Étienne Pivert de Senancour, celým jménem Étienne-Jean-Baptiste-Pierre-Ignace Pivert de Senancour (6. listopadu 1770, Paříž – 10. ledna, 1846, Saint-Cloud), byl francouzský preromantický prozaik, esejista a filozof, známý především jako autor epistolárního románu Obermann (1804), díky kterému je považován za předchůdce francouzského romantismu.Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha: Libri 2002, S. 655-656.
Život Již v dětství měl křehké zdraví a projevoval se jako snivý melancholický samotář s filozofickým a matematickým nadáním. Jeho otec chtěl, aby se stal knězem, ale četba děl encyklopedistů, Jeana-Jacquesa Rousseaua a Bernardina de Saint-Pierra zviklala jeho víru natolik, že před seminářem utekl roku 1789 do Švýcarska, jehož přírodu miloval, protože odpovídala jeho samotářské náladě.
Ve Švýcarsku také napsal své první texty a roku 1790 se zde oženil s Marií-Françoise Daguetovou. Manželství, ve kterém se narodily dvě děti, však nebylo příliš šťastné, Marie-Françoise jej odmítla následovat do horských samot, a proto se usadil ve Fribourgu. Ve Francii, kde byl neprávem zanesen do seznamu emigrantů (nepřátel revoluce), se nejprve zdržoval jen občas a tajně. Později se vrátil trvale, ale byl připraven krachem asignátů v roce 1797 o majetek a žil proto v chudobě. Trpěl dlouhodobou nemocí, která vedla ke konci jeho života k ochrnutí.Murray, Christopher John. Encyclopedia of the Romantic Era 1760-1850. Routledge 2003. S. 1036-1037.
Jako spisovatel je autorem esejů, filozofických textů, divadelní hry a tří románů. Za jeho nejvýznamnější dílo je považován epistolární román Obermann z roku 1804, který v době svého vydání nevzbudil žádný ohlas. Objeven byl až roku 1832 Sainte-Beuvem, chválou ho zahrnula George Sandová. Hrdina románu byl stavěn po bok Chateaubriandova Reného a Senancour byl považován za předchůdce romantismu nepochopeného svou dobou.Ottův slovník naučný. 22. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 847..
Výběrová bibliografie
Romány náhled|Oberman (1804) Aldomen, ou le Bonheur dans l’obscurité (1795, Aldomen, aneb Štěstí v ústranní), román, silně ovlivněný Rousseauem, líčí osudy člověka, který se uzavírá do sebe a prchá ze společnosti do venkovské samoty, Oberman (1804, v následujících vydáních název změněn na Obermann), dvoudílný epistolární román, ve kterém autor srovnává lidskou malost s věčnou krásou a silou přírody. Silně autobiografické dílo je plné hořkosti a pesimismu. Hrdina románu, žijící ve svém vlastním myšlenkovém světě, místo aby cítil marnivost světa, rozpoznává svou vlastní neschopnost být tím, co si přeje. Posílá z Alp svému příteli citově rozjitřené dopisy, ve kterých popisuje tragický rozměr rousseaismu: individualita nemůže najít své místo ani ve společnosti, ani v přírodě. Alpskou přírodu autor popisuje jako velkolepý řád harmonie v kontrastu s rozporuplnou lidskou existencí.ŠRÁMEK, Jiří. Panorama francouzské literatury I. 1. vyd. Praha: Host, 2012. 718 s. . S. 241. Isabelle (1833, Isabela), pokračování románu Obermann.
Divadelní hry Valombré (1807), komedie.
Eseje a další texty náhled|page=7|Rêveries (1833, Snění) Les Premiers Âges. Incertitudes humaines (1792, Raný věk. Lidské nejistoty.) Sur les générations actuelles. Absurdités humaines (1793, O současných generacích. Lidské absurdity). Rêveries sur la nature primitive de l'homme (1798, Snění o původní přirozenosti člověka). De l'amour (1806, Kniha o lásce), v knize mimo jiné autor obhajuje rozvod. Libres méditations d'un solitaire inconnu (1819, Volné meditace neznámého samotáře). Résumé de l’histoire de la Chine (1824, Přehled dějin Číny). Résumé de l’histoire des traditions morales et religieuses (1825, Přehled dějin morálních a náboženských tradic). Résumé de l'histoire romaine (1827, Přehled římských dějin). Rêveries (1833, Snění), přepracované vydání knihy Rêveries sur la nature primitive de l'homme (Snění o původní přirozenosti člověka).
Hudební adaptace V letech 1848 až 1854 zkomponoval uherský skladatel Ferenc Liszt první část své třídílné suity pro sólový klavír Années de pèlerinage (1855, Léta putování) s názvem Première année: Suisse (Rok první: Švýcarsko) jejíž šestou částí je Vallée d'Obermann (Obermannovo údolí) inspirovaná románem Obermann.Années de Pèlerinage - Lisztomania
Česká vydání Kniha o lásce, Praha: František Adámek 1912, přeložil František Linhart.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Étienne Pivert de Senancour - Encyclopédie Larousse
Kategorie:Francouzští spisovatelé 18. století Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Francouzští filozofové Kategorie:Narození v roce 1770 Kategorie:Narození 6. listopadu Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1846 Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v Saint-Cloud Kategorie:Muži Kategorie:Francouzští spisovatelé 19. století