náhled|ledňáček říční náhled|volavka popelavá náhled|kormorán náhled|štika náhled|vydra říční náhled|keporkak náhled|orlovec říční Rybožravec, v odborné terminologii piscivor (z latinského piscis 'ryba' a vorō 'požírat') nebo ichtyofág (z řeckého ichtys 'ryba' a fagein 'jist') je masožravý živočich, který se živí převážně rybami. Ryby byly potravou čtyřnožců v raném období jejich evoluce (přes obojživelníky vázané na vodu během devonského období). Z hlediska potravní strategie následovala hmyzožravost. Teprve později se u pozemsky adaptovaných plazů a synapsid vyvinula býložravost.

Téměř všechny dravé ryby (většina žraloků, tuňáků, plachetníků, štik a další) jsou rybožravé. Někteří další vodní živočichové, jako jsou kytovci, ploutvonožci a krokodýli, nejsou výhradně rybožraví; kromě ryb často loví také bezobratlé, mořské savce, vodní ptactvo a dokonce i brodící se suchozemská zvířata. Někteří živočichové, například chobotnice, krakatice, kytovci, medvěd grizzly, jaguáři, vlci a racci, ale i některé druhy žahavců, hadů, želv a pavouků, mohou mít ryby jako významnou, ne-li dominantní část jejich stravy.

Rovněž lidé mohou prospívat na stravě založené na rybách, stejně jako jejich masožraví domestikovaní mazlíčci, jako jsou psi a kočky.

Rybožravé živočichy lze rozdělit na primární a sekundární. Primární rybožravci, také známí jako „specialisté“, přecházejí na tuto potravu v prvních měsících svého života. Sekundární rybožravci se na ryby specializují až v pozdější fázi života. Předpokládá se, že změna potravy sekundárních rybožravců je způsobena adaptací na udržení účinnosti ve využívání energie v průběhu růstu.

Příklady rybožravých živočichů Ze v současnosti žijících druhů lze mezi rybožravé zařadit tyto živočichy (výčet je pouze částečný): štika volavka popelavá kormoráni pelikán lachtani tuleni kosatka dravá keporkak vydry morčák tučňáci orel bělohlavý orlovec říční netopýr rybožravý barakuda piraňa arapaima velká kočka rybářská kočka plochočelá delfínovec amazonský V Česku jsou kormoráni, volavky a vydry chráněni. Rybáři však považují tyto rybožravé živočichy za škůdce a zejména v případě kormoránů poukazují na výrazný nárůst jejich početních stavů. Vzniká tak spor mezi rybáři a ochránci přírody.

Vyhynulí a prehistoričtí rybožravci

O řadě vyhynulých a prehistorických živočichů se předpokládá, že byli primárně rybožraví s ohledem na jejich anatomii a/nebo ekologii. U některých bylo potvrzeno, že jsou rybožraví díky fosilním nálezům. Tento seznam zahrnuje specializované rybožravce, jako je Laganosuchus, stejně jako všeobecné predátory, jako je Baryonyx a Spinosaurus, u kterých bylo zjištěno, že ryby byly součástí jejich potravy, nebo se to o nich alespoň předpokládá: Baryonyx (predátor, který měl lebku podobnou krokodýlovi, nalezena kostra s šupinami lepidotidní ryby * Scheenstia v místě, kde by měl být žaludek) Spinosaurus (blízký příbuzný Baryonyxe, předpokládá se, že lovil ryby kvůli obřím coelacanthidům nalezeným ve stejném prostředí a kvůli anatomickým rysům, včetně čenichu citlivého na tlak, který mohl detekovat pohyby plavající kořisti)[7 ] Laganosuchus (zploštělá hlava naznačuje, že mohl pasivně čekat, až ryby připlavou do blízkosti jeho tlamy, aby je pohltil) Pteranodon (v zobácích a žaludečních dutinách některých exemplářů byly nalezeny zbytky ryb) Elasmosaurus (dlouhý krk, stereoskopicky umístěné oči a dlouhé zuby jsou považovány za adaptace pro pronásledování a lov ryb a jiných živočichů) Thyrsocles (fosilní exemplář nalezený se žaludkem naplněným vyhynulým sleděm Xyne grex) Xiphactinus (byl nalezen 4 metry dlouhý exemplář s dokonale zachovanou kostrou příbuzného Gillicuse v žaludku) Diplomystus (malý příbuzný sledě, jsou známy četné fosilie jedinců, kteří uhynuli při pokusu spolknout jiné ryby, včetně menších jedinců stejného druhu) Ornithocheirus (rybožravost se předpokládá vzhledem k anatomii jeho čelistí a chrupu) Titanoboa (mnohočetné kraniální a biochemické charakteristiky naznačují, že byl primárně rybožravý).

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Potravové strategie