Elektrárna města Žižkova je zaniklá uhelná elektrárna, která se nacházela východně od Tachovského náměstí mezi ulicí Hartigova a bývalou železniční tratí. Po ukončení provozu byly stavby adaptovány pro jiné účely.
Historie Sedm let po otevření Edisonovy první veřejné elektrárny v New Yorku František Křižík naprojektoval a 1. prosince 1889 zprovoznil na Žižkově jednu z prvních městských elektráren a zároveň zavedl do žižkovských ulic jedno z prvních veřejných elektrických osvětlení v Čechách. Elektrárna byla dokončena za necelých 9 měsíců, když o záměru výstavby rozhodlo zastupitelstvo města 27. února 1889. Křižíkovy obloukové lampy a Edisonovy žárovky byly umístěny na silných stožárech ve výšce třetího patra (cca 14 m). Žárovky zde však byly pouze jako nouzové osvětlení pro případ, kdyby obloukovka zhasla; v tom případě automatický přepínač rozsvítil žárovku.
Na stejnosměrnou elektrickou síť o napětí 120 a 240 V (někdy uváděno 60–110 V) se brzy připojily první obchody a domácnosti. První rok bylo v ulicích rozmístěno 16 obloukových lamp a 600 žárovek, z nich většina v obchodech a domácnostech. Za rok se zvýšil počet obloukovek na 250, počet žárovek na 300 v ulicích a přes 1200 žárovek u soukromých odběratelů.
Zpočátku měla elektrárna pouze jeden parní stroj o výkonu 60 HP, který přes lanový převod poháněl dvě dynama. Stroje byly v provozu pouze ve večerních hodinách, v noci bylo osvětlení zajištěno napájením z akumulátoru o kapacitě 375 Ah. Od roku 1898 již elektrárna pracovala v nepřetržitém režimu, což bylo umožněno zrovnoměrněním odběru v průběhu dne vlivem zavádění elektrických spotřebičů u živnostníků a v továrnách. V roce 1910 elektřinu vyráběly dva parní stroje o výkonech 200 HP a jeden 500 HP a počet dynam se zvýšil o osm.
V roce 1912 byly v budově elektrárny instalovány usměrňovače za účelem přeměny střídavého proudu z holešovické elektrárny na stejnosměrný. Elektrárna byla v provozu až do roku 1926, kdy byly technologie odvezeny.Před 130 lety osvětlila elektřina ulice Žižkova, jako první obce v republice. In: Žižkovské listy. Jan Kalous, 10.12.2019. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online .
Prvním ředitelem elektrárny byl Ing. Pavel Bauše (1856–1937), od roku 1895 až do svého jmenování řádným profesorem ČVUT v roce 1920 Emil Navrátil.
Po skončení provozu Východní část areálu byla přestavěna na tržnici, ve které v současnosti sídlí hudební klub.
Odkazy Reference
Literatura Národní listy. Ročník 29, číslo 333. 2. 12. 1889, s. 2. Praha: Julius Grégr. ISSN 1214-1240. Dostupné online.
Související články Seznam elektráren v Praze
Externí odkazy Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 12. Vydáno v říjnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Elektrárna města Žižkova. In: Solvayovylomy.cz. Technické památky. Vladislav Konvička, 04/2010 Elektrárna Žižkov. Česká televize. Z metropole. Premiéra 25. 1. 2020. iVysílání. Komínová databáze. Městská elektrárna, Tachovské nám., Praha 3-Žižkov. lenkaseli, 19. 8. 2015
Kategorie:Elektrárny v Praze Kategorie:Průmyslové stavby na Žižkově Kategorie:Zaniklé průmyslové stavby v Praze Žižkov Kategorie:Postaveno v Česku 1889 Kategorie:Zaniklo 1926