náhled|vpravo|Měšťanský dům „U Micků“ (rok 2009) Kostel svatého Šimona a Judy se nachází v centru města Týnce nad Sázavou v okrese Benešov na místě starého hřbitova, jižním směrem od hradu. V těsné blízkosti kostela se nachází výrazná obdélníková dvoupatrová neorenesanční budova se sedlovou střechou a s velkými bohatě členěnými štíty z konce 19. století – měšťanský dům „U Micků“.

Historie Dnešní (rok 2020) farní kostel svatého Šimona a Judy byl původně gotický a pocházel pravděpodobně již ze 14. století. 1750 Záznamy z roku 1750 popisovaly, že se na hlavním oltáři nacházel obraz svatého Šimona a Judy „starobylým způsobem malovaný“ a v hořejší části oltáře byl obraz Boha Otce. Blízko hlavního oltáře byl umístěn oltář s dřevěnou vyřezávanou sochou Panny Marie Bolestné, která byla dne 10. dubna 1700 vytažena (v neporušeném stavu) z řeky Sázavy. Socha byla zachráněna zprostřed ledových ker u vesnice Kostelec a původně prý stávala na mostě v Ledči. Hrabě Jan Josef z Vrtby spolu se svojí matkou (Barbora Kokorzowská z Kokorzowsza) nechali sochu v roce 1721 vyzdobit, o čemž svědčil latinský nápis umístěný nad sochou. V kostelní lodi bylo možno dále najít oltář svatého Jana Nepomuckého. Ke kostelu patřila i dřevěná zvonice stojící opodál.

1755 Barokní úpravy se kostel dočkal v roce 1755, kdy byl doplněn o zcela nové kněžiště s plochým stropem. Přestavba kostela byla financována díky štědrosti hraběte Františka Václava z Vrtby a jeho manželky rozené hraběnky z Klenové. Na střeše kostela byla zřízena věžička osazená starým zvonem (s gotickým nečitelným nápisem), jenž pocházel z kostela v Ledči. V rámci rozsáhlých úprav kostela byl zřízen nový hlavní oltář, v jehož prostřední části byla zasklená skříň se sochou Bolestné Panny Marie a po stranách pak byly umístěny sochy svatého Šimona a Judy. Nová zděná kostelní věž pochází z roku 1765. V letech 1783, 1788 a 1844 byl kostel třikrát vyloupen.

1872 V roce 1872 byly na kostele provedeny další úpravy – byl stržen rákosový strop kostela a loď kostela dostala současnou křížovou klenbu.

1902 V roce 1902 byl kostel opět opravován. Budova byla zvenku obílena a uvnitř byla provedena jednoduchá malba. Zcela nový hlavní oltář vytvořil truhlář Martin Dvořák z Neveklova (a řezbářské práce provedl řezbář Šoun v Benešově) podle návrhu Ing. Františka Karáska. Z Tyrol byla objednána socha Pána Ježíše na kříži. Ze starého oltáře byly ponechány sochy svatého Šimona a Judy, ale boční oltáře byly natolik sešlé, že musely být odstraněny. Kdysi hlavní oltář byl zachován a postaven v kostelní lodi na pozici postranního oltáře. Čtveřici omalovaných kostelních oken dodal Kryšpín z Prahy. Na příkaz její Jasnosti paní kněžny Hohenbergové byla v roce 1903 do kostela dodána zdarma nová křtitelnice z kamene z Požárských lomů.

Popis kostela Farní kostel je jednoduchá neslohová stavba mající obdélníkový tvar a jednu loď s křížovou klenbou bez žeber. Kostelní loď je uzavřena pravoúhlým (v půdorysu příčný obdélník) zaobleným presbytářem (vzadu zakončen mělkou apsidovou částí s novým oltářem) s plochým stropem. V bočních stěnách se nacházejí obdélníková okna (nahoře sklenutá obloukem) vyplněná vzorkovaným sklem; na jednom z nich je napsáno věnování: „Věnovala rodina Mickova l.P. 1902“. Při západní straně kostelní lodi se nachází hranolová věž. V kostelní lodi (na epištolní straně) stojí oltář se sochou Panny Marie v zasklené skříni; po stranách se nachází menší sochy svaté Anny a svatého Jáchyma. V bocích kostelní lodi je po jednom velkém obdélníkovém okně (sklenutém nízkým obloukem), která jsou vyplněna barevně vzorkovaným sklem uprostřed s kruhovými, na skle malovanými obrazy. V jednom okně je vyobrazen svatý Josef s Ježíškem s nápisem: „Věnovali dělníci Brodečtí l.P. 1902“. Ve druhém je obraz svaté Anny s Pannou Marií. V pozadí kostelní lodi se nachází jednoduchá podklenutá kruchta. Na severní straně kostelní lodi je obdélná sakristie a malá předsíňka (před vstupem do lodi) navazující na schodiště. Fasády kostela jsou hladké, jen vnější nároží presbytáře jsou bosovaná. Ve věži kostela jsou tři zvony: první je asi z 15. století a nese nápis „Ke cti Boží a svatého Petra apoštola“; druhý pochází z roku 1699 (byl ulit Antonínem Schönfeldem ve Starém Městě Pražském) a třetí byl ulit v roce 1882 Josefem Diepoldtem.

Farní kostel svatého Šimona a Judy je památkově chráněn od 27. listopadu 1974.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Literatura byla převzata z externího zdroje: „Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy - nové nálezy při opravách“ POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, str. 125-126, Academia Praha 1982. LÍBAL, D. HEROUTOVÁ, M. LIŠKOVÁ, A.: Týnec nad Sázavou, hradní jádro, stavebně historický průzkum, SÚRPMO Praha, květen 1978, rukopis, in: Archiv SPUSČ Praha. HEJNA, Antonín: Výsledky archeologického výzkumu v areálu hradu v Týnci nad Sázavou, SVPP 18, 1977, str. 129-140. HEJNA, Antonín: Opevněná venkovská sídla doby Přemyslovské v Čechách, AH 2, 1976, str. 69-79.

SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze království českého, XV., Praha 1927, str. 43-46. SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého, Praha 1908, str. 913-914. GLOSOVÁ, M.: Příspěvek k poznání rotundy v Týnci nad Sázavou na základě oprav interiéru, Památky středních Čech 11/1, str. 31-37. RYKL, M. EBEL, M.: Týnec nad Sázavou, okres Benešov, čp. 47 v areálu hradu, hloubkový stavebně historický průzkum a dokumentace, 1. etapa, 1999, rukopis, in: Archiv SPÚSČ Praha. Plán Týnce nad Sázavou s vyznačením židovských domů. Rok 1727, kreslil J. A. Scheiner, Václav Jos. Czech, SÚA Praha. Císařský otisk plánu stabilního katastru z roku 1842, Státní zeměměřický archiv.

Související články Týnec nad Sázavou Seznam kulturních památek v Týnci nad Sázavou Kostel svaté Kateřiny (Chrást nad Sázavou)

Externí odkazy

– Datum: 16. června 2019; Stopáž: 0:34; Autor: Jan Jiráň

Týnec nad Sázavou Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou) Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou) Šimona a Judy Týnec nad Sázavou Kategorie:Stavby v Týnci nad Sázavou Kategorie:Kulturní památky v Týnci nad Sázavou Kategorie:Římskokatolická farnost Týnec nad Sázavou