státech.