Fiat 508, často označovaný též Fiat 508 Balilla, je vůz nižší střední třídy (segment C) vyráběný (ve dvou základních verzích 508A a 508B) od roku 1932 do roku 1937 italskou automobilkou Fiat v několika karosářských variantách: dvoudveřový a čtyřdveřový sedan, čtyřdveřový sedan s odnímatelnou střechou (tzv. torpédo) a dvoudveřový roadster. Fakticky šlo o náhradu modelu Fiat 509, i když výroba tohoto předchozího modelu skončila již v roce 1929. Zpočátku měl třístupňovou, od roku 1934 čtyřstupňovou převodovku, čtyři sedadla a maximální rychlost okolo 80 resp. 85 km/h (podle verze). Stál 10 800 lir, což odpovídá asi 8300 euro v cenové hladině roku 2005.
Vznik a vývoj Na samém počátku třicátých let, tedy v době, kdy světem otřásala ekonomická krize, se italské automobilce Fiat kupodivu mimořádně dařilo. Evropské trhy zahrnovala celou škálou modelů s trojciferným označením začínajícím číslicí 5 od čtyřválců 515 s objemem 1,4 l po šestiválce 525 3,8 l, jež si navíc svoji atraktivitu držely častými modernizacemi. Skutečnou trefou do černého se však stal teprve nejmenší model Fiat 508 Balilla s pouze litrovým, kapalinou chlazeným čtyřválcem. Svoji premiéru si odbyl na milánském autosalonu 12. dubna 1932, tedy před osmdesáti lety, a provázel jej nacionalisticky znějící reklamní slogan „Auto pro národ, dar Fiatu Italům, Balilla“. Vůz se vyznačoval zcela novou, byť poněkud konvenční a robustní koncepcí s motorem vpředu podél a pohonem zadních kol, podvozek měl samostatný rám a obě nápravy tuhé a odpružené podélnými listovými pery. Zapalování bylo dynamo-akumulátorové a brzdy na všechna kola s kapalinovým ovládáním.
Vůz vyvinuli přední italští konstruktéři Nebbia, Fessia a Zerbi s cílem přiblížit se kvalitám vozů vyšší třídy za rozumnou cenu. Mnozí si mysleli, že jeho název Balilla byl spojen s italským fašismem, konkrétně s jeho mládežnickou organizací Opera Nazionale Balilla. Fiat ale později trval na tom, že jméno Balilla je přezdívkou janovského chlapce Giovanniho Battisty Perassa, který v roce 1743 házel kameny na rakouského důstojníka na protest proti vojenské okupaci. Tímto činem spustil hnutí odporu proti Rakušanům. Název Balilla byl rovněž použit pro italskou ponorku nebo malý traktor a sám Fiat jej použil k pojmenování letadla z první světové války.
Licenční výroba V samotné Itálii bylo vyrobeno přes 113 000 kusů vozu, kromě toho se licenčně vyráběl hned v několika zemích: v Československé republice, v automobilce Walter pod názvem Walter Junior, v Polsku v závodě Centralne Warsztaty Samochodowe, v Německu (NSU-Fiat) a ve Francii: původně SAFAF, od roku 1934 Simca-Fiat.
Fiats 508A (1932–1934) a 508B (1934–1937) Původní verze modelu měla benzínový (zážehový) motor o objemu 995 cm³ a výkonu 15 kW při 3500 otáčkách za minutu a dosahovala maximální rychlosti 80 km/h. Převodovka byla třístupňová, bez jakékoliv synchronizace. Brzdy byly bubnové na všech kolech.
Na konci roku 1933 byl výkon motoru zvýšen na 18 kW při 3500 otáčkách za minutu a maximální rychlost se tím zvýšila na přibližně 85 km. Vůz také dostal modernější, čtyřstupňovou převodovku. Od roku 1934 se vůz montoval s upravenou, trochu více aerodynamickou karoserií typu sedan, v Itálii označovanou jako „Berlina“, která byla nabízena ve dvoudveřové a čtyřdveřové modifikaci. Tato verze, vyráběná od roku 1934 se označuje jako Fiat 508B a původní model z roku 1932 dostal zpětně označení Fiat 508A.
Fiatů 508 Balilla s karoserií Spider nebylo v roce 1936 vyrobeno mnoho. Jedno vozidlo s karoserií Spider bylo v majetku jisté rodiny od roku 1956 v Neapoli a otec posledního majitele se s ním účastnil mnoha regionálních akcí pro historická vozidla. Posledních 16 let bylo auto odstaveno. Od roku 2025 je v Česku. Fiat 508s Ghia Coppa d´Oro, r.v. 1933 se účastnilo soutěže 1000 Miglia v roce 2013 a 2016. Vozy Fiat 508 Balilla s karoserií Spider (st. č. 27) a Fiat 508s Ghia Coppa d´Oro (st. č. 28) se zúčastnily závodu veteránů 1000 mil československých v roce 2026.
Nový model Fiat 508C/Fiat 1100 (od roku 1937)
V roce 1937 byl na trh uveden další Fiat, na jehož konstrukci se již významně podílel Dante Giacosa a který na původní Fiat 508 z roku 1932 (resp. 1934) skutečně částečně navazoval, ale jde o samostatný model, který má řadu modernizovaných částí, včetně tehdy nepříliš obvyklého nezávislého zavěšení přední nápravy a lepší motor o větším objemu i výkonu, s tehdy moderním rozvodem OHV (oproti rozvodu SV u 508A/508B). Zpočátku byl proto označován jako Fiat 508 C nebo též Balilla 1100 (číslovka 1100 odkazuje k přibližnému objemu nového motoru, zatímco původní měl 995 cm³). Další neoficiální, ale běžně používané označení bylo Nuova Balilla 1100 (Nová Balilla 1100). Po další modernizaci v roce 1939 dostal i nové, zcela odlišné a jednodušší jméno Fiat 1100. Model Fiat 1100 se vyráběl v ještě větším počtu karosářských verzích než Fiat 508.
Fiat 1100 se poté vyráběl až do roku 1953 (a i když zhruba třetina doby byla 2. světová válka, kdy Fiat osobní auta téměř nevyráběl a vývoj byl zcela zastaven), za tak dlouho dobu došlo k celé řadě změn v interiéru, exteriéru, motorech a dalších mechanických částech. V roce 1953 byl nahrazen obdobně označeným, ale konstrukčně i vzhledově zcela odlišným vozem. K odlišení obou nepříbuzných modelů se proto někdy používá označení Fiat 1100 (1937) pro vůz vyráběný 1937–1953, zatímco automobil z let 1953–1969 může být označen jako Fiat 1100/103, kde 103 znamená interní typové označení, pod kterým byl vyvíjen („Tipo 103“).
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Walter Junior: FIAT 508, licenčně vyráběný v ČSR, v automobilce Walter Fiat 1100 (1937): konstrukčně příbuzný a ve výrobě navazující model Fiat 1100 (1937–1953), původně označovaný Fiat 508 C Fiat 1100 (1953–1969): konstrukčně i vzhledově zcela odlišná modelová řada Dante Giacosa: konstruktér a později šéfkonstruktér FIAT
Externí odkazy
Alessandro Sannia, Il grande libro delle piccole Fiat Giorgio Nada Editore
Kategorie:Automobily nižší střední třídy Kategorie:Automobily s motorem vpředu a pohonem zadních kol 508 Kategorie:Automobily vyráběné od roku 1932 Kategorie:Automobily vyráběné do roku 1937