Kežmarok ( Käsmark / Kesmark, Késmárk, 2. pád v češtině Kežmarku) je město na severu Slovenska na úpatí Vysokých Tater, v Prešovském kraji. Město je centrem oblasti Spiš. Žije zde asi 16 tisíc obyvatel.

Roku 1950 bylo historické jádro Kežmarku prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Evangelický dřevěný artikulární kostel byl v roce 2008 zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie Území města bylo osídlené již od doby kamenné. Bohaté archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a železné. Ve 12. a 13. století zde je opět archeologickými nálezy doloženo slovanské sídlo.

náhled|vlevo|Kežmarok na cechovní listině kolem roku 1800

Kežmarok jako město byl vytvořen v polovině 13. století spojením tří osad – slovenské rybářské osady, osady královských strážců hranice a osady německých saských kolonizátorů. Město vzniklo na obchodní cestě, která spojovala jih a sever Evropy. První písemná zmínka o Kežmarku pochází z roku 1251 v darovací listině krále Bély IV., tehdy se nazýval Obec svaté Alžběty (latinsky Villa Sanctae Elisabeth).

Kežmarok získal městská práva roku 1269, tehdy byl označen Käsemarkt (sýrový trh). Ve městě platilo magdeburské právo. Roku 1380 bylo prohlášen svobodným královským městem. Právo používat znak Kežmarok obdržel roku 1463.

V roce 1930 zde bylo 7 228 obyvatel – z toho 1 116 Židů.

V sedmdesátých letech 20. století, kdy byla Ľúbica administrativně sloučená se sousedním Kežmarkom, bylo na jejich pomezí vybudováno sídliště Juh. Po opětovném osamostatnění Ľúbice bylo sídliště novou katastrální hranicí rozděleno (někde hranice prochází i skrze jednotlivé byty). Od té doby panoval mezi Kežmarkom a Ľúbicou spor o toto území, v jehož jižní části (na straně k Ľúbici) žijí asi tři tisíce lidí. V květnu 2026 Správní soud v Košicích potvrdil postup katastrálního úřadu z roku 2018, který celé sídliště přidal do katastru Kežmarku.

Obyvatelstvo Etnické složení +Procentuální podíl jazyka (1880–1910)Historicko-demografický lexikón obcí Slovenskej republiky. Bratislava: Slovenský štatistický úrad, 2012. a národností (1930–2011)Štatistický úrad SR https://slovak.statistics.skRokSpoluSlováciČešiMaďařiNěmciRusíni a UkrajinciChorvati a SrbovéRomovéostatní1880447515,75% -7,75%72,00%0,04%0,02% -1,21%1890489720,52% -11,72%65,86%0,00%0,00% -1,90%1900560619,16% -16,98%60,79%0,00%0,00% -3,07%1910631725,42% -20,80%51,32%0,00%0,03% -2,42%1930722841,85%1,84%35,65%0,30% - -20,35%19912029494,42%1,06%0,17%0,24%0,12% -3,67%0,33%20011738395,21%0,90%0,15%0,43%0,18%0,01%1,59%1,54%20111683284,73%0,61%0,14%0,36%0,30%0,01%1,20%12,65%

Náboženské složení +Procentuální podíl vyznání (1880–2011)RokSpoluŘímští katolíciŘečtí katolíciLuterániKalvinistéŽidéPravoslavníostatníateistén/a1880447543,55%2,06%40,25%1,88%12,09%0,09%0,09%1910631754,68%2,18%24,43%1,50%16,62%0,09%0,49%1930722856,59%3,14%21,21%0,61%16,13% 2,32%19912029469,45%2,96%3,79%0,07%0,00%0,20%0,30%7,93%15,30%20011738377,50%2,63%4,80%0,11%0,02%0,40%0,66%10,98%2,91%20111683266,55%2,63%4,00%0,17%0,01%0,27%1,07%10,19%15,11%

Znak Štítonošem znaku je pestrobarevný anděl. Štít je vodorovně dělený, v jeho horní části jsou na modrém podkladě dva zkřížené stříbrné meče s červenou rukojetí, se zlatým chráničem a hlavicí. Nad nimi je zlatá pěticípá koruna, pod nimi červená růže. Dolní část znaku vyplňují čtyři pruhy v barvě stříbro-červené.

Interpretace znaku se vysvětluje rozličně, přičemž se dnes neví, která z hypotéz je ta správná. V jediném, v čem se obě shodují, je význam symbolu královské koruny jako symbolu svobodného královského města.

Interpretace horní části znaku: Zkřížené meče představují právo meče, udělené městu králem Albertem roku 1438, růže pod nimi je obyčejnou heraldickou figurou Zkřížené meče představují symbol osady sv. Michala-bojovníka, červená růže je symbolem osady sv. Alžběty.

Interpretace dolní části znaku: Pruhy jsou pravděpodobně převzaté ze státního uherského znaku. Pruhy symbolizují čtyři osady, z nichž město Kežmarok vzniklo. Kežmarok totiž vznikl sloučením více osad původního slovanského obyvatelstva s osadou německých kolonistů.

Pamětihodnosti Hlavní náměstí Radnice, klasicistní budova z roku 1790 Reduta Hradní náměstí Kostel Navštívení Panny Marie s bývalým barokním klášterem paulánů Kežmarský zámek, pozdně gotická stavba založená roku 1444 sedmihradskými knížaty rodu Tökölyů Evangelické lyceum, od roku 1885 národní kulturní památka Slovenské republiky Dřevěný artikulární kostel Nejsv. Trojice, od roku 1885 národní kulturní památka Slovenské republiky (součást světového dědictví UNESCO) Nový evangelický kostel, secesní stavba z roku 1898 Renesanční zvonice Bazilika Povýšení sv. Kříže Městské opevnění s bastiony gotického původu Starý hřbitov ze 17. století, od roku 1881 národní kulturní památka Slovenské republiky Židovský hřbitov

Osobnosti

Rodáci Vojtech Alexander – lékař a radiolog Ľuboš Bartečko – hokejista František Engel – vojenský lékař, generál československé armády Johann Genersich – teolog a historik Denis Godla – hokejista Alfred Grosz – pedagog, horolezec, záchranář, publicista Juraj Herz – režisér Marcel Forgáč – moderátor, scenárista Martina Janíková – geoložka a geodetka Paul Kray von Krajova und Topollya – rakouský vojevůdce a polní zbrojmistr Marián Kuffa – římskokatolický kněz, věnující se lidem na okraji společnosti Olbracht Łaski, polský šlechtic, alchymista Milan Lach – řeckokatolický kněz Anton Prídavok – básník, osvětový pracovník, publicista Radoslav Suchý – hokejista Johann Georg Schmitz – evangelický duchovní, pedagog, náboženský spisovatel a církevní hodnostář Martin von Schwartner – historik a statistik Zoltán Stenczel Ödön Szelényi – historik, filozof, pedagogický spisovatel Imrich Tököly – sedmihradský kníže

Ostatní osobnosti Významné osobnosti, které studovaly v Kežmarku, jsou uvedeny v článku Evangelické lyceum (Kežmarok).

Doprava Nejbližší letiště je Letiště Poprad – Tatry (cca 20 km JJZ). Kežmarok leží na železniční trati Poprad-Tatry – Studený Potok – Plaveč, která je přípojnou tratí k trati Žilina – Košice. Městem prochází slovenská silnice I/66, která vede do Vysokých Tater a dále na hraniční přechod Tatranská Javorina a ze které ve Spišské Belé odbočuje slovenská silnice I/77 do Staré Ľubovni a Svidníku.

Galerie

Partnerská města

Odkazy

Reference

Literatura FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

Související články Seznam slovenských měst Železniční trať Poprad-Tatry – Studený Potok – Plaveč / Tatranská Lomnica

Externí odkazy

Kežmarok na Youtube

Kategorie:Obce v okrese Kežmarok Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Města v regionu Spiš Kategorie:Městské památkové rezervace na Slovensku Kategorie:Města s Magdeburským právem